Wikipedie

Ptení

obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji

Ptení je obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Ptení
Zámek ve Ptení
Zámek ve Ptení
Znak obce PteníVlajka obce Ptení
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′40″ s. š., 16°57′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 093 (2024)[1]
Rozloha18,52 km²[2]
Katastrální územíPtení
Nadmořská výška322 m n. m.
PSČ798 03, 798 43
Počet domů406 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduPtení 36
798 43 Ptení
napistenam@pteni.cz
StarostaPavel Šnajdr
Oficiální web: www.pteni.cz
Ptení
Ptení
Další údaje
Kód obce589942
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Jméno vesnice je pokračováním praslovanského pьtъnьje, což bylo hromadné podstatné jméno (zhruba „ptákoví“, slovo stejného typu jako listí nebo větvoví) od pьta – „pták“. Vesnice byla pojmenována podle hojného výskytu ptáků. Mylnou opravou domněle nářečního -e- vznikl i tvar Ptyní, zapisovaný též Ptiní či Ptin užívaný od 16. do 19. století. Od konce 18. století vedle sebe existovaly dvě vesnice shodného jména rozlišované přívlastky Staré a Nové.[4]

Historie

editovat

Nejstarší osídlení oblasti se datuje až do pravěku, jak dokazují archeologické nálezy z doby kamenné. Významné postavení mělo toto místo v době laténské (zde v 3.–1. století př. n. l.). Z tohoto období je doloženo osídlení nejméně na sedmi místech katastru a předpokládá se jeho úzká vazba na keltské oppidum na Starém Hradisku.

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci (soupis majetku) pochází již z roku 1141 (v podobě Napteni).[5][6] Z roku 1378 je ve vsi doložena tvrz. Na jejím místě dnes stojí renesanční zámek, který nechal postavit Hynek Šárovec ze Šarov. Rod rytířů ze Šarov vlastnil Ptení s okolím více než 120 let. Za účast na Stavovském povstání o zámek Hynek Šárovec přišel a odstěhoval se ze země. Zámek měnil majitele a býval i majetkem hrabat Saint-Genois, poté Lichtenštejnů. V polovině 14. století byla ves rozdělena mezi několik majitelů. V 15. století jej vlastnil rytíř Jan ze Ptení (roku 1399 vlastnil Mouřínov) a poté jeho syn Jan.[7]

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Ptení 1 157 1 268 1 321 1 329 1 345 1 277 1 327 1 247 1 307 1 213 1 179 1 124 1 114 1 053 1 046
Počet domů část Ptení 185 230 237 243 254 262 297 429 325 333 306 376 380 379 406

Obecní správa

editovat

Části obce

editovat

Součástí obce je také malá osada Pohodlí, která leží asi 2,5 kilometru západně od Ptení.

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001.[10]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Ptení.

Fotogalerie

editovat
  •  
    Zámek
  •  
    Zámek
  •  
    Zámek
  •  
    Kostel svatého Martina
  •  
    Kostel svatého Martina
  •  
    Původní gotický vchod do kostela svatého Martina
  •  
    Výklenková kaplička se sochou svatého Jana Nepomuckého u fary
  •  
    Kříž před kostelem, v pozadí fara
  •  
    Pomník padlým ve světových válkách, v pozadí fara
  •  
    Boží muka jižně od zámku
  •  
    Kříž mezi Holubice a Ptením

Panorama

editovat
 
Panorama obce od jihu

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 332. 
  5. ↑ Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, č. 115, s. 119 [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 332. 
  7. ↑ http://www.pteni.cz/content/view/19/50/ Archivováno 26. 2. 2012 na Wayback Machine. - Historie obce Ptení
  8. ↑ Ptení [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ Udělené symboly – Ptení [online]. 2001-04-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • FRGAL, Jaroslav. 850 let Ptení. Ptení: Místní národní výbor, 1982, 65 s., obr.příl. - editace z roku 2011

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ptení&oldid=24152776“