Osmansko-mamlucká válka v letech 1485–1491 byl první válečný konflikt mezi Osmanskou říší a mamlúckým sultanátem. Válka dopadla patovou situací pro obě strany, avšak prokázala vojenskou dominanci Osmanské říše sultána Bájezída II. na Blízkém východě a naopak zranitelnost egyptských mamlúků. Osmanští Turci dobyli četná mamlúcká území v Anatolii a v Sýrii, ale po několika dalších střetech s mamlúky se válka octla na mrtvém bodě. Roku 1491 byla mezi oběma říšemi podepsána mírová smlouva, která obnovila předchozí hranice a zapověděla Osmanům vpády do Kilíkie. Přestože válka dopadla bezvýsledně, odhalila potenciál Osmanské říše porazit starší sultanát, který doposud měl v islámském světě přední postavení. Poválečné uspořádání a mír vydržely 25 let, než započala druhá válka.
