Přírodní rezervace Łężczok
Přírodní rezervace Łężczok, slezsky Rezerwat przirody Łynżczok a polsky Rezerwat Przyrody Łężczok, je přírodní rezervace nacházející se na území Łężczoku (městská část Markowice města Ratiboř) a na území vesnice Nędza (gmina Nędza) v okrese Ratiboř v jižním Polsku. Geograficky se nachází v geomorfologickém celku Ratibořská kotlina v přírodním parku Krajinný park Cisterciácké krajinné kompozice Rud Wielkich ve Slezském vojvodství a v Horním Slezsku.[1][2][3]
 Přírodní rezervace Łężczok | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Rozloha | 477,38 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Polsko |
| Souřadnice | 50°8′6″ s. š., 18°16′21″ v. d. |
  Přírodní rezervace Łężczok | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a popis
editovatPřírodní rezervace Łężczok je jednou z největších ve Slezském vojvodství. Do roku 2015 se rezervace nazývala Łężczak. Původně měla rozlohu 396,21 ha, ale byla rozšířena a naposledy v roce 2015 na 477,38 ha. Má bohatou a hodnotnou faunu a flóru. Byla zde pozorována více než polovina všech druhů ptáků žijících v Polsku. Přes rezervaci vedou turistické stezky Szlak Husarii Polskiej, Szlak im. Polskich Szkół Mniejszościowych, Szlak spacerowy po Rezerwacie przyrody Łężczok, Szlak Młodości Eichendorffa a Śląsko-Morawska Droga św. Jakuba a cyklostezka 344Z.[1][2][3]
Historie
editovatPrvní zmínky o místě pocházejí ze 13. století. Ve 14. století zde působil cisterciácký řád se sídlem ve vesnici Rudy. V roce 1683 jel polský král Jan III. Sobieski na cestě do Vídně po cestě mezi místními rybníky a pravděpodobně zde vysadil několik dubů. V roce 1783 postavili cisterciáci u cesty vedoucí lesem lovecký zámeček (Dworek myśliwski). Cysterciáci zde působili až do roku 1810, kdy byl jejich řád zrušen. S místem je také spojován německý romantický spisovatel a básník Joseph von Eichendorff z blízkých Łubowic, který zde chodil lovit a zmiňuje se o tom ve svých denících. V letech 1906 a 1910 se v této oblasti účastnil lovu německý císař Vilém II. Pruský spolu s raciborským vévodou a knižetem Wiktorem III. Augustem von Ratibor. Místo je také známé „skandálním lovem“, kdy zmiňovaný vévoda se chtěl císaři zavděčit a nakoupil stovky kusů lovné a exotické zvěře, které nechal vypustil z košů až přímo před císařem, když zaujal střelecký postoj. Císař zvířata 5 hodin střílel. Asijského bažanta zlatého se mu však nepodařilo ulovit. Skutečný skandál vypukl poté, co byl v časopise slovem i obrazem zveřejněn popis „zvráceného“ lovu. I přes vyšetřování se nikdy nepodařilo najít osobu, která tuto informaci prozradila. V roce 1922 byla oblast díky svým mimořádným přírodním hodnotám zapsána poprvé do seznamu přírodních památek, což po druhé světové válce zaniklo. Později byla rezervace vyhlášena 23. ledna 1957.[1][2][3]
Vodstvo
editovatOblast je zásobována vodou z potoků Łęgoń, Nędza a Żabnica z povodí veletoku Odra. V rezervaci se nachází 8 rybníků, které existují již od 13. století:[2][3]
- Ligotniak
- Brzeziniak
- Babiczak
- Grabowiec
- Tatusiak
- Markowiak
- Salm Duży
- Salm Mały
Legendy
editovatK místo se vztahuje několik legend o nadpřirozených bytostech.
Další informace
editovatPřírodní rezervace Łężczok je celoročně volně přístupná a na některých místech mohou být omezení vstupu v období hnízdění ptáků.
Galerie
editovat
Reference
editovat- ↑ a b c Rezerwat przyrody Łężczok [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Rezerwat Przyrody "Łężczok" - Urząd Gminy Nędza. www.nedza.pl [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Rezerwat 'Łężczok' - Śląskie. Informacja Turystyczna Woje.... www.slaskie.travel [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní rezervace Łężczok na Wikimedia Commons
