Wikipedie

Rachel Goitein-Strausová

německá židovská lékařka, feministka, sionistka a spisovatelka

Rachel Goiteinová, provdaná Straussová (21. března 1880, Karlsruhe – 15. května 1963, Jeruzalém) byla německá židovská lékařka, aktivistka a sionistka. Pocházela z rodiny Goiteinových z Moravy.

Ráchel Goiteinová
Rachel Goiteinová jako studentka medicíny kolem roku 1905
Rachel Goiteinová jako studentka medicíny kolem roku 1905
Narození21. března 1880
Karlsruhe
Úmrtí15. května 1963 (ve věku 83 let)
Jeruzalém
Místo pohřbeníhřbitov v Sanhedrii
Alma materUniverzita Heidelberg
Povolánígynekoložka a aktivistka
ChoťElias Straus[1]
DětiErnst Gabor Straus
Hannah Strausová
RodGoiteinové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byla první ženou, která studovala na lékařské fakultě univerzity v Heidelbergu.

Život

editovat

Narodila se v Karlsruhe jako čtvrté dítě ortodoxního rabína Gabora Goiteina a učitelky Idy rozené Löwenfeldové.

Otec zemřel, když byly Rachel 3 roky. Do roku 1893 navštěvovala vyšší dívčí školu v Karlsruhe (dnešní Lessingovo gymnázium), kde v roce 1899 odmaturovala společně s budoucí lékařkou Johannou Kappesovou. Ve vzdělání ji finančně podporoval strýc Raphael Löwenfeld. Přes negativní postoj některých profesorů [2], se zapsala jako první studentka medicíny [3] na Heidelberské univerzitě, když předtím navštěvovala přednášky ve staré francouzštině a angličtině.[4] Díky tomu se stala jednou z prvních čtyř studentek, které se v letním semestru zapsali na univerzitu.[5] Od zimního semestru 1901/1902 působila, nějaký čas i jako předsedkyně, ve spolku studujících žen v Heidelbergu, na rozdíl např. od ubíjejícího židovského studentského spolku Badenia. [6]

V roce 1905 s úspěchem složila státní zkoušku[4] a v roce 1907 získala doktorát v oboru medicíny s disertační prací na téma karcinom choria.

Manželství a rodina

editovat

V roce 1905 se provdala za právníka Eliase "Eliho" Strause, syna bankéře z Karlsruhe. Navzdory sňatku se Rachel nevzdala své kariéry, nýbrž dokončila lékařské studium, což bylo v té době velmi neobvyklé. V roce 1908 si otevřela gynekologickou praxi v Mnichově. To z ní udělalo první rezidentní lékařku, která byla vyškolena na německé univerzitě. [7]

V roce 1907 manželé odjeli do Palestiny, ale jejich pět dětí se narodilo po návratu do Německa v Mnichově: Isabella (1909–1999, provdaná - Emrich, ekonom v Izraeli), Hannah (1912 – asi 2010, provdaná Strausová, učitelka a psycholožka v Kanadě, syn), Samuel Friedrich, Peter (1914–1958, farmář v Izraeli a úředník v USA), Gabriele (* 1915, provdaná Rosenthalová, později dětská psycholožka v Izraeli) a Ernst Gabor Straus (1922–1983, matematik, žák A. Einsteina, profesor matematiky v Los Angeles).

Rachel zpochybňovala loajalitu židovských občanů vůči německé válečné politice, kterou považovala za slepou, a podle toho se vyjadřovala zejména na přednáškách, které nestály v rozporu s její nezlomnou náklonností k Německu a německé kultuře. Tento názor ještě zesílil po smrti jediného bratra Ernsta Goiteina v první světové válce

Jako lékařka Rachel Strausová bojovala z feministického pohledu za zrušení zákona o interrupci, angažovala se v sociálních a vzdělávacích otázkách a byla předsedkyní Asociace židovských žen pro palestinskou práci a členkou Mezinárodní sionistické organizace žen (WIZO). V roce 1918 se účastnila několika výborů Bavorské republiky rad.

V roce 1932 na žádost Berthy Pappenheimové převzala vedoucí roli v Židovské ženské lize.

Její manžel Eli Straus zemřel na rakovinu v roce 1933 a v témže roce Rachel emigrovala do Palestiny se svými dvěma dětmi školního věku, kde prošly počátečním obdobím strádání. Rachel Straus pokračovala v práci jako lékařka a sociální pracovnice a v roce 1952 založila izraelskou skupinu Women's International League for Peace and Freedom, jejíž čestnou předsedkyní zůstala až do své smrti v roce 1963.

Odkaz

editovat

Rachel Goiteinová-Strausová je pohřbena na hřbitově Sanhedrija v Jeruzalémě. Její pozůstalost je uchována v archivech Institutu Leo Baecka v New Yorku. Jeden z jejich sociálních projektů, podpora hendikepovaných AKIM Jerusalem, existuje dodnes [8] a provozuje zde školicí středisko Beth Rahel Straus.

