Rachel Jana'it Ben Cvi
Rachel Janajit Ben Cvi (hebrejsky רחל ינאית בן-צבי, rodným jménem Golda Lišansky; 3. května 1886 – 16. listopadu 1979) byla izraelskou první dámou, spisovatelkou, pedagožkou a jednou z předních představitelek dělnického sionismu. Jejím manželem byl druhý izraelský prezident Jicchak Ben Cvi.
| Rachel Jana'it Ben Cvi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. května 1886 Malyn |
| Úmrtí | 16. listopadu 1979 (ve věku 93 let) Jeruzalém |
| Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
| Povolání | spisovatelka, pedagožka a vychovatelka |
| Ocenění | Izraelská cena (1978) honorary citizen of Jerusalem |
| Choť | Jicchak Ben Cvi |
| Děti | Ali Ben-Zvi |
| Příbuzní | Batia Lishansky (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatNarodila se v roce 1886 ve městě Malin v carském Rusku (dnešní Ukrajina) pod jménem Golda Lišansky. Angažovala se v levicové sionistické straně Poalej Cijon. V roce 1908 podnikla aliju do Palestiny, která byla tehdy ještě pod nadvládou Osmanské říše. V Palestině se stala jednou z vůdkyň druhé aliji.[1] V té době si hebraizovala jméno na Rachel Janajit. Byla aktivní v organizaci dělníků a organizaci židovských hlídek ha-Šomer. V roce 1918 se provdala za Jicchaka Ben Cvi, taktéž aktivistu z Poalej Cijon a ha-Šomeru.[2] Společně vychovali dva syny.
Po první světové válce založila v Jeruzalémě vzdělávací farmu;[3] ta poskytovala vzdělání v oblasti zemědělství pro ženy. Byla jednou ze zakladatelů gymnázia Rechavja v Jeruzalémě a i nadále zůstala dělnickou aktivistkou.[3] Byla aktivní rovněž v polovojenské organizaci Hagana a organizovala tajné aliji imigrantů přes Sýrii a Libanon.
Její syn Eli zemřel v březnu 1948 během války za nezávislost během bitvy o Bejt Kešet.[4] Po založení Izraele se angažovala v absorpci židovských imigrantů z arabských zemí.
V roce 1952 byl její manžel zvolen izraelským prezidentem. Jako první dáma Izraele otevřela prezidentskou rezidenci lidem ze všech vrstev izraelské společnosti. Během manželova funkčního období psala o vzdělání a obraně a napsala rovněž autobiografii s názvem We Make Aliyah (hebrejsky: אנו עולים), která vyšla v roce 1961.
V roce 1978 jí byla udělena Izraelská cena za mimořádný přínos společnosti a Státu Izrael.[5] Zemřela 16. listopadu 1979 a je pochována na jeruzalémském hřbitově Har ha-Menuchot.
Dílo
editovat- BEN CVI, Rachel Janajit. Before Golda: Manya Shochat : A Biography. New York: Biblio Press, 1989. 240 s. Dostupné online. ISBN 978-0930395070. (anglicky)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Rachel Yanait Ben-Zvi na anglické Wikipedii.
- ↑ SOFER, Sasson. Zionism and the Foundations of Israeli Diplomacy. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. 463 s. Dostupné online. ISBN 978-0521630122. S. 117. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ ISSEROFF, Ami. Biography of Yitzhak Ben Tzvi [online]. Zionism and Israel [cit. 2010-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 1995. 448 s. Dostupné online. ISBN 978-0415125833. S. 58–59. (anglicky)
- ↑ Ben Zvi, Yitzhak (1884 - 1963) [online]. Židovská agentura [cit. 2010-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-12. (anglicky)
- ↑ Israel Prize Official Site - Recipients in 1978 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rachel Jana'it Ben Cvi na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Bet Alon – Biografie Rachel Janajit Ben Cvi
- (anglicky) Jewish Woman Encyclopedia – Rachel Janajit Ben Cvi
