Rieti
Rieti je historické město ve střední Itálii, v oblasti Lazio, asi 90 km severovýchodně od Říma. Leží na řece Velino, je sídlem provincie a biskupství Rieti.
| Rieti Reate | |
|---|---|
 Rieti, pohled ke kostelu sv. Františka | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°24′ s. š., 12°51′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 405 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
| Region | Lazio |
| Provincie | Rieti |
  Rieti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 206 km² |
| Počet obyvatel | 45 276 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 219,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Daniele Sinibaldi |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0746 |
| PSČ | 02100 |
| Označení vozidel | RI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatMěsto leží v ohybu řeky Velino, na jižním okraji údolí Conca a je obklopeno vysokými horami. Údolí Velina bylo v pravěku jezero vulkanického původu, postupně vysychající a vypouštěné až do 3. stol. př. n. l. Zbyla z něj dvě malá jezírka a velmi úrodná krajina. Území města zasahuje do Sabinských a Reatinských hor, zahrnuje řadu vesnic a samot a nejvyšší bod dosahuje 2105 m n. m. Na sever a na východ od historického centra jsou moderní průmyslové a obytné čtvrti.
Administrativní dělení
editovatMěsto sestává z historického centra a 19 k němu připojených obcí, čtvrtí či samotː Belmonte in Sabina, Cantalice, Casperia, Castel Sant'Angelo, Cittaducale, Colli sul Velino, Concerviano, Contigliano, Greccio, Longone Sabino, Micigliano, Monte San Giovanni in Sabina, Montenero Sabino, Poggio Bustone, Rivodutri, Roccantica, Stroncone (TR), Terni (TR), a Torricella in Sabina.
Doprava
editovatMěsto leží na železniční trati Terni - L‘Aquila a na státní silnici SS 4 z Říma do San Benedetto del Tronto, která sleduje starověkou silnici Via Salaria, „solnou cestu“ k Adriatickému moři. Dříve přecházela řeku Velino po antickém mostě, nad troskami jeho pilířů se klene most moderní, který vede dnešními ulicemi Via Roma a Via Garibaldi přes náměstí Viktora Emmanuela, někdejší římské forum. Město mělo od 30. let 20. století vojenské letiště, které v roce 1945 Spojenci Royal Air Force vybombardovali. Letiště s aerodromem bylo po válce obnoveno a funguje pro rekreační lety a jako školicí středisko.
Ekonomika
editovatV městě je významný průmysl umělých vláken a výroby cukru. Významný podíl má truristický ruch.
Historie
editovat
Podle legendy město založila bohyně Rhea Silvia, legendární matka Romula a Rema. Její setkání s římským velitelem Mariem Dentatem znázorňuje horní polovina městského znaku, z jejího jména byl odvozen původní název města Reate. Podle archeologických nálezů sídlo vzniklo na počátku doby železné (asi v 9.–8. století před naším letopočtem). V dřívějších dobách byla oblast kolem Rieti obydlena Umbry, později ji osídlili Sabinové, kteří postupovali podél řeky Tibery. Sabinské hlavní město Reate dobyl v roce 290 př. n. l. římský vojevůdce a konzul Manius Curius Dentatus, protože leželo při důležité římské silnici Via Salaria (Solná stezka). Z té doby se na řece Velino dochovaly základy mostu.
Od 5. století je Rieti sídlem biskupství, v roce 1145 je vyplenil Roger II. Sicilský. Ve středověku bylo svobodným městem, než se stalo součástí Církevního státu. Jako papežské sídlo se Rieti stalo svědkem významných historických událostíː roku 1185 se zde budoucí římský císař Jindřich VI. Štaufský oženil s [[|Konstancie Sicilská|Konstancií Sicilskou]]. V údolí Piana Reatina v prvních desetiletích 13. století pobýval svatý František z Asissi se svými následovníky a založili zde postupně čtyři poustevny. 13. července 1234 papež Řehoř IX. ve zdejší katedrále svatořečil Dominika a 3. srpna 1234 vydal pro řád německých rytířů Zlatou bulu rietskou (Pietati proximum). Roku 1289 zde byl Karel II. z Anjou korunován neapolským králem. V letech 1816-1860 náleželo Rieti k Rakouské říši, poté bylo připojeno k Italskému království. Od roku 1967 je sídlem stejnojmenné provincie.
Město leží na trase poutní cesty sv. Františka
Pamětihodnosti
editovat- Zbytky římského mostu přes řeku Velino, původní délka 38,9 m a šířka 6 metrů, vstupní brána byla opevněná, na mostě stála středověká kaple.
- Hradby s bastiony a brány ze 13.-14. století.
- Náměstí Viktora Emmanuela, někdejší římské fórum, s renesanční kašnou s delfíny.
- Románská katedrála Nanebevzetí Panny Marie z roku 1225, přestavěná v 16. století, s mohutnou věží z roku 1252 a kryptou z roku 1157, na oltářích barokní sochy, mj. od Berniniho.
- Biskupský (také papežský) palác, románsko-gotický, dostavěný roku 1283, přestavěný v 16. a 17. století (reperezentační sály s manýristickými malbami v 1. patře), nyní sídlo diecézního muzea
- Palazzo comunale (radnice) ze 13. století. nyní sídlo městského muzea
- Renesanční palác Vicentini se zahradou, r. 1589 zakoupil Marco Vincentini, projektoval Jacopo Barozzi da Vignola.
- Kostel S. Maria in Vescovio s freskami z doby kolem 1300.
- Kostel sv. Františka z Assisi s klášterem, z roku 1245, přestavěný 1636;
- Kostel sv. Augustina s klášterem, ze 13. století.
- Kostel sv. Dominika s klášterem, založen roku 1266
Galerie
editovat-
Pilíře římského mostu -
Městské hradby -
Katedrála s věží -
Kostel sv. Augustina -
Palác Vincentini se zahradou -
Biskupský palác, přízemí -
Radnice (muzeum)
Slavní rodáci
editovat- Marcus Terentius Varro (116 – 27 př. n. l.), římský spisovatel a polyhistor
- Mosè ben Isaac/Moše z Rieti (1368-1466), italský lékař, básník a rabín
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Rieti na italské Wikipedii.
Literatura
editovat- Ottův slovník naučný, heslo Rieti. Sv. 21, str. 722
- Guide verdi d'Italiaː Lazioː Roma, i Castelli, Viterbo e la Tuscia; La Via Appia, l'Arcipelago Ponziano; Eremi e borghi, panorami e cammini. Touring Editore, 2023, ISBN 9788836579396
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rieti na Wikimedia Commons - Stránky města (italsky)
- Turistická kancelář (en, it)
