První Helénská republika

1822-32 neuznaný, prozatímní řecký stát během řecké revoluce

První Helénská republika (řecky ΑʹΕλληνική Δημοκρατία) je termín, odkazující na prozatímní řecký stát, vzniklý během řecké války za nezávislost proti Osmanské říši. Jde o čistě historiografický termín, shrnující ústavní a demokratickou povahu revolučního režimu před zřízením nezávislého Království Řecka a spojuje tuto část řecké historie s pozdější Druhou a Třetí republikou.

Prozatímní řecká vláda (1822–1827)
Helénská republika (1827–1832)

 Προσωρινὴ Διοίκησις τῆς Ἑλλάδος 
 
Ἑλληνικὴ Πολιτεία 
1822–1832
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto Ελευθερία ή θάνατος („Svoboda nebo smrt“)
Geografie
Mapa
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Osmanská říše Osmanská říše
Areopag Východního pevninského Řecka Areopag Východního pevninského Řecka
Senát Západního pevninského Řecka Senát Západního pevninského Řecka
Peloponéský senát Peloponéský senát
Vojensko-politická vláda ostrova Samos Vojensko-politická vláda ostrova Samos
Následující
Řecké království Řecké království
Knížectví Samos Knížectví Samos

Historie

editovat

V prvních fázích povstání z roku 1821 si různé územní celky zvolily své vlastní regionální řídící orgány. Ty byly na počátku roku 1822 nahrazeny centrální správou na prvním Národním shromáždění v Epidauru, které současně také přijalo první řeckou ústavu, což znamenalo zrod moderního řeckého státu. Regionální řídící orgány nadále existovaly, nicméně ústřední autorita nebyla pevně stanovena až do let 1824/1825. Nový stát nebyl mocnostmi okamžitě uznán. Po počátečních úspěších hrozil kolaps, jednak zevnitř kvůli občanské válce, ale také kvůli vítězstvím turecko-egyptské armády Ibrahima Paši.