První vláda Davida Ben Guriona

První vláda Davida Ben Guriona, která byla v pořadí první izraelskou vládou, byla vytvořena 10. března 1949 po lednových parlamentních volbách. Sestávala z Ben Gurionova vítězného Mapaje a stran Sjednocená náboženská fronta, Progresivní strana, Sefardové a orientální komunity a Demokratická kandidátka Nazaretu, a dohromady měla ve 120členném Knesetu podporu 73 poslanců.[1] Samotná vláda se skládala z dvanácti ministrů.[1]

První vláda Davida Ben Guriona
David Ben Gurion v kampani před prvními parlamentními volbami
David Ben Gurion v kampani před prvními parlamentními volbami
Pořadí1.
PředsedaDavid Ben Gurion
Počet členů12 ministrů
Politické subjektyMapaj, Sjednocená náboženská fronta, Progresivní strana, Sefardové a orientální komunity, Demokratická kandidátka Nazaretu
JmenovánaChajimem Weizmannem
Datum jmenování10. března 1949
Demise15. října 1950
Konec v úřadu1. listopadu 1950
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Působení

editovat

Při formování vlády Ben Gurion vyslovil zásadu, že se jí mohou zúčastnit všechny strany „bez Cherutu [revizionistů] a Maki [komunistů]“.[1] Bylo to dáno jeho dlouhodobou nevraživostí k revizionistickému sionismu a předsedovi Cherutu Menachemu Beginovi. U obou stran byl navíc přesvědčen, že usilují o zničení demokracie.[1]

V průběhu roku 1949 se Ben Gurionově vládě podařilo uzavřít dohody o příměříLibanonem, Jordánskem a Sýrií (s Egyptem byla uzavřena ještě před jmenováním vlády).[2] Za jejího funkčního období pokračoval masivní příliv nových přistěhovalců, zejména z arabských zemí. Mezi zásadní legislativu přijatou vládou patří vzdělávací zákon z roku 1949, který zavedl povinnou školní docházku pro děti ve věku 5 až 14 let,[3] a zákon o návratu z 5. července 1950, zaručující každému Židovi právo přesídlit do Izraele a získat tam občanství.[4]

Vláda padla 15. října 1950 po Ben Gurionově rezignaci poté, co Sjednocená náboženská fronta protestovala proti jeho požadavkům na zrušení ministerstva přídělového systému a zásobování, personální obsazení postu ministra obchodu a průmyslu, a sporům ohledně vzdělávání v imigračních táborech.

Členové vlády

editovat
resort ministr/yně strana
předseda vlády
ministr obrany
David Ben Gurion Mapaj
ministr zahraničních věcí Moše Šaret Mapaj
ministr dopravy David Remez Mapaj
ministr financí
ministr obchodu a průmyslu
Eli'ezer Kaplan Mapaj
ministr náboženství a válečných obětí Jehuda Lejb Majmon Sjednocená náboženská fronta
ministr policie Bechor-Šalom Šitrit Sefardové a orientální komunity
ministryně práce a sociálního zabezpečení Golda Meirová Mapaj
ministr sociální péče Jicchak-Me'ir Levin Sjednocená náboženská fronta
ministr spravedlnosti Pinchas Rosen Progresivní strana
ministr školství a kultury Zalman Šazar Mapaj
ministr zdravotnictví
ministr imigrace
ministr vnitra
Chajim-Moše Šapira Sjednocená náboženská fronta
ministr zemědělství
ministr přídělového systému a zásobování
Dov Josef Mapaj

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku First government of Israel na anglické Wikipedii.

  1. a b c d GILBERT. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 254–256. Dále jen: Izrael: Dějiny. 
  2. Izrael: Dějiny. s. 257–258
  3. LOUVISH. The Challenge of Israel. Jerusalem: Israel Universities Press, 1968. 281 s. (anglicky) 
  4. Izrael: Dějiny. s. 273

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat