Publilius Syrus z Antiochie

(přesměrováno z Publius Syrus)

Publilius Syrus, také Publius Syrus byl římský dramatik a básník 1. století př. n. l. Jeho "Myšlenky" (Sententiae) byly velice oblíbenou četbou ve středověku i v raném novověku.

Publilius Syrus z Antiochie
Rodné jménoPublilius Syrus
Narození1. století př. n. l.
Nusaybin
Úmrtí1. století př. n. l.
Povoláníspisovatel, dramatik, básník, filozof a herec
Žánrplaywriting
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dnes málo známý, ale kdysi významný dramatik a filosof se narodil na počátku prvního století př. n. l. v syrské oblasti Antiochia. Už jako mladý však padl do otroctví a byl převezen do Říma, kde působil na dvoře jednoho dramatika. Zde se poprvé setkal s hranými příběhy, které ho okouzlily a inspirovaly k vlastní tvorbě. Nejdříve pomáhal s tvorbou svému pánovi a pro svůj talent a moudrost si tak vysloužil propuštění na svobodu. Následně, již jako svobodný plebej, začal shrnovat a ucelovat své vlastní myšlenky a živil se psaním improvizovaných mimů (frašek) a herectvím.

S přibývajícím časem byla jeho divadla stále známější a žádanější, a oblibu v něm nacházel dokonce i samotný Gaius Julius Caesar, který Publilia Syra považoval za jednoho z nejmoudřejších lidí v Římě. Často ho zval ke svému stolu a rozmlouval s ním, což vyvolalo nevoli druhého významného dramatika – starého Decima Laberia. Ten se po letech tvorby pro svého císaře cítil zrazený a odstrčený a záviděl Publiliovi ohromnou slávu. Caesar proto s ohleduplnosti k oběma tvůrcům uskutečnil v roce 46 př. n. l. umělecký souboj, jehož vítězem se stal Publilius Syrus. Tím jeho sláva v Římě ještě vzrostla. Caesar chtěl dokonce tomuto umělci za zásluhy udělit čestný titul a chtěl mu nechat vystavět palác, ovšem 15. března roku 44 př. n. l. byl sám zabit. V Římě nastaly zcela jiné poměry. Publilius Syrus přestal psát mimy a hrát v amfiteátrech, zbytek života strávil v ústraní a věnoval se dokončení svého celoživotního díla „Sententiae“, z něhož se dodnes zachovalo asi 700 citátů. O konci Publilia Syra z Antiochie se tak, vzhledem k jeho „ústupu ze slávy“, nedochovaly žádné spolehlivé zprávy.

  • Murmurco („Šeptání“). Jeho vůbec první veřejně hraný mim, a dle editora Otto Ribecka (asi největšího znalce Publiliova díla) také nejkvalitnější ze všech mimů v celé antice.
  • Putatores. Velmi odvážná a otevřená hra, kterou si autor získal Caesarův obdiv.
  • Ex incertis fabulis ("Z nejistých bajek"). Jedna z improvizovaných her použitých v uměleckém souboji proti Laberiovi.
  • Sententiae (Myšlenky), Publiliovo celoživotní dílo, na kterém pracoval od svého propuštění na svobodu. Je v něm shrnuto mnoho autorových myšlenek a citátů o životě, pravdě a o smrti, z nichž čerpali mnozí další antičtí filosofové, například Seneca.

Citáty

editovat
Chudému chybí mnoho, lakomci všechno.
Dělat dvě věci najednou je jako nedělat žádnou.
Zboží má takovou hodnotu, jakou je za ně kupující ochoten zaplatit.
Přátelství, které končí, nikdy nezačalo.
Druhému odpouštěj často, sobě nikdy.
— Sententiae
Trest často dlouho čeká, ale náhle dopadne.

Literatura

editovat
  • Publilius Syrus: Myšlenky. Nakladatelství Žikeš, Praha, 1946.
  • Miloš Stejskal: Moudrost starých Římanů. Odeon, Praha, 1990.

Externí odkazy

editovat