Rjóko Mucu

Rjóko Mucu (陸奥 亮子 Mucu Rjóko, listopad 1856 Edo – 15. srpna 1900 Tokio) byla japonská šlechtična a humanistka. Byla členkou společnosti Japonského čeveného kříže a manželkou hraběte Munemicua Mucu. Pro svoji krásu a inteligenci byla nazývána „květinou washingtonské společnosti”.

Rjóko Mucu
Narození	listopad 1856 Musaši Tokugawský šógunát Tokugawský šógunát
Úmrtí	15. srpna 1900 (ve věku 43 let) Tokio Japonské císařství Japonské císařství
Příčina úmrtí	tumor
Povolání	gejša a společenská celebrita
Choť	Munemicu Mucu
Příbuzní	Hirokiči Mucu Džunkiči Furukawa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodila se v listopadu 1856 v Edu jako nejstarší dcera samurajského praporčíka (hatamoto) Šitomiho Kanedy a jeho konkubíny. Na začátku období Meidži pracovala jako gejša v Kašiwaja v Šinbaši v Tokiu, pod jménem Kosuzu. Spolu s Kosei, která byla milenkou hraběte Taisukeho Itagakiho, byly nazvány „dvěma kráskami z Šimbaši”.

Ačkoli žila ve čtvrti gejš (hanamači), měla reputaci cudné ženy, která chová nenávist k mužům. Přesto po smrti Renko, první ženy Munemicua Mucu, se stala jeho druhou ženou. Provdala se za něj v květnu 1872 ve věku 17 let.

Munemicu měl ze svého předchozí manželství dva syny, Hiročikiho a Džunkičiho. V roce 1873 se manželům narodila první dcera Sajako. V roce 1877 zemřel Munemicův otec Munehiro Date.

Po nastolení reforem Meidži (1868), byl Munemicu odsouzen k pěti letům ve vězení kvůli jeho údajné roli v převratu na svržení vlády. Byl uvězněn ve vězení Jamagata (později ve vězení Mijagi). Rjóko se přestěhovala k rodině Cuda, aby zde pomáhala své tchyni, vychovávala děti a podporovala uvězněného manžela. Ten jí z vězení posílal mnoho dopisů. Během doby ve vězení Mijagi napsal i čínskou báseň o jejich lásce.

V roce 1882 byl Munemicumimu udělen speciální pardon, po němž mu bylo umožněno opustit vězení. Poté na radu Hirobumiho Itóa odjel studovat do Evropy. Během jeho pobytu v zahraničí napsal Rjóko více něž 50 dopisů. V roce 1886 se vrátil do Japonska a vstoupil do vládních služeb. Rjóko se připojila do společenských kruhů a byla nazývána „květinou z Rokumeikan”, společně s Kjóko, manželkou hraběte Udžitaky Tody.

V roce 1888 s manželem odjela do Spojených států, který se zde stal ambasadorem. Rjóko byla kvůli své kráse, eleganci a osobnímu šarmu nazývána „květinou washingtonské společnosti” a „květinou japonského zastupitelského úřadu v USA”. V roce 1893, zemřela dcera Sajako, krátce před jejími dvacátými narozeninami.

Po smrti Munemicuho v roce 1897 si Rjóko k sobě vzala na vychování Fujuko Kanedu, dítě jejího manžela a gionské gejši.

Rjóko zemřela 15. srpna 1900 ve věku 45 let v důsledku metastazujícího nádoru. Fujuko byla synem Hirokičim adoptována do rodiny Mucu, kde zemřela 22. května 1904.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mutsu Ryōko na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rjóko Mucu na Wikimedia Commons

Portály: Lidé | Japonsko