Revoluční ozbrojené síly Kolumbie
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – lidová armáda (španělsky Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo, zkratka FARC nebo FARC-EP) je kolumbijská ultralevicová povstalecká organizace, která od 60. let 20. století vede guerillovou válku proti tamní vládě a paramilitárním frontám (AUC). Představitelé Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji označují jako teroristickou organizaci.
| Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo | |
|---|---|
| Účast na Občanská válka v Kolumbii | |
 První emblém FARC | |
 Oblast činnosti FARC | |
| Základní info | |
| Aktivní | 1964–2017 |
| Operační území |  Kolumbie |
| Ideologie | Marxismus-leninismus Guevarasmus Bolivarismus Revoluční socialismus Levicový nacionalismus Foco |
| Velitel | Rodrigo Londoño Echeverri (Timoleón Jiménez, či Timochenco) |
| Základny | Casa Verde (1965–1990) Los Pozos (1990–2001) |
| Síla | 7,000–10,000 (2013) |
| Spojenci | Národní osvobozenecká armáda (ELN) Prozatímní IRA Euskadi Ta Askatasuna (ETA) |
| Oponenti | Kolumbie AUC a další paravojenské organizace  USA |
Historie
editovat.jpg)
Založil ji Manuel Marulanda Vélez v roce 1964 z guerillových jednotek, které se účastnily bojů za tzv. La Violencia. V prvních dvou letech fungovala jako vojenská frakce Kolumbijské komunistické strany. Od počátku se uchylují k únosům, díky nimž mají získat finanční prostředky, a vraždám, které mají zastrašit obyvatele a odradit je od případné spolupráce s vládou. V 80. letech 20. století se k jejich aktivitám přidal obchod s drogami, z čehož svou činnost financují.
V roce 2013 FARC čítala cca 9 000 členů a ovládala asi třetinu země.[1] Mír v zemi ovšem narušuje i levicová Národní osvobozenecká armáda (ELN), pravicové Spojené síly kolumbijské sebeobrany (AUC) a dříve také Hnutí 19. dubna (M-19).
Na konci června roku 2016 byla v kubánské Havaně, za přítomnosti např. generálního tajemníka OSN Pan Ki-Muna a prezidenta Raúla Castra, podepsána dohoda o definitivním příměří mezi vůdcem organizace FARC, Rodrigem Londonem a kolumbijským prezidentem Juanem Manuelem Santosem.[2] O dohodě se vyjednávalo tři a půl roku.[3]
Dne 27. září 2016 pak byla v Havaně mezi zástupci kolumbijské vlády a FARC podepsána mírová dohoda,[4] kterou však voliči v říjnovém referendu těsně odmítli.[5]
Dle deníku El Tiempo si konflikt vyžádal od roku 1964 na 260 000 obětí a sedm milionů uprchlíků.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ MÁNERT, Oldřich. Naděje na mír v Kolumbii. Vláda a povstalci podepsali klíčovou reformu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 27. 5. 2013 [cit. 27.5.2013]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Příměří po padesáti letech. V Kolumbii skončil konflikt se statisíci mrtvých. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-06-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Konec nejdelší války v Jižní Americe: Kolumbie dohodla s FARC trvalé příměří [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné online.
- ↑ VÍTKOVÁ, Kateřina. "Vyhráli jsme tu nejkrásnější z bitev." Končí válka o Kolumbii, která trvala přes padesát let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-08-25 [cit. 2016-08-25]. Dostupné online.
- ↑ ‚Kolumbie se vrátí do války.‘ Mírovou dohodu s FARC voliči v referendu těsně odmítli. Rozhlas.cz [online]. 2016-10-03 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Reflex.cz. Občanská válka v Kolumbii definitivně končí. Na Kubě podepsali příměří [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Zpráva Padesátiletý konflikt končí, v Kolumbii platí příměří ve Wikizprávách
Obrázky, zvuky či videa k tématu Revoluční ozbrojené síly Kolumbie na Wikimedia Commons - Kolumbijská guerilla FARC slibuje nové příměří. In: Aktuálně.cz, 2015-07-08
