Reinmar von Zweter
Reinmar von Zweter (cca 1200 – po 1248) byl prvním básníkem, o kterém bezpečně víme, že vstoupil do služeb českého krále. Během svého života vytvořil přes 330 básní, které byly převážně náboženského, politického či moralizujícího charakteru. Nejdůležitější část díla tvoří tzv. spruchas, stručné, většinou jednoslokové básně s výchovným apelem.
| Reinmar von Zweter | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1200 Zeutern |
| Úmrtí | 1248 (ve věku 47–48 let) |
| Povolání | básník, spisovatel a hudební skladatel |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jako mnozí ostatní opěvoval Reinmar různé mecenáše právě podle toho, na jakém dvoře právě působil. V polovině 30. let 13. století byl jeho mecenášem císař Fridrich II. Štaufský. Snad právě díky vlivu královny Kunhuty se později Reinmar od rakouského dvora Babenberků dostal na kratší dobu i k českému královskému dvoru. O králi Václavovi I. se zmiňuje ve dvou básních (č. 149 a 150), ale na pražském dvoře vytvořil asi ještě dalších sedm básní. Jeho pobyt na dvoře českého krále je nejčastěji kladen do let 1237 – 1241. Krom Prahy pobýval na královských dvorech ve Vídni, Kolíně nad Rýnem a v Mohuči.
V minulosti byl často považován za nadaného samouka, ale existuje též domněnka, že byl vzdělán u cisterciáků a byl díky tomu schopen čerpat z latinských zdrojů.[1] Podporoval císařskou moc v jejím sporu s mocí papežskou.[2] V řadě textů si Zweter stěžuje, že mizí skutečná rytířská kultura, v jedné z básní využívá ke kritice i slovní hříčky, když říká, že dříve byly turnaje rytířské (ritterlich), nyní jsou zvířecí (rinderlich).[3] Souvisí to s jeho sklonem k satiře a ironii, která jeho dílo odlišuje od řady jiných minnesängerů.
O Zweterově poezii se mluví i ve známém románu Umberta Eca Jméno růže.[4]
Ukázka textu
editovat| „ | Narodil jsem se u Rýna, rost v Rakousích, však Čechy vlast má jediná. Žel, kvůli králi spíš než kvůli zemi, ač je hezká. Král, země - dobré obojí. Jen jedno mrzí mě: mé verše obstojí, až když je schválí král. Pak teprv zem též tleská. Kdybych se v království snad Božím jednou ocit a nebyl anděly dost ctěn, tu měl bych pocit, že na mně páchána jest křivda veliká. Co platen jest mi král? S ním vyhraji jen stěží, Kdyžtě jsem bez dámy a bez jezdců a věží, když nemám sedláka, a natož koníka! |
“ |
Reference
editovat- ↑ Neue Deutsche Biographie: Reinmar von Zweter. Deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Reinmar von Zweter. Treccani.it [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Visuotinę lietuvių enciklopediją: Reinmar von Zweter. Vle.lt [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. (litevsky)
- ↑ MCGRADY, Donald. Poetry by Reinmar von Zweter in Eco's Il nome della rosa. The Italianist. 1997-06-01, roč. 17, čís. 1, s. 117–122. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. ISSN 0261-4340. DOI 10.1179/ita.1997.17.1.117. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reinmar von Zweter na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- Moravo, Čechy, radujte se!. Praha: Aula, 1998. 232 s. ISBN 80-901626-9-X.
