Richard Gottlieb Wilhelm von Doderer
Richard Gottlieb Wilhelm von Doderer (28. října 1876, Vídeň – 24. května 1955, Weißenbach am Attersee) byl rakouský metalurg pracující v ocelářských podnicích v českých zemích.[1]
| Richard Gottlieb Wilhelm von Doderer | |
|---|---|
| Narození | 28. října 1876 Vídeň |
| Úmrtí | 24. května 1955 (ve věku 78 let) |
| Národnost | rakouská |
| Alma mater | Technická univerzita Vídeň |
| Povolání | strojní inženýr a průmyslník |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
| Nábož. vyznání | katolík |
| Choť | Bertha Michel |
| Příbuzní | Heimito von Doderer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kariéra
editovatPo vystudování Technické univerzity ve Vídni (Technische Universität Wien) zamířil do Kladna.
Pracoval u Prager Eisenindustrie-Gesellschaft (Pražská železářská společnost), brzy však přešel do Poldihütte (Poldina huť). Podílel se na zavádění výroby rychlořezných a pružinových ocelí. Vedl výstavbu pobočky Poldiny huti v Chomutově, kde se na 10 let stal ředitelem.
Jeho další angažmá bylo v Eisenwerke AG Rothau-Neudek (Železárny Rotava - Nejdek), které v roce 1927 uzavřely kartelovou dohodu v oblasti výroby plechů s Báňskou a hutní a.s. Výroba plechů byla zastavena a dělníci propuštěni.
Produkci železáren Rotava měla nahradit Karlova huť v Lískovci.[2] Richard Doderer byl jmenován ředitelem Karlovy huti v dubnu 1931 a vzápětí dal výpověď 420 dělníkům. Tyto výpovědi spustily stávku v Karlově huti.[3] Na místo stávky přijel dne 7. května 1931 Klement Gottwald a promluvil ve Sviadnově ke stávkujícím dělníkům.[4] Novinář Julius Fučík popsal stávku v knize Reportáže z buržoazní republiky z let 1929 – 1934.
Penzionování a vstup do NSDAP
editovatV roce 1934 odešel Doderer do předčasného důchodu. Dne 20. února 1939 požádal Doderer o přijetí do NSDAP a byl přijat zpětně k 1. listopadu 1938 (členské číslo 6 457 457).
Obraz Doderera v Československu
editovatStávka Karlohuťáků byla po roce 1948 často vyzdvihována jako jeden z milníků třídního boje v Československu:
- V roce 1949 natočil režisér Martin Frič film Zocelení[5], který je pozoruhodný jmény postav, které se shodují s osobami, které byly aktéry stávky a které stále žily.
- Nová svoboda, krajský deník KSČ o obsahu filmu píše: „...málo rozhodný Appelt byl vystřídán novým ředitelem z Dortmundu, pověstným svou surovostí a bezohledností v postupu proti pracujícím.“[6]
- Doderer je ve filmu doprovázen mužem, jehož chování a oblečení připomíná Gestapo, které v roce 1931 ještě neexistovalo.[7]
- kniha Dějiny Komunistické strany Československa uvádí: „...Z jejich příkazu provedl říšský Němec útok na Karlovu huť.“[8]
Z uvedeného vyplývá, že Dodererův životopis byl upraven (národnost, příslušnost k Říši), aby mohl být jeho život lépe propagandisticky využit.
Slavný příbuzný
editovatSynovcem metalurga a managera byl spisovatel Heimito von Doderer, kterého finančně podporoval. Také mu umožnil pobyt ve své hájovně v Weißenbach am Attersee ve velmi neklidné době od 1. února 1946 do 16. května 1946.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BIOGRAPHIE, Deutsche. Doderer, Richard Ritter von - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ NS RČS 1929-1935, PS, 99. schůze, příloha č. 4 (29. 1. 1931). www.psp.cz [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ SYŘINKOVÁ, Petra. Karlova huť - Válcovny plechu a. s. 1927 – 1945. SBORNÍK STÁTNÍHO OKRESNÍHO ARCHIVU FRÝDEK-MÍSTEK [online]. Zemský archiv v Opavě – Státní okresní archiv, 2011 [cit. 2023-11-09]. Roč. 12. Dostupné online. ISSN 1214-6951.
- ↑ SULDOVSKÝ, Antonín. Klement Gottwald a Ostravsko (1918-1938). OSTRAVA: Sborník k dějinám a výstavbě města. 1981, roč. 11, s. 69.
- ↑ POGODA, R. Zocelení. Stráž lidu. 1951-04-28, roč. VIII., čís. 17, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b GUNIŠ, Richard; OSMANOVIC. Erkan [online]. Brno: Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik, 2018 [cit. 2023-11-09].
- ↑ REJMAN, Pavel. Dějiny Komunistické strany Československa. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1961. 710 s. Kapitola KSČ v čele masových bojů za proletářské východisko z krize, s. 297.
