Ramsen
Ramsen je obec ve švýcarském kantonu Schaffhausen. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
Ramsen | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°42′29″ s. š., 8°48′35″ v. d. |
Nadmořská výška | 413 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Schaffhausen |
Ramsen | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 13,50 km² |
Počet obyvatel | 1 469 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 108,8 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 8262 |
Označení vozidel | SH |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
editovatRamsen se nachází na východě kantonu Schaffhausen, v jeho exklávě, která do roku 1999 tvořila okres Stein. Nachází se v údolí řeky Biber přímo u německých hranic a má rozlohu 1345 hektarů. Kromě hlavní obce se skládá z osad Bibermühle, Hofenacker, Moskau, Wiesholz a Wilen.
Historie
editovatPrvní zmínka o Ramsenu pochází z roku 846 jako Rammesheim.[2] Ve středověku patřila obec k habsburskému landkrabství Nellenburg. V roce 1539 přešla nižší soudní pravomoc od pánů z Klingenbergu na město Stein am Rhein, které patřilo pod svrchovanost Curychu. V roce 1770 získal Curych nad Ramsenem konečně plnou suverenitu. V roce 1798 se Ramsen a Stein staly součástí kantonu Schaffhausen v období helvétského soustátí. Jako pohraniční město byl Ramsen za druhé světové války koncovým bodem tzv. Singenské únikové cesty, únikové cesty pro nizozemské a britské válečné zajatce, kteří se dostali ze zajateckého tábora na zámku Colditz v Sasku do Švýcarska přes Singen. o něco později byl důležitým vstupním bodem pro uprchlíky, kteří byli ubytováni v katolickém kostele a v lese Schüppelwald.[2]
Ramsen je jedinou obcí v kantonu Schaffhausen, ve které působí také katolická církev a je zde i její farnost.
Obyvatelstvo
editovatVývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1653 | 1798 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | ||||||||
Počet obyvatel | 273 | 494 | 1022 | 1209 | 1103 | 1283 |
Hospodářství a doprava
editovatEkonomika městečka Ramsen je charakteristická svou bezprostřední příhraniční polohou, což vysvětluje nadprůměrný počet dopravních společností a čerpacích stanic. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli jsou celní správa a softwarová společnost. Nejkratší trasa z Ramsenu do Schaffhausenu vede přes Gailingen am Hochrhein a Büsingen am Hochrhein, přičemž čtyřikrát překračuje mezinárodní hranici s Německem. Ramsen je obsluhován veřejnou dopravou prostřednictvím autobusové linky Südbadenbus ze Steinu nad Rýnem přes Ramsen do Singenu a linky 25 SchaffhausenBus do Schaffhausenu přes Buch, Murbach, Randegg a Dörflingen.
Osobní doprava železniční trati z Etzwilenu do Singenu, která byla otevřena v roce 1875, byla v červnu 1969 zastavena a nahrazena autobusy. V 70. letech 20. století se trať opět vrátila do provozu, ale pouze nákladní dopravy. Dnes trať využívá spolek pro zachování železniční tratě Etzwilen–Singen jako muzejní železnici a v létě na ní jezdí parní vlaky.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ramsen SH na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c WIPF, Matthias. Ramsen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2015-07-30 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramsen na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky