Rožmitál pod Třemšínem (železniční zastávka)
Rožmitál pod Třemšínem je železniční zastávka a nákladiště[1] ve východní části města Rožmitál pod Třemšínem v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Leží na neelektrizované trati Březnice – Rožmitál pod Třemšínem, ve vzdálenosti asi jednoho kilometru od městského autobusového nádraží. Provoz pravidelné osobní dopravy na této trati byl ukončen k 12. prosinci 2021.
| Rožmitál pod Třemšínem | |
|---|---|
 Nádraží v Rožmitále pod Třemšínem (2024) | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Rožmitál pod Třemšínem |
| Souřadnice | 49°36′7,51″ s. š., 13°52′55,46″ v. d. |
  Rožmitál pod Třemšínem | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 764449 |
| Trať | Březnice – Rožmitál pod Třemšínem |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| V provozu od | 11. června 1899 |
| Zabezpečovací zařízení | mechanické, dopravna D3 dirigovaná z Březnice |
| Dopravní koleje | 2 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (1) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusové stanoviště v blízkosti budovy |
| Služby ve stanici | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Ve druhé polovině 19. století měl Rožmitál stejně jako další města zájem, aby do města vedla železniční trať. Při plánování trati Rakovník-Protivín, se zástupci z Rožmitálu a dalších obcí, kterých se trať týkala, dostavili na jednání, kde žádali, aby trať vedla z Příbrami do Rožmitálu a odtud do Březnice. Odborná studie, kterou vypracovali F. Muller a Ing. Jan Muzika tuto stavbu z technických důvodů nedoporučili. S výstavu místní dráhy se proto muselo počkat. Do roku 1899 jezdívali lidé do Rožmitálu denně dostavníkem na vlak do 2 hodiny vzdálené Březnice.[2]
S výstavbou železnice do Rožmitálu se započalo v listopadu 1897 a díky mírné zimě, práce pokračovaly bez zastavení i v následujícím roce. Projekty vypracovala firma Ing. Jan KOdl a Ludvík Hamer z Prahy. Stavba byla zadána stavebnímu podnikateli Ing. Osvaldu Žiwotskému a J. Hraběti v Praze- Zbraslavi.[3] Práce vzhledem k mírné zimě probíhaly nepřetržitě. Na stavbě trati pracovali jak místní, tak i dělníci z Chorvatska, Tyrolska a Dalmácie. Výstavba byla prováděna běžným nářadím a na převoz materiálu byly používány vozíky a provizorní úzkokolejka. Pracovní doba byla od 6 do 18 hodin, v létě do 19 hodin. Výdělky dělníků byly skromné, což vedlo k projevům nespokojenosti s odměnami i s délkou pracovní doby. Stavba trvala necelé dva roky.[3]
Dne 11. června 1899 byla trať slavnostně otevřena za účasti lidí a dechové hudby.[4] Nově postavené nádraží zde vzniklo jako koncová stanice, dle typizovaného stavebního vzoru. Důvodem, proč je stanice tak daleko od centra města a kvůli čemu je málo využívaná, byl odpor formanů, kteří se při výstavbě trati báli, aby tím neutrpěla jejích živnost.[5] Trať od svého zprovoznění přinesla především velkou úlevu při dopravě dřeva z brdských lesů.[zdroj?]
