Řepčice (Třebušín)
Řepčice je vesnice, část obce Třebušín v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severozápadně od Třebušína. V roce 2011 zde trvale žilo 56 obyvatel.
| Řepčice | |
|---|---|
 Řepčice s vrchem Panna v pozadí | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Třebušín |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°36′31″ s. š., 14°11′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 77 (2021)[1] |
| Katastrální území | Řepčice (4,76 km²) |
| PSČ | 411 43 412 01 |
| Počet domů | 24 (2011)[2] |
  Řepčice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 170585 |
| Kód k. ú. | 770582 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řepčice je také název katastrálního území o rozloze 4,76 km².[3]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o Řepčicích pochází z roku 1407, kdy vesnice patřila k býčkovické komendě[4] nebo k liběšickému panství.[5] U něj je doložena ještě v roce 1549. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo 21 usedlostí, z nichž jedenáct bylo selských a dvě pusté. V sedmnáctém století byla vesnice rozdělena na dva díly. Menší patřil ke křešickému statku, zatímco větší k zahořanskému panství.[5]
Ve druhé polovině dvacátého století poklesl počet obyvatel a vesnice získala především rekreační charakter. Ačkoliv bylo ve vsi postaveno několik nových domů, ráz svažité návsi s lichoběžníkovým půdorysem nebyl významně ovlivněn. Podél jejích delších stran se soustředila zástavba jednotlivých usedlostí, na které navazovala paprsčitá záhumenicová plužina.[5]
Přírodní poměry
editovat
Řepčice bývaly evropsky proslulou mineralogickou lokalitou, o níž se mimo jiné zajímal i Johann Wolfgang Goethe. V dnes již zaniklých malých tefritových lomech na jihozápadním okraji obce se nacházely až třicet centimetrů velké dutiny, vyplněné především klencovými krystaly minerálu chabazitu (Ca2Al4 Si8O24 · 12H2O). Vyskytovaly se zde i jiné minerály, například fakolit, dále aragonit, opál nebo kalcit.[6]
Obyvatelstvo
editovat| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 268 | 222 | 242 | 226 | 210 | 200 | 203 | 102 | 129 | 66 | 63 | 44 | 56 | 56 |
| Domy | 42 | 42 | 44 | 46 | 47 | 47 | 41 | 34 | . | 19 | 19 | 16 | 19 | 24 |
| Tabulka obsahuje údaje osady Všeradiště a počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Třebušín. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
editovat
Dominantou katastrálního území vsi je vrch Panna se skromnými pozůstatky stejnojmenného hradu.[9] Kromě nej je památkově chráněna také usedlost čp. 12.[10] Stojí na východním konci návsi. Obytný dům má zděné přízemí a roubené patro se zapuštěnou pavlačí. Štít je zakryt trojetážovou lomenicí s vyřezávanou balustrádou, čímž usedlost řadí mezi nejvýstavnější dřevěné domy Litoměřicka.[5]
Mezi památky lidové architektury patří také dům čp. 17, jehož přední část je roubená a první patro stojí na vyřezávané podstávce. Původní hospodářské stavení v areálu usedlosti bylo přestavěno na rekreační chalupu. Roubené patro s pavlačí má také dům čp. 20 a dům če. 339 (dříve čp. 11). Další usedlosti jsou převážně zděné, byť dům čp. 16 má v zadní části hrázděnou komoru. Mezi dochované stavby patří některé hospodářské budovy, jako je stodola se sušárnovým polopatrem u domu čp. 12.[5]
Trojici kulturních památek doplňuje litinový kříž s kamenným podstavcem a datací 1849.[11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 367.
- ↑ a b c d e PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 207–208.
- ↑ SVOBODA, Jiří. Tajemství Českého středohoří. 1. vyd. Ústí nad Labem: Imagine Media, 2014. 337 s. ISBN 978-80-905511-0-7. S. 162–163.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Zřícenina hradu Panna [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Usedlost [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Kříž [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řepčice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Řepčice na webu ČÚZK
