Richtrův dům
Richtrův dům, také Rychtrův dům, někdy zvaný Martinický či U Modrého jelena je dům čp. 459 na Starém Městě v Praze mezi Malým náměstím (č. 11) a Michalskou (č. 23 a 25) a Hlavsovou uličkou. Stojí mezi kostelem svatého Michala a domy U Zlaté lilie a U Zlatého orla. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Richtrův dům | |
|---|---|
2011a.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura, klasicistní architektura a renesanční architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Malé náměstí 459/11, Staré Město,  Česko |
| Ulice | Malé náměstí, Michalská a Hlavsova |
| Souřadnice | 50°5′9,36″ s. š., 14°25′11,43″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38538/1-239 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stavba
editovatDům stojí na několika původních parcelách, jejichž postavení se různě vyvíjelo, např. část z nich byla ve druhé polovině 14. století odprodána ke kostelu svatého Michala. Pod východním domem při Malém náměstí se zachovalo románské jádro, pravděpodobně z 1. poloviny 13. století. Domy byly několikrát goticky přestavovány a to až do výše 2. či 3. (v západní části) patra. Poslední gotické přestavby jsou datované do poslední čtvrtiny 14. století a na konec 15. století. V jednom z těchto domů zvaném „U Mouřenína“ měl ve 2. polovině 14. století lékárnu florentský apatykář Augustin, majitel zahrady na Slupi.[2] V druhé polovině 16. století proběhla renesanční přestavba, patrná zvláště u domů při Michalské ulici, které se přestavbou také zvýšily.
V letech 1714–1726 jednotlivé domy spojila a výsledný objekt přestavěla hraběnka Marie Josefa Martinicová. Dům byl upraven také barokně a v 3. čtvrtině 18. století rokokově. V roce 1798 byl na straně do Malého náměstí postaven klasicistní portikus od Johanna Ludwiga Krannera.
Telefonní centrála
editovatV domě sídlilo od roku 1882 Pražské podnikatelství pro telefony, tedy první telefonní centrála v Praze. V prvních dnech sloužila centrála pouhým 10–13 majitelům telefonů, po několika měsících však již jich bylo 98.[3] Zrušena byla v rámci centralizace pražského vedení do budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici roku 1902, která tomuto účelu sloužila do výstavby a zprovoznění Městské telefonní ústředny na Žižkově o 25 let později.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-28]. Identifikátor záznamu 150530 : měšťanský dům U modrého jelena, Richtrův dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ PALIVEC, Viktor. Staropražské lékařské památky = Monumenta medica vetero Pragae. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 174 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7277-220-1. S. 151–157.
- ↑ Pražané si poprvé telefonovali před 135 lety, zdravili se „ha, hej“. iDNES.cz [online]. 2017-08-19 [cit. 2017-08-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAUSOVÁ, Teresie. Meziměstská telegrafní a telefonní ústředna Žižkov a reprezentace mladé Československé republiky architekturou. Praha, 2017. bakalářská. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Czumalo. s. 13–14. Dostupné online.
Literatura
editovat- VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha : Academia, 1996: s. 318–319. ISBN 80-200-0563-3
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richtrův dům na Wikimedia Commons
