Psychický jev
Psychický jev je sdělitelný (i když ne vždy uvědomovaný), popsatelný a ve formě zkušenosti zobecnitelný důsledek odrazu objektivní a subjektivní reality v psychice jedince, promítající se ve svých důsledcích v různých významech a modifikacích zpětně do všech oblastí lidské činnosti a společenské praxe, kategorie psychické činnosti člověka, tvořící dynamickou součást komplexního psychického pohybu v rámci psychiky, vyznačující se určitými klasifikovatelnými znaky. [1] Působí jako celek, je funkcí mozku. Zformoval se vlivem společnosti, důležitou roli sehrává výchova. Jevy se mění a vyvíjejí. Mají určité předpoklady – biologické (vlohy dítěte, vlastnosti vyšší NS, pudy) a sociologické.
Dělení
editovatPsychické jevy dělíme do tří skupin dle jejich délky trvání.
Reference
editovat- ↑ Psychický jev cojeco.cz
- ↑ Aneta Lešanská: Trestněprávní a trestně procesní aspekty postavení svědka v trestním řízení část Psychické jevy osobnosti str. 20,Diplomová práce, Právnická fakulta Masarykovi univerzity, Katedra trestního práva, 2009/2010