Wikipedie

Raná (okres Louny)

obec v okrese Louny v Ústeckém kraji

Obec Raná se nachází při úpatí stejnojmenného vrchu necelých sedm kilometrů severně od Loun v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 233[1] obyvatel.

Raná
Vrch a vesnice Raná z Oblíku
Vrch a vesnice Raná z Oblíku
Znak obce RanáVlajka obce Raná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLouny
Obec s rozšířenou působnostíLouny
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°24′42″ s. š., 13°46′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel233 (2024)[1]
Rozloha12,34 km²[2]
Nadmořská výška297 m n. m.
PSČ439 24, 440 01
Počet domů127 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRaná 114
439 24 Raná u Loun
starosta@obec-rana.com
StarostaIng. Jaroslav Veselý
Oficiální web: www.obec-rana.com
Raná na mapě
Raná
Raná
Další údaje
Kód obce566659
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Budova kostela Všech svatých

Podle Antonína Profouse pochází název vesnice ze starého slovanského výrazu "ranъ", který znamenal ráno nebo raný, časný.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1335. "Villa Rana" se objevuje v listině Jana Lucemburského vydané v Praze 7. srpna. Panovník v ní potvrzuje nadaci, kterou pro klášter magdalenitek, umístěný mezi Louny a Dobroměřicemi, založil lounský rychtář Bero. V listině je zmíněn rovněž ranský kostel, k němuž mají mít magdalenitky patronátní právo.[5] V předhusitském období byl majetek v Rané rozdělen mezi klášter a bohaté lounské měšťany. Za husitských válek klášter magdalenitek zanikl a veškerý jeho majetek přešel na Louny. V roce 1459 ustanovil Jiří z Poděbrad, že z bývalého klášterního majetku včetně Rané vznikne záduší, z něhož se bude financovat provoz špitálu.[6] Od té doby byla Raná – s výjimkou krátkého období po třicetileté válce – trvale v majetku Loun.

Nejstarší lounská účetní kniha obsahuje soupis všech poplatníků městské dávky z Rané z roku 1450. Platilo ji 22 usedlostí, Raná měla v té době tudíž kolem 150 obyvatel.[7] Město Louny si v Rané vybudovalo hospodářský dvůr, který provozovalo ve vlastní režii. Ke dvoru patřilo 72 hektarů orné půdy, vinice, rybníky a pastviny.[8] Nejvýnosnějším odvětvím dvora bylo v předbělohorském období obilnářství, ekonomicky výnosný byl i chov ovcí a vinařství.

V důsledku třicetileté války byla Raná zpustošena. Přispěl k tomu i požár v roce 1624, kdy s výjimkou kostela, městského dvora a čtyř usedlostí vyhořela celá vesnice. Na konci války, v roce 1654, bylo v Rané podle berní ruly z 18 usedlostí 11 pustých.[9] Na svazích kopce Raná se stále pěstovala vinná réva. Podle soupisu poddaných podle víry z roku 1651 měla Raná pouhých 23 obyvatel, polovina z nich se stále nepřihlásila ke katolické víře.[10] Při pobělohorských konfiskacích připadly všechny lounské špitální vesnice včetně Rané královské komoře a byly zastaveny postupně několika šlechtickým rodům. Až roku 1684 si

 
Budova fary

je směly od panovníka vykoupit zpět. V 17. století se do Rané přistěhovali noví, německy mluvící kolonisté. Až do konce druhé světové války zůstala Raná národnostně smíšená.

 
Střed obce

První zmínka o učiteli v Rané pochází z roku 1715. Nová školní budova zde byla postavena roku 1829.[11] Vyučovalo se zde německy, česká škola byla postavena roku 1893. Ve třicátých letech 20. století zde prožíval dětství významný český archivní teoretik a historik Ivan Hlaváček, jehož otec zde byl řídícím učitelem.

Na konci 19. století si v Rané obě etnika zakládala spolky. Nejstarším německým byli hasiči z roku 1893, o rok později vznikla česká čtenářsko-hospodářská beseda. V roce 1928 byla Raná elektrifikována. Do třicátých let spadají počátky leteckého sportu na Rané. Vládní delegaci na plachtařských závodech v červnu 1938 vedl prezident Edvard Beneš. Po Mnichově se Raná stala součástí Velkoněmecké říše.

