Pylypec
Pylypec (česky dříve Pilipec[1] nebo Filipec, ukrajinsky Пи́липець, maďarsky Fülöpfalva) je podhorská vesnice na Ukrajině na území někdejší Podkarpatské Rusi v okrese Chust. Její velmi nesouvislá zástavba se táhne podél bystřiny Plošanka (Плошанка) v délce asi šesti kilometrů. Žije zde přibližně 1400 obyvatel.
Pylypec Пилипець | |
---|---|
lanovka nad Pylypcem; vesnice v pozadí | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°40′13″ s. š., 23°20′28″ v. d. |
Nadmořská výška | 550–740 m n. m. |
Stát | Ukrajina |
Oblast | Zakarpatská |
Okres | Chust |
Pylypec | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 104 (2006) |
Etnické složení | Rusíni (Bojkové), oficiálně Ukrajinci |
Náboženské složení | zejména řeckokatolické a pravoslavné |
Správa | |
Vznik | 1463 |
Adresa obecního úřadu | Закарпатська область, Міжгірський район, с. Пилипець, 75 |
PSČ | 90011 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha a geografie
editovatLeží 77 km vzdušnou čarou východně od Užhorodu při silnici mezi městy Volovec a Mižhirja. Nachází se na severním úpatí horského masivu Poloniny Boržavy, svou nejnižší částí přiléhá k řece Rypence (přítok Riky), do které zde ústí bystřina Plošanka. Masivu nad Pylypcem dominují hory Veliký vrch (Великий Верх), Hymba (Гимба) či Žid-Magura (Жид-Маґурa).
Historie
editovatHistorie Pylypce sahá do roku 1463. Už od počátku byli jeho obyvateli Bojkové. Po celý středověk a většinu novověku náležel pod Uhersko. Administrativně spadal pod maramurešskou župu, ležel na jejím samém západě. Roku 1759 zde vznikla cerkev. Po rozpadu Uherska byl podle Trianonské smlouvy přiřazen k Československu. Na jaře roku 1939 byl během invaze obsazen Maďarskem. Roku 1944 byl osvobozen Rudou armádou, která však záhy provedla jeho připojení k Sovětskému svazu proti vůli obyvatelstva. Od rozpadu Sovětského svazu roku 1991 spadá Pylypec pod svrchovanost Ukrajiny.
Cestovní ruch
editovatNachází se zde poměrně velké množství ubytovacích zařízení, zjevně v důsledku výrazné celoroční návštěvnosti. Ta je během zimy zajištěna lyžařským střediskem situovaným v horní části Pylypce. Během léta je Pylypec hojně navštěvován turisty, jejichž nejčastějším cílem bývá kromě horské turistiky nedaleký vodopád Šipot.
Pamětihodnosti a významná místa
editovat- Pylypecká Cerkev Narození Panny Marie ve stylu verchovinského baroka z roku 1762
- dřevěná zvonička, zřejmě mírně starší než cerkev samotná
- Vodopád Šipot nedaleko od Pylypce, u kterého se také začátkem července každoročně koná kulturní festival
- Muzeum dřevěných kostelů - malé muzeum modelů karpatských dřevěných kostelů v areálu hotelu Aratta (готель Аратта)
Fotogalerie
editovat-
Pylypec v zimě
-
Cerkev Narození Panny Marie
-
Nedaleký vodopád Šipot
-
Svah hory Hymby s lanovkou
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pylypec na Wikimedia Commons