Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský

rakouský arcivévoda, vicekrál lombardsko-benátského království

Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský (30. září 1783, Pisa16. ledna 1853, Bolzano) byl rakouský arcivévoda, vicekrál Lombardsko-benátského království. Syn císaře Leopolda II. a Marie Ludoviky Španělské.

Rainer Josef Rakouský
Místodržící lombardsko-benátského království
Portrét
Doba vlády18181848
Úplné jménoRainer Josef Jan Michael František Jeroným Habsbursko-Lotrinský
Narození30. září 1783
the Grand Duchy of Tuscany (1840) Pisa, Toskánské velkovévodství
Úmrtí16. ledna 1853
(ve věku 69 let)
Rakouské císařství Bolzano, Rakouské císařství
PředchůdceAntonín Viktor Rakouský
NástupceJan Radecký z Radče
ManželkaAlžběta Savojsko-Carignanská
DynastieHabsbursko-Lotrinská
OtecLeopold II.
MatkaMarie Ludovika Španělská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako čtrnácté dítě toskánskému velkovévodovi Petru Leopoldovi, pozdějšímu císaři Leopoldovi II., a Marii Ludovice Španělské. Do svých sedmi let vyrůstal ve Florencii a poté ve Vídni. Od mládí se zabýval přírodovědou, především botanikou, uměním a hudbou. Zajímal se o finančnictví a vedle vojenské kariéry plnil také politické úkoly. Po roce 1807 několikrát zastupoval svého bratra císaře Františka I. ve Vídni. Stál v čele mírové strany. V roce 1809 zůstal ve Vídni jako císařský místodržící.

Roku 1817 převzal funkci lombardsko-benátského místokrále. Za jeho vlády byla provedena mincovní reforma a rozvíjel se průmysl. Věnoval pozornost výstavbě silnic v Alpách a zřizování dětských domovů, sirotčinců, chudobinců a nemocnic. Posléze byl také reformován justiční a vojenský systém Lombardie a Benátska. Zájem o botaniku uplatnil ve své letní rezidenci v Monze. Bezprostředně před vypuknutím revoluce v Miláně roku 1848 opustil vicekrál na pokyn vídeňského dvora město a přestěhoval se s celým dvorem a kanceláří do pevnosti Verona. Krátce nato se stáhl z veřejného života a jako soukromá osoba žil v Bolzanu, kde se věnoval svým přírodovědným, uměleckým a vědeckým zájmům. Tam také v roce 1853 zemřel a byl pohřben v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Manželka a potomci

editovat

V roce 1820 se v Praze oženil s Alžbětou Savojsko-Carignanskou. Z manželství vzešlo osm dětí a založil tak vedlejší větev rodu, která vymřela roku 1913.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
František I. Štěpán
 
 
 
 
 
 
Filip I. Orléanský
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Leopold I.
 
 
Karel VI.
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
'Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský'
 
 
 
 
 
Ludvík Francouzský, velký dauphin
 
 
Filip V. Španělský
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Eduard Parmský
 
 
Isabela Farnese
 
 
 
 
 
 
Dorotea Žofie Falcko-Neuburská
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
August II. Silný
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat