Replikovací test

známý mikrobiologický experiment, jehož cílem je určit, zda organizmy mutují cíleně

Replikovací test (Newcombeův pokus) je známý mikrobiologický experiment, jehož cílem je určit, zda organizmy mutují cíleně, tzn. zda vytváří takové mutace, jež jim umožní vypořádat se s aktuálními nepříznivými faktory v prostředí. Poprvé ho provedl H. B. Newcombe a výsledky publikoval v roce 1949 v Nature.[1] Podobný cíl však má také fluktuační test (též Luriaův–Delbrückův experiment).

Newcombe nejprve kultivoval v Petriho misce kolonie bakterií. Následně přiložil na misku kulaté razítko, čímž se na něj překopírovaly bakteriální kolonie v přesném prostorovém uspořádání; toto razítko obtiskl do druhé misky. Díky tomu Newcombe získal dvě Petriho misky, z nichž každá kolonie měla svou „sesterskou“ kolonii na přesně stejném místě v druhé misce. V jedné z nich však bylo antibiotikum, které zabilo většinu kolonií a přežily jen ty, které díky jisté mutaci získaly k antibiotiku odolnost (rezistenci). Newcombe zjistil polohu těchto přeživších kolonií a našel si jejich příbuzné v druhé misce. Když z této druhé misky přenesl odpovídající kolonie do média s antibiotikem, zpravidla přežily (byly odolné vůči tomuto antibiotiku, stejně jako jejich příbuzné z misky s antibiotikem). Tím Newcombe dokázal, že tyto bakterie získaly rezistenci na antibiotikum již dříve, předtím, než se vůbec s tímto antibiotikem setkaly. To znamená, že bakterie mutují náhodně a nikoliv až v přítomnosti silného přírodního výběru.[2]

Reference

editovat
  1. NEWCOMBE, H. B. Origin of bacterial variants. Nature.. 1949, roč. 164, čís. 4160, s. 150. Dostupné online. ISSN 0028-0836. 
  2. FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. 2. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1539-6.