Provoz vlaků byl zajišťován společností Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 ČSD. Roku 1926 byla společnost zestátněna. V roce 1929 byly na trati zavedeny kromě parních lokomotiv i osobní motorové vozy, ale jen pro letní období. Bylo očekáváno, že bude dostavěna ještě trať českomoravská, vedoucí z Plzně přes Rožmitál p. Tř. do Brna, ale k její stavbě nikdy nedošlo.[2]
Kvůli nedostavění trati a nárůstu osobní automobilové a nákladní dopravy, přestával být její provoz rentabilní již v 90. letech 20. století.[3]
V roce 2018 se redaktor Českého rozhlasu rozhodl zjistit, do jaké vlakové stanice Středočeského kraje se z Prahy jede nejdéle. Zjistil, že do Rožmitálu pod Třemšínem a to necelé tři hodiny. Rožmitál si tak vysloužil označení nejzapadlejšího nádraží v tomto kraji.[6]
Dne 24. srpna 2019 proběhly v Rožmitále oslavy výročí 120. let dráhy. K této příležitosti vznikla výstava a do Rožmitálu byl vypraven zvláštní historický vlak.[7]
V květnu 2021 přišla zpráva, že Středočeský kraj plánuje úplné zastavení provozu na málo vytížených tratích, kde za týden projede méně než 2500 cestujících. Mezi dvanácti dotčenými úseky byla i trať Březnice – Rožmitál pod Třemšínem. Argumentem byly vysoké náklady, které se projevily zvláště po výrazných finančních ztrátách z období pandemie covidu-19.[8] Proti návrhu se ohradil starosta Rožmitálu, Pavel Bártl (ČSSD), který zaslal hejtmance Petře Peckové (STAN) otevřený dopis s tvrzením, že zrušení železniční osobní dopravy by znamenalo odříznutí několika přidružených obcí od veřejné dopravy.[9] Proti zrušení lokálních tratí ve Středočeském kraji vznikla i petice.[10] Dne 21. srpna 2021 proběhla oslava 122. výročí zprovoznění trati, které se zúčastnil i ministr Karel Havlíček (ANO), který přijel na podporu zachování provozu. Ačkoli ministr přislíbil další jednání se Středočeským krajem, i tak bylo o ukončení provozu trati rozhodnuto již na konci srpna.[11]
Dne 11. prosince 2021 proběhla rozlučková akce k ukončení pravidelného provozu osobních vlaků, kterou uspořádal spolek železničních nadšenců Rakovnicko-protivínská dráha.[12] Provoz pravidelné osobní dopravy na trati Březnice–Rožmitál pod Třemšínem byl oficiálně ukončen k 12. prosinci 2021.[13]
Vlaky se na trať vrací o víkendech v letní sezóně nebo při zvláštních příležitostech.[14]
Popis
editovatV dopravně končí neelektrizovaná jednokolejná trať. Nachází se zde jedno nekryté nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes kolej.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Číselník SR 70. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2011-01-05 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online.
- ↑ a b SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Komunikace, s. 37.
- ↑ a b c JANEČEK, Jaroslav. 100 let Rožmitálské lokální dráhy. [s.l.]: Rožmitál pod Třemšínem: MěÚ-Kulturní klub, 1999. 17 s. S. 8–9.
- ↑ KABÁTNÍKOVÁ, Marie, et alii. 100 zajímavostí ze starých Brd. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2016. 159 s. ISBN 978-80-87338-62-9. Kapitola Rožmitálská lokálka, s. 99–100.
- ↑ Proč je rožmitálské nádraží tak daleko od města? I/II [online]. staryrozmital.cz, 2021-3-17 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jaroslav. Do nejzapadlejší vlakové stanice ve Středních Čechách se jede tři hodiny [online]. 2018-12-20 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Šárka. Tip Deníku: Místní dráhá Rožmitál - Březnice oslaví 120. výročí [online]. Příbramský deník, 2019-8-22 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ SVAČINA, Pavel. Některé středočeské lokálky vyjedou letos naposledy, kraj hledá úspory [online]. idnes.cz, 2021-5-28 [cit. 0202-08-17]. Dostupné online.
- ↑ HOLAKOVSKÝ, MIlan. Nesouhlas v obcích: boj o lokálky určené ke zrušení starostové nevzdávají [online]. Příbramský deník, 2021-8-11 [cit. 2021-08-16]. Dostupné online.
- ↑ HÁLEK, Štěpán. Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji [online]. e-petice.cz, 2021-7-2 [cit. 2021-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Rožmitálská lokálka oslavila 122 let. Letos naposledy, kraji se nevyplatí [online]. idne.cz, 2021-8-23 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Poslední den rožmitálské lokálky. Provoz zahájila před 122 lety, teď jí kvůli úsporám nahradí autobusy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-11 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ HOLAKOVSKÝ, Milan. Osud dvanácti lokálek je zpečetěn. Na trati z Březnice do Rožmitálu nic nepojede [online]. Příbramský deník, 2021-8-30 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ REZKOVÁ, Magdalena. Železniční trať z Rožmitálu pod Třemšínem do Březnice oslaví 125 let, i jízdami parního vlaku. pribram.cz [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožmitál pod Třemšínem na Wikimedia Commons - Profil stanice na stránkách města Archivováno 23. 9. 2019 na Wayback Machine.
- Profil stanice na stránkách Českých drah Archivováno 23. 9. 2019 na Wayback Machine.
