Radikálně pokroková strana
Radikálně pokroková strana nebo Česká strana radikálně pokroková byla českou pokrokově-nacionální politickou stranou v době Rakouska-Uherska. Vznikla 4. dubna 1897 odštěpením radikálních poslanců od Mladočeské strany.[1] Hlavními představili byli osobnosti jako Antonín Kalina, Josef Karel Šlejhar, Antonín Čížek II., Alois Hajn nebo předseda strany Antonín Hajn. Strana zanikla 20. dubna 1908 splynutím do Státoprávní pokrokové strany.[2]
Radikálně pokroková strana | |
---|---|
Zkratka | radikální pokrokáři |
Datum založení | 4. dubna 1897 |
Datum rozpuštění | 20. dubna 1908 (splynutí se Státopravní pokrokovou stranou) |
Předseda | Antonín Hajn |
Rozkol od | Národní strana svobodomyslná |
Ideologie | radikalismus liberalismus český separatismus |
Politická pozice | střed až středolevice |
Mládežnická org. | Pokrokové hnutí |
Stranické noviny | Pokrokové listy |
Barvy | červená |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Působení
editovatČlenstvo strany se rekrutovalo především z levicovější části české odbojové skupiny okolo procesu s tzv. Českoslovanskou omladinou v letech 1893 až 1894 a mladých představitelů Pokrokového hnutí, kdežto pravicovější část omladinářů představovalo členstvo Státoprávně radikální strany. Strana byla spolu s Českou stranou národně sociální jednou z prvních radikálně-politických sil, prosazující absolutní nezávislost českého národa a státu.
V době ustavení byla strana spíše okrajovou silou politického spektra. S mnoha představiteli se znal i Tomáš Garrigue Masaryk, pro něj však byla strana příliš radikální a podle jeho slov si s představiteli radikálních pokrokářů příliš nerozuměl.
Ovšem přibližně o 30 let později v Hovorech s T. G. Masarykem uvedl:
„Tenkrát jsem si nebyl vědom, že jsem mladíkům poněkud křivdil a že za dvacet let nastoupím sám cestu revoluce.“[3]
V průběhu působení byla strana vnímána jako jedna ze tří radikálních stran, ideologicky definovaná na základech tzv. klasického radikalismu. V roce 1907 strana společně s dalšími stranami radikálního bloku, Českou stranou národně sociální a Státoprávně radikální stranou vytvořila tzv. Demokratickou koncentraci státoprávní jako platformu pro společný koaliční postup. Strany 4. dubna 1907 uspořádali společný sjezd u příležitosti 10. výročí vzniku ČSNS a dohodli se na společném postupu do voleb do Říšské rady v roce 1907. V následujících květnových volbách získala demokratická koncentrace 9 ze 108 českých mandátů.
Vedení strany ve snaze o zlepšení pozice radikálních myšlenek v rámci české politiky společně se Státoprávně radikální stranou 20. dubna 1908 rozhodlo o sloučení do nové Státoprávní pokrokové strany.[4]
Volební výsledky
editovatŘíšská rada
editovatVolby | Hlasy | Mandáty | ||
---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |
1901 | 601 | 0,06 | 0/425
|
▬0 |
1907 | 9 898 | 0,21 | 2/516
|
▲2 |
Český zemský sněm
editovatHlasy z voleb 1901 jsou uvedeny za koalici se Státoprávně radikální stranou. Pro rok 1908 pak za koalici s radikálními pokrokáři a Českou stranou národně sociální.
Volby | Hlasy | Mandáty | ||
---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |
1901 | 8 954 | 3,7 | 2/242
|
▲2 |
1908 | 24 587 | 6,1 | 1/242
|
▼1 |
Reference
editovat- ↑ Encyklopedie Vševěd, Pokrokové hnutí http://encyklopedie.vseved.cz/pokrokov%C3%A9+hnut%C3%AD
- ↑ Elektronická encyklopedie historie, Radikálně pokroková strana http://ee.valka.cz/pages/organizace.php?id=3362
- ↑ Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem, léta devadesátá http://klempera.tripod.com/tgm1_19.htm
- ↑ KREČMER, Josef. Václav Klofáč a jeho národní socialismus. Praha: Adonai, 2000. 130 s. ISBN 80-86500-01-2. S. 73.