Richard Burton
Richard Burton, rozený jako Richard Walter Jenkins (10. listopadu 1925 Pontrhydyfen, Wales, Spojené království – 5. srpna 1984 Céligny, Švýcarsko), byl známý britský (velšský) divadelní a filmový herec. Také se věnoval například recitaci či audionahrávkám. Sedmkrát byl nominován na Oscara, ale ani jednou ho nezískal.
Richard Burton | |
---|---|
Rodné jméno | Richard Walter Jenkins |
Narození | 10. listopadu 1925 Pontrhydyfen, Wales |
Úmrtí | 5. srpna 1984 (ve věku 58 let) Céligny, Švýcarsko |
Místo pohřbení | Old Cemetery of Céligny |
Alma mater | Exeterská kolej |
Aktivní roky | 1945–1984 |
Choť | Sybil Williams (1949–1963) Elizabeth Taylorová (1964–1974, 1975–1976) Susan Hunt (1976–1982) Sally Hay (1983–1984) |
Děti | Jessica Burton a Kate Burton |
Rodiče | Richard Walter Jenkins[1] a Edith Mawd Thomas |
Příbuzní | Graham Jenkins (sourozenec) Liza Todd (adoptovaná dcera) Maria Burton (adoptovaná dcera) |
Oficiální web | www |
Zlatý glóbus | |
1953 – Moje sestřenice Rachel 1978 – Equus (film) | |
Cena BAFTA | |
1967 – Kdo se bojí Virginie Woolfové?; Špión, který přišel z chladu | |
Grammy | |
1976 – Malý princ | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatJeho život byl velice bouřlivý. Narodil se jako dvanácté ze třinácti dětí havíře hlubinného dolu, Velšana Richarda Waltera Jenkinse seniora, a barmanky Cecilie, která zemřela krátce po porodu třináctého dítěte, když byly Richardovi 2 roky. Otce Richard popsal jako notorického alkoholika. Vyrostl v Port Talbotu v péči své nejstarší sestry Cecilie (zvané Cis) a staršího bratra, havíře Elfeda. V dětství se věnoval sportům, hlavně atletice, ragby a tenisu. Jako jediný z rodiny dostal možnost vystudovat střední školu a očekávalo se, že půjde v Oxfordu na univerzitu, místo ní tam vystudoval herectví. Na divadelních prknech se objevil poprvé na začátku 40. let 20. století.Miloval Shakespearovy hry, v letech 1949–1956 hrál v Londýně mj. s Lawrencem Olivierem.
Na konci 50. let se stal uznávaným hercem nové vlny. Zahrál si po boku Elizabeth Taylorové v tehdy vůbec nejdražším filmu Kleopatra. Poté se jeho kariéra i alkoholismus rozjely naplno. V roce 1974 se dokonce téměř upil k smrti. Jeho posledním filmem se stala adaptace knihy George Orwella 1984, v témže roce zemřel.
Byl pětkrát ženatý, z toho dvakrát s Taylorovou, toto manželství však bylo bezdětné, zatímco s manželkou Sibyl měl dvě dcery a třetí dceru adoptoval.
Nemoci a smrt
editovatByl silný kuřák, denně vykouřil 60 až 100 cigaret. Trpěl chronickou nespavostí, cirhózou jater a hemofilií. Aby pomohl ostatním nemocným s touto vzácnou chorobou, založil se svou ženou fond, jenž nesl jeho jméno. Stejně jako jeho otec byl alkoholik, jeho životopisec Melwyn Bragg uvádí, že počátkem sedmdesátých let vypil tři láhve destilátu denně, a proto se neudržel na nohou a mnohé filmové scény se s ním musely natočit vsedě nebo vleže. Roku 1974 prošel neúspěšně šestitýdenním protialkoholním léčením v Santa Monice v Kalifornii. Ve svých osmapadesáti letech v opilosti zemřel na závažné krvácení do mozku.
Ocenění
editovatJiž roku 1951 dostal za svou roli v divadelní hře Dáma není k pálení Světovou divadelní cenu. Roku 1952 dostal za hlavní roli ve filmu Sestřednice Ráchel Zlatý globus pro filmový objev roku. Oceněn byl také za divadelní roli Hamleta v Shakespearově dramatu, inscenovaném na Broadwayi. Vícekrát byl na filmových festivalech oceněn Cenou akademiků pro nejlepšího filmového herce. Sedmkrát byl nominován na Oscara.
Dne 1. března 2013 mu byla posmrtně odhalena bronzová hvězda na hollywoodském Chodníku slávy. Jeho hvězda leží v blízkosti hvězdy jeho bývalé manželky Elizabeth Taylorové.[2]
Galerie
editovatFilmografie (výběr)
editovat- Sestřenice Ráchel (1952), podle románu Daphne du Maurier
- V hněvu se ohlédni (1959)
- Kamelot (1961)
- Nejdelší den (1962)
- Kleopatra (1963)
- Becket (1964)
- Kdo se bojí Virginie Woolfové? (1966)
- Zkrocení zlé ženy (1967)
- Doktor Faust (1967)
- Komedianti (1967)
- Kam orli nelétají (1968)
- Anna - královna na tisíc dnů (1969)
- Masakr v Římě (1973)
- Sutjeska (1973)
- Člen klanu (1974)
- Equus (1977)
- Dotek Medúzy (1978)
- Zproštění viny (1978)
- Divoké husy (1978)
- 1984 (1984)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Hvězda na Chodníku slávy
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Burton na Wikimedia Commons
- Richard Burton v Česko-Slovenské filmové databázi
- Richard Burton v Internet Movie Database (anglicky)