Rail Baltica
Rail Baltica (v Estonsku známo pod názvem Rail Baltic) je rychlá železniční trať ve výstavbě v severojižní ose spojující Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko s evropskou normálněrozchodnou železniční sítí.[1] Projekt části železnice vedoucí přes Baltské státy je označován samostatně jako Rail Baltica Global Project. Železniční trať bude zajišťovat osobní a nákladní železniční dopravu mezi zeměmi a povede k lepšímu propojení střední a severní Evropy. Projekt počítá s přímým spojením Tallinnu s Varšavou přes Rigu a Kaunas. Litevské hlavní město Vilnius bude se zbytkem sítě spojeno odbočkou. Rail Baltica je prioritní projekt Evropské unie v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T).[1] Zprovoznění první části trati v Pobaltí se očekává v roce 2028.[2]
| Rail Baltica | |
|---|---|
 Průběh trati Rail Baltica | |
| Stát |  Finsko Estonsko Lotyšsko Litva Polsko
|
| Datum otevření | 2028 |
| Technické informace | |
| Počet stanic | 7 |
| Délka | 870 km |
| Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
| Napájecí soustava | 25 kV 50 Hz AC |
| Počet kolejí | 2 |
| Maximální rychlost | 249 km/h |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rail Baltica Global Project
editovatPlánovaní a kooridaci výstavby projektu má na starosti společnost lotyšská společnost RB Rail AS, kterou po třetině vlastní státem kontrolované společnosti jednotlivých pobaltských států.[3][4]
Technické parametry
editovatProjektovaná délka železniční tratě je v Baltských státech 870 km, z toho 213 km v Estonsku, 265 km v Lotyšsku a 392 km v Litvě.[5] Trať bude v celé délce dvoukolejná, elektrifikovaná napájecí soustavou 25 kV AC a bude mít normální rozchod 1435 mm.[5] Trasa je projektována tak, aby se vyhnula chráněným územím soustavy Natura 2000 a aby nezasahovala do stávající železniční sítě o rozchodu 1520 mm. Předpokládaná provozní rychlost u vlaků osobní dopravy dosahuje 235 km/h (maximální konstrukční rychlost 249 km/h) a 120 km/h u nákladních vlaků.[1] Trať je budována zcela v nové trase jako veřejná vysokorychlostní konvenční trať a bude vybavena prvky systému ERTMS. Při výstavbě se užívá nejnovějších technologií a materiálů. Technické parametry odpovídají technickým specifikacím Evropské unie pro interoperabilitu.
Trasa
editovatV Baltských státech zajistí železniční trať podmínky pro intermodalitu a multimodalitu.[1] Vzniknou tři víceúčelové nákladní dopravní terminály, a to v estonském přístavu Muuga, dále v lotyšském městě Salaspils a v litevském Kaunasu. V trase je plánováno celkem sedm stanic osobní dopravy, a to Tallinn, Pärnu, Riga, Riga letiště, Panevėžys, Kaunas a Vilnius s možností vzniku regionálních stanic a železničních spojení na jiná letiště nebo k přístavům.
Plánovací fáze probíhala od roku 2010 a ukončena byla v roce 2017 a projekční fáze probíhala od roku 2016. Výstavba samotné železniční infrastruktury začala roce 2019 Estonsku,[6] dokončena by měla být v roce 2030. Zprovoznění první části se očekává v roce 2028.[2]
Financování
editovatAnalýza z roku 2017 odhadovala náklady na 5,8 mld. eur, když 2,5 mld. mělo být investováno v Litvě, 2 mld. v Lotyšsku a 1,3 mld. Estonsku.[7] 85 % nákladů má uhradit Evropská unie z fondu Connecting Europe Facility.[8]
Polská část
editovat
Polská část projektu zahrnuje modernizaci 370 km stávajících tratí (přes Białystok a Ełk) tak, aby výsledkem byla dvoukolejná elektrifikovaná trať s maximální rychlostí 200 km/h.[9] Náklady by měly činit asi 500 mil. eur, když 85 % nákladů má být opět uhrazeno z fondu CEF.[10]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Rail Baltica na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Rail Baltica – Project of the Century [online]. Rail Baltica [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Rail Baltica – Project of the Century. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RB Rail, AS, 40103845025 - company data. Lursoft [online]. 2023-12-28 [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Contacts | Rail Baltica. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Technical Parametres [online]. Rail Baltica [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ First cornerstone of Rail Baltica in Estonia in place | Rail Baltica. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rail Baltica Global Cost-Benefit Analysis | Rail Baltica. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Finances. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zmieniona koncepcja Rail Baltiki w Polsce. Nowy przebieg i obwodnica Białegostoku. www.rynek-kolejowy.pl [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Rail Baltica - Three Seas. projects.3seas.eu [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rail Baltica na Wikimedia Commons - Oficiální webová stránka (anglicky)
- Rail Baltica – estonská část (estonsky)
- Rail Baltica – lotyšská část (lotyšsky)
- Rail Baltica – litevská část Archivováno 30. 6. 2019 na Wayback Machine. (litevsky)
- Rail Baltica – polská část (polsky)
- Rail Baltica na Facebooku (anglicky)
- Rail Baltica na YouTube (anglicky)