Po Rachel Goiteinové-Strausové byla pojmenována ulice Rahel-Straus-Strasse v Karlsruhe a v Mnichov (Rahel-Straus-Weg). V roce 2008 se v Oldenburgu změnil název ulice, který do té doby nesla jméno osoby podezřelé z podpory nacismu. [9] Sdružení Gegen Vergessen - Für Demokratie v Bádensku-Württembersku od roku 2019 uděluje cenu Rachel Strausové za projekty v oblasti kultury. [10]

V rámci Programu financování Rahel Goitein-Strausové podporuje Lékařská fakulta v Heidelbergu mladé vědkyně, které se po získání doktorátu věnují nezávislému výzkumu. Program financování má pomoci snížit nedostatečné zastoupení žen v habilitacích.

Spisy

editovat
  • Rahel Straus: Wir lebten in Deutschland. Erinnerungen einer deutschen Jüdin 1880–1933. DVA, Stuttgart 1961 (2. a 3. vydání 1962). Auszugsweise in: Andreas Lixl-Purcell (vyd.): Erinnerungen deutsch-jüdischer Frauen 1900–1990 Reclam, Leipzig 1992 u.ö. ISBN 3-379-01423-0, s. 49–60 unter dem Titel: Als Ärztin in München 1905–1910.
  • Rahel Straus-Goitein: Ein Fall von Chorionepitheliom. Diss. med. München, Heller, München 1907 (33 S.).

Literatura

editovat
  • Kerstin Wolff: Straus, Rahel. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 25, Duncker & Humblot, Berlin 2013, ISBN 978-3-428-11206-7, s. 495.
  • Meike Baader: Nie sicher vor Fremdheit. Rahel Straus – erste Medizinstudentin in Heidelberg. In: Norbert Giovannini: Jüdisches Leben in Heidelberg. Studien zu einer unterbrochenen Geschichte. Wunderhorn, Heidelberg 1992.
  • Wolfgang U. Eckart: „Zunächst jedoch nur versuchs- und probeweise“ – Vor 100 Jahren: Die ersten Medizinstudentinnen beziehen die Universität Heidelberg. In: Heidelberg. Jahrbuch zur Geschichte der Stadt, 4. Jg. 1999, s. 77–98. (Online verze - Memento z 15. srpna 2011 na Internet Archive)
  • Marita Krauss: „Ein voll erfülltes Frauenleben.“ Die Ärztin, Mutter und Zionistin R. S. In: Hiltrud Häntzschel; Hadumod Bußmann (vyd.): Bedrohlich gescheit. Ein Jahrhundert Frauen und Wissenschaft in Bayern. Beck, München 1997, ISBN 978-3-406-41857-0, s. 236–242.
  • Christiane Schmelzkopf: Rahel Straus. In: Heinz Schmitt (vyd.): Juden in Karlsruhe. Beiträge zu ihrer Geschichte bis zur nationalsozialistischen Machtergreifung. Badenia, Karlsruhe 1988, ISBN 3-7617-0268-X (sv. 8), s. 471–480.
  • Ilona Scheidle, „Als ob die Welt mit uns neu beginnen sollte“, die erste Medizinstudentin Rahel Straus (1880–1963), In: Ilona Scheidle (vyd.), Heidelbergerinnen, die Geschichte schrieben. Frauenporträts aus fünf Jahrhunderten, Kreuzlingen/München 2006, Heinrich Hugendubel Verlag, ISBN 3-7205-2850-2, s. 142–150.

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rahel Straus na německé Wikipedii.

  1. ↑ MacTutor History of Mathematics archive. Dostupné online.
  2. ↑ So zum Beispiel der Gynäkologe Prof. Ferdinand Adolf Kehrer: „Warum Kindchen, wollen Sie eigentlich Medizin studieren? Sie wissen ja gar nicht, welche Riesenanforderungen es an Körper und Seele, an Kopf und Herz stellt. [...] Rein körperlich werden Sie es schon nicht aushalten.“ Zit. nach Rahel Straus: Wir lebten in Deutschland, Stuttgart 1961, S. 88.
  3. ↑ Schmelzkopf 1988, S. 474 nennt sie „erste Medizinstudentin Heidelbergs und auch Deutschlands“; letzteres ist jedoch zweifelhaft.
  4. ↑ a b Universität Heidelberg (Hrsg.): „Wir wollten lernen, wie man durch Wissen selbstständig wird und frei.“ Die Medizinerin Rahel Straus war Vorreiterin des Frauenstudiums in Deutschland, Interview mit Wolfgang U. Eckart, in: HAIlife, Heidelberg Alumni International, Magazin 2015, S.36/37.
  5. ↑ Ilona Scheidle, "Als ob die Welt mit uns neu beginnen sollte", die erste Medizinstudentin Rahel Straus (1880-1963), in: Ilona Scheidle (Hrg.), Heidelbergerinnen, die Geschichte schrieben. Frauenporträts aus fünf Jahrhunderten, Kreuzlingen/München 2006, Heinrich Hugendubel Verlag, ISBN 3-7205-2850-2, S. 143.
  6. ↑ Vgl. Rahel Straus: Wir lebten in Deutschland, Stuttgart 1961, S. 93.
  7. ↑ Schmelzkopf 1988, S. 475.
  8. ↑ Schmelzkopf 1988, S. 479.
  9. ↑ Stadt benennt Dr.-Eden-Straße in Rahel-Straus-Straße um. www.oldenburgforum.de [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-25. 
  10. ↑ Julia Schenkenhofer. [s.l.]: [s.n.] 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rachel_Goitein-Strausová&oldid=24117546“