Remember
„Remember“ (česky „Pamatuj“) je píseň britského hudebníka Johna Lennona, která se poprvé objevila na jeho prvním sólovém albu po rozpadu The Beatles John Lennon/Plastic Ono Band z roku 1970.
| Remember | |
|---|---|
| Skladba od John Lennon | |
| Z alba | John Lennon/Plastic Ono Band |
| Vydáno | 11. prosince 1970 |
| Nahráno | 9. října 1970 |
| Žánr | rock |
| Délka | 4:36 |
| Vydavatelství | Apple Records/EMI |
| Producent | John Lennon, Yoko Ono, Phil Spector |
| Autor | John Lennon |
Složení a nahrávání
editovatPíseň byla ovlivněna prvotními terapeutickými sezeními Lennona s doktorem Arthurem Janovem, v textu se odrážejí témata, která byla předmětem sezení.[1] Popisované vzpomínky jsou často nepříjemné – o rozporu s rodinou, autoritou a vrstevníky.
Na samém konci písně je slyšíme Lennona říkat slova: "Remember, remember, the Fifth of November!" („Pamatuj, pamatuj, pátého listopadu!“), následovaná zvukem výbuchu. Slova pocházejí z anglické dětské říkanky Remember, Remember, The Fifth of November, která odkazuje na Noc Guye Fawkese, která je ve Velké Británii oslavována ohňostrojem.[2] V rozhovoru Janna Wennerova z Rolling Stone se Lennon zmínil, že se až později rozhodl, že tato linie by měla být vyvrcholením písně.[3][4]
Původní verze „Remember“ byla dlouhá přes osm minut.[1] Tato verze obsahovala varhany, další dvoustopé vokály a tzv. brumli. Lennon zde ale přerušil záznam a nahradili jej zvukem výbuchu, odkazující na Noc Guye Fawkese.[1] Později se k tomu vyjádřil slovy: "I cut it there and it just exploded 'cause it was a good joke." („Usekl jsem to tam a prostě to explodovalo, protože to byl dobrý vtip.“)[1]
Text části písně "If you ever change your mind about leaving it all behind." („Pokud někdy změníte svůj názor, že to necháš všechno za sebou.“) použil v úvodu písně Bring It On Home to Me Sam Cooke. Tuto píseň později Lennon vydal jako cover na albu na Rock ‚n‘ Roll.[5][6] Avšak zatímco Cooke se v této části zmiňoval o tom, aby se k němu vrátila jeho milovaná, Lennon v textu naznačuje, že „nechat vše za sebou“ je nemožné a člověk by si měl vždy být vědom své minulosti[6], dále zpívá, že by člověk neměl litovat minulosti nebo si z ní dělat starosti.[6]
Další verze písně, která je tvořena zkouškou, se pak objevuje na setu 4 CD John Lennon Anthology z roku 1998.[1]
Píseň byla zaznamenána 9. října 1970, v den Lennonových 30. narozenin. Dokladem toho je i to, že v úvodu původní nahrávky písně Lennon zpívá "Happy Birthday... to me..." („Šťastné narozeniny... přeji sobě...“), zatímco Starr a Voormann hrají doprovodnou stopu.[1] Ve stejný den se také konalo poslední setkání Lennona s jeho otcem Alfredem Lennonem, kterého Lennon pozval na oběd. Setkání bylo neúspěšné, protože Lennon právě procházel prvotní terapií doktora Janova.[7]
Komentáře
editovat- V jednom okamžiku, kdy se rytmus skladby zpomaluje, se Lennon v textu zmiňuje o tom, že když se v budoucnu "všechno zblázní", měl by si zkusit vzpomenout na svůj momentální okamžik oddechu.[4] Podle Rogana by měl pro Lennona tento okamžik být spíš z jeho dětství než ze současnosti.[8]
- Wilfrid Mellers popisuje konstrukci písně jako vokální melodii, která nemá žádnou linii, a je spíše tvořena pentatonickými fragmenty. Dále je v písni použita lichá tonalita, která se pohybuje mezi nesouvisejícími akordy.[9]
- Lennon v písní hraje na klavír staccato. Popový historik Robert Rodriguez konstatuje, že na začátku písně, kdy Lennon začíná zpívat, musí bubeník Ringo Starr „kompenzovat Johnův nevyzpytatelný smysl pro rytmus“.[5]
Nástroje
editovatPůvodní nahrávka:[10]
- John Lennon – zpěv, piano
- Ringo Starr – bicí
- Klaus Voormann – basová kytara
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f Remember. The Beatles Bible [online]. 2010-08-02 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Fifth of November - English Folk Verse. www.potw.org [online]. [cit. 2020-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Music News. Rolling Stone [online]. [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b JACKSON, ANDREW GRANT, 1969-. Still the greatest : the essential songs of the Beatles' solo careers. Lanham, Md.: Scarecrow Press xxv, 327 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-8222-5, ISBN 0-8108-8222-1. OCLC 779265254
- ↑ a b RODRIGUEZ, ROBERT, 1961-. Fab Four FAQ 2.0 : the Beatles' solo years, 1970-1980. New York: Backbeat Books xix, 475 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-87930-968-8, ISBN 0-87930-968-7. OCLC 436619727
- ↑ a b c URISH, BEN. The words and music of John Lennon. Westport, Conn.: Praeger 1 online resource (xviii, 187 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-08296-2, ISBN 0-313-08296-0. OCLC 232570599
- ↑ The Beatles Bible - John Lennon sees his father Alf for the final time. The Beatles Bible [online]. 1970-10-09 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROGAN, JOHNNY. The complete guide to the music of John Lennon. London: Omnibus 162 s. Dostupné online. ISBN 0-7119-5599-9, ISBN 978-0-7119-5599-8. OCLC 36979446
- ↑ MELLERS, WILFRID, 1914-2008. Twilight of the gods : the music of the Beatles. New York: Viking Press 215 s. Dostupné online. ISBN 0-670-73598-1, ISBN 978-0-670-73598-3. OCLC 891928
- ↑ BLANEY, JOHN. John Lennon : listen to this book. [Place of publication not identified]: Paper Jukebox viii, 343 pages s. Dostupné online. ISBN 0-9544528-1-X, ISBN 978-0-9544528-1-0. OCLC 61301930
