Quido z Thun-Hohensteinu
Quido Thun-Hohenstein, též Kvido z Thun-Hohenštejna (19. září 1823[1][2] Žehušice[3] – 7. září 1904 Horní Libchava[2][4]), česko-rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů, působil jako diplomat a politik německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a velkopřevor maltézského rytířského řádu.
| Quido Thun-Hohenstein | |
|---|---|
 Rodový erb Thun-Hohenštejnů | |
| 24. velkopřevor Českého velkopřevorství řádu maltézských rytířů | |
| Ve funkci: 1887 – 7. září 1904 | |
| Předchůdce | Othenio Lichnovský z Werdenbergu |
| Nástupce | Jindřich z Liechtensteinu |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1867 – 1869 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Ve funkci: 1872 – 1883 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ústavověrný velkostatek |
| Narození | 19. září 1823 Žehušice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. září 1904 (ve věku 80 let) Horní Libchava  Rakousko-Uhersko |
| Rodiče | Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu a Františka Romana z Thun-Hohensteinu |
| Příbuzní | Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu a Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovat.jpg)
Pocházel ze šlechtické rodiny Thun-Hohensteinů, narodil se jako syn českého vlastence a politika, hraběte Josefa Matyáše z Thun-Hohensteinu (1794–1868) z klášterecké rodové větve.
Jeho starším bratrem byl politik Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu.[1] Quido vystudoval práva ve Vídni.[2] Dlouhodobě působil v diplomacii. Byl atašé v Mnichově a Turíně a legačním tajemníkem v Bruselu. Roku 1859 byl povolán do Haagu. 17. června 1860 se stal legačním radou. Roku 1863 byl jmenován vyslancem v Petrohradu. V roce 1865 a zčásti i roku 1866 zastával funkci mimořádného a zplnomocněného vyslance v Mexiku, tehdy Mexického císařství s panovníkem z řad Habsburků.[1] Od poloviny roku 1866 byl zplnomocněným ministrem a vyslancem u hanzovních měst.[2]
12. května 1859 byl přijat do maltézského rytířského řádu a působil jako jeho velkopřevor a první zemský prelát.[2] Podle jiného zdroje složil řeholní slib u maltézského řádu až 18. května 1874. Funkci velkopřevora v Čechách a Rakousích zastával od 6. února 1887.[4]
Po návratu z Mexika se zapojil do politického života.[1] V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[5][1] Zastupoval provídeňskou a centralistickou Stranu ústavověrného velkostatku.[1] Zemský sněm ho 13. dubna 1867[1] zvolil i do Říšské rady. Na mandát v Říšské radě rezignoval v roce 1869.[6] V zemských volbách v roce 1872 se vrátil na Český zemský sněm, opět za velkostatkářskou kurii, za svěřenecké velkostatky.[7] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1878.[8] Nadále patřil mezi ústavověrné velkostatkáře.[9]
28. července 1904 se u něj projevily zdravotní obtíže a nechal se proto převézt z místa pobytu ve Štýrsku na zámek do Horní Libchavy. Zemřel v noci ze 7. na 8. září 1904 na zámku. Jako příčina úmrtí byla uvedena sešlost věkem.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Thun und Hohenstein (Quido Graf), s. 150. (německy)
- ↑ a b c d e ČÁŇOVÁ, E. Slovník představitelů katolické církevní správy v Čechách 1848-1918. Praha: SÚA, 1995. 103 s. Dostupné online. ISBN 9788085475173. S. 81.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Chotusice
- ↑ a b c Velkopřevor maltánského řádu v Čechách zemřel. Národní politika. Září 1904, roč. 22, čís. 249, s. 4. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
- ↑ Národní listy 24. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011294&picp=&it=0&s=djvu