1. května 1945 se v Rané ustavil ilegální národní výbor, složený z Čechů, kteří prožili válku v Rané. Ranští Němci byli v roce 1946 odsunuti. V témže roce ve vsi založili strojní družstvo, roku 1950 vzniklo jednotné zemědělské družstvo. Při správní reformě byl v Rané zrušen místní národní výbor a vesnice se k 1. lednu 1981 stala spolu se svou částí Hrádek částí Loun. Samostatnou se Raná stala opět k 24. listopadu 1990.[12]

Přírodní poměry

editovat

V opuštěném hliništi u dvoru Oblík vyvěrá pramen hořké, vápenato-hořečnaté vody, ve které bylo podle rozboru z roku 1967 rozpuštěno 2,85 g·l−1 minerálních látek. Voda kromě jiných obsahovala v jednom litru 443,3 mg vápníku, 191,2 mg hořčíku a 1586 mg síranových iontů.[13]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části mezi lety 1869 a 2011[14][15]
Obec Raná
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 559 640 666 749 745 717 696 407 361 343 267 242 236 252
Místní část Raná
Obyvatelé 373 430 438 508 510 491 483 320 288 261 235 222 216 229
Domy 67 69 71 74 78 93 104 100 100 77 79 86 97 107
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní část Hrádek.

Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti

editovat
  • Kostel Všech svatých poprvé uváděn v písemných pramenech roku 1335.[16] Ze 13. století zřejmě pochází kostelní věž. Hlavní portál do kostela je pozdně gotický a zakončený oslím hřbetem. V 18. století byl kostel barokně přestavěn. Interiér kostela je v současné době zdevastovaný a není přístupný.
  • Socha Ecce Homo na soklu z roku 1739 vyzdobeném plastikami světců je umístěna mladší socha Krista. Nachází se před domem čp. 20.
  • Venkovská usedlost čp. 32 na návsi, postavená koncem 18. století
  • Kříž – nachází se jihovýchodně od obce, u křižovatky silnice č. 28 a staré cesty
  • Čedičový solitérní vrch Oblík, který byl vyhlášen národní přírodní rezervací.[17]
  • Národní přírodní rezervace Raná (České středohoří)

Části obce

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Socha Ecce homo
  •  
    Plastika na soklu sochy Krista

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Ranná, s. 538. 
  5. ↑ Emler, Josef, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, sv. IV, Praha 1892, č. 187, s. 72
  6. ↑ Roedl, Bohumír - Aidlpes, Miroslav, Raná v proměnách času, Louny 1985, s. 6 (dále jen Roedl – Aidlpes)
  7. ↑ Vaniš, Jaroslav (ed.), Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1471 a 1490–1491, Praha 1979, s. 164–165
  8. ↑ Křivka, Josef, Ranský dvůr v první čtvrtině 17. století, Časopis společnosti přátel starožitností 64, 1956, s. 89–102
  9. ↑ Lišková, Marie (ed.), Berní rula. Kraj žatecký, díl II, Praha 1954, s. 408
  10. ↑ Zahradníková, Magda - Štrejnová, Eva (eds.), Soupis poddaných podle víry z roku 1651, Žatecko, Praha 1997, s. 39–40, ISBN 80-85475-31-6
  11. ↑ Roedl - Eidlpes, s. 10
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 173 a 444.
  13. ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 155, 158. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  15. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  16. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 215–216. 
  17. ↑ Oblík

Literatura

editovat
  • Brod, František, Ranna v okresu lounském, Lounské hlasy 8, 1907, č. 6–12
  • Šubrt, Jeroným, Boj o Ranou, Vlastivědný sborník okresu lounského 4, 1933/34, s. 39–42
  • Šubrt, Jeroným, Životopis Jana Kohouta, učitele v Rané, Vlastivědný sborník okresu lounského 4, 1933/34, s. 119–122
  • Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz, Žatec 1904, s. 883–888

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Raná_(okres_Louny)&oldid=24197734“