Rendžó Šimooka

japonský fotograf

Rendžó Šimooka (下岡 蓮杖, 24. března 18233. března 1914) byl japonský fotograf a jeden z prvních profesionálních fotografů v Japonsku. Otevřel si první studio komerční fotografie v Jokohamě a v Japonsku je považován za otce japonské fotografie.[1]

Rendžó Šimooka
Narození24. března 1823
Šimoda
Úmrtí3. března 1914 (ve věku 90 let)
Asakusa-ku
Místo pohřbeníhřbitov Somei
Povolánífotograf, inženýr a malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rendžó Šimooka je japonské jméno, v němž Šimooka je rodové jméno.

Raný život

editovat

Narodil se jako Sakurada Hisanosuke v Šimodě na poloostrově Izu v centrálním Honšú do samurajské rodiny.[1] Když mu bylo třináct, přestěhoval se do Eda (Tokio), aby studoval malbu a sloužil jako učeň obchodníkovi s akciemi. V roce 1843 sloužil v dělostřelecké baterii v Šimodě, kde se seznámi s procesem daguerotypie z Nizozemska. Některé zdroje však uvádějí, že s fotografií nepřišel do styku, dokud se nevrátil do Eda, kde studoval umění, stal se studentem Kanō Tōsena Nakanobua, dobře zavedeného malíře ve službě šógunovi. Tyto zdroje uvědějí, že viděl nizozemskou fotografii v domě člena klanu Tokugawa. Fotografii začal studovat, a v roce 1859 nebo 1860 se přestěhoval do Jokohamy, kde začal fotografovat.

Fotografie

editovat

Renjó získal svůj první fotoaparát v roce 1861 od amerického fotografa Johna Wilsona tím, že jej vyměnil za obraz panoramatické scény. Krátce nato opustil studium malby a fotografoval jako kariéra. V roce 1862 otevřel fotografické studio v Jokohamě, jedno z prvních v zemi.[2] Pokračoval otevřít studia ve městě, primárně se zaměřit na portrétování, a změnil jeho jméno na Šimooka Renjó v 1865. Od roku 1877 učil mnoho fotografických studentů a učňů, než odešel z podnikání. Byl zvolen do Japonské fotografické společnosti v roce 1893.

Význam

editovat

Renjův význam pro historii fotografie spočívá v tom, že pomáhal zavádět a šířit fotografii v rámci industrializace v japonské éře Meidži.[2] Jeho komerční studio v Jokohamě bylo po mnoho let považováno za absolutně první v zemi.[3] Nedávné objevy zjistily, že Ukai Gyokusen otevřel studio portrétů pro ambrotypie v Edu jen rok nebo dva předtím, než Renjō otevřel své studio v roce 1862.[1] Chemik Ueno Hikoma začal provozovat studio v Nagasaki koncem téhož roku. Přesto byl Renjō stále jedním z prvních profesionálních fotografů národa a jedním z nejúspěšnějších. Během své kariéry otevřel několik dalších studií a podniků napříč Jokohamou. Mezi další jeho současníky patřili: Učida Kuiči a Kakoku Šima.)

Kromě toho, že byl Renjó průkopníkem umění, pomohl také šířit fotografii v Japonsku tím, že ji učil mnoho svých dalších krajanů.[2] Například byl učitelem skvělého fotografa Jokojamy Macusaburó, který u něj začal studovat v roce 1864. Kromě jiných k němu chodili studovat například Usui Shusaburo, Esaki Reiji a Suzuki Shinichi I a II.[1]

Za své zásluhy ve fotografii získal ocenění města Tokia a v roce 1893 byl zvolen členem Japonské fotografické společnosti.

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shimooka Renjō na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Bennett, Terry. (2006). Photography in Japan 1853–1912. North Clarendon, VT: Tuttle Publishing.
  2. a b c Gordenker, Alice. (26. března 2014). "Shimooka Renjo, back in focus." Japan Times. Accessed September 27, 2015.
  3. Ozawa, Takesi. (1981). The history of early photography in Japan. History of Photography, 5 (4), 285-303.

Literatura

editovat
  • Morishige Kazuo, Shimooka Renjo: Pioneer of Japanese Photography (Japanese and English Edition). Tokyo: Kokusho Kankokai (February 2, 2015). ISBN 9784336057822.
  • Ishiguro Keishō, ed., Genteiban: Shimooka Renjō shashinshū (Shimooka Renjō: The Pioneer Photographer in Japan) (Tokyo: Shinchōsha, 1999).
  • Kinoshita Naoyuki, Shashingaron: Shashin to kaiga no kekkon (On the Photographic Image: The Marriage of Photography and Painting) (Tokyo: Iwanami Shoten, 1996).
  • Worswick, Clark, ed., Japan: Photographs, 1845-1905 (New York: Penwick/Knopf, 1979).
  • Yokohama Archives of History, "Yokohama shashin shōshi" (A Concise History of Yokohama Photographs), in F. Beato bakumatsu Nihon shashinshū (A Collection of Photographs from Mid-Eighteenth Century Japan by F. Beato) (Yokohama: Yokohama Kaikō Shiryōkan, 1987).
  • Nihon no shashin: Uchinaru katachi, sotonaru katachi, Dai-ichi bu: Torai kara 1945 nen made (Japanese Photography: From In/Out, Part 1: From its Introduction to 1945), exh. Cat. In Japanese and English (Tokio: Tokijské muzeum fotografie, 1996).
  • Shashin torai no koro (The Advent of Photography in Japan), exh. cat. In Japanese and English (Tokio: Tokijské muzeum fotografie a Hakodate: Hakodate Museum of Art, 1997).
  • Tokijské metropolitní muzeum fotografie, editor. 328 Outstanding Japanese Photographers (『日本写真家事典』 Nihon shashinka jiten). Kyoto: Tankōsha, 2000. ISBN 4-473-01750-8
  • Rousmaniere, Nicole C., & Hirayama, Mikiko, ed., Reflecting Truth: Japanese Photography in the Nineteenth Century. Hotei Publishing: Amsterdam. 2004. ISBN 90-74822-76-2
  • March, Phillip, & Delank, Claudia, ed. The Adventure of Japanese Photography 1860–1890.Kehrer Verlag Heidelberg, 2002. ISBN 3-933-257-22-0

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat