Propiska
Propiska, někdy též propisovačka, nářečně též průpiska či prupiska, spisovně propisovací tužka nebo kuličkové pero je běžně používaná psací potřeba. V pouzdru propisky je umístěna náplň s hrotem s otáčivou kovovou kuličkou, která při psaní na papír přenáší hustý rychloschnoucí inkoust z náplně. Používání propisek se rozšířilo po druhé světové válce na úkor plnicích per.
Na stejném principu funguje keramické pero neboli roller, který má kuličku keramickou a inkoust podobnější plnicímu peru.
Etymologie
editovatSlovo propiska souvisí s jejím využití pro propisování, psaní přes kopírovací papír, kdy se na propisku dá tlačit, a ta tak zanechává čitelnou kopii – průpis. V době zavádění propisek nebylo dostupné snadné pořizování kopií pomocí fotokopírky. K propisování nebyla vhodná plnicí pera s choulostivým hrotem, která byla v době nástupu propisek rozšířená jako hlavní psací potřeba zanechávající trvalý (nevygumovatelný) záznam. K tvorbě více kopií kopírákem se před nástupem propisek musela používat obyčejná tužka nebo inkoustová (kopírovací či snímací, sliněná) tužka, používalo se i plnicí pero se skleněnou špičkou.
Údajně se označení v 50. letech 20. století nejprve objevilo v podobě „průpiska“ (též se jí říkalo „věčné pero“), a teprve později převážila forma „propiska“ či „propisovačka“.[1] Slovo „průpiska“ má též krácenou variantu „prupiska“. Forma „průpiska“ zaujala jako nářeční prvek spjatý s Moravou například u spisovatelky Lenky Procházkové,[2] která pochází z Olomouce. V internetové anketě v listopadu 2008 na webu ankety.stylove.com se k podobě „propiska“ přihlásilo 74 %, k podobě „prupiska“ 11 % a k podobě „průpiska“ 9 % z 376 hlasujících.[3]
Historie
editovatPrincip kuličkového pera objevil koncem 19. století Američan John Loud, který ho používal pro značení kůže.[4]
Poprvé byla propiska sestavena novinářem maďarského původu jménem László Bíró, který pracoval jako editor v malé redakci. V práci byl často nucen využívat tužky, které často špinily papír a lámaly se. Rozhodl se tudíž, že vytvoří novou psací potřebu, která by vycházela z použité tuše u tiskařských strojů. Během své práce se spojil se svým bratrem Györgym, který pracoval jako chemik. Společně došli k závěru, že nový druh psací potřeby by měl obsahovat kuličku, která se při doteku s papírem začne otáčet, odebírat náplň ze zásobníku a přenášet na plochu.
Rozhodující pro úspěch ale byla psací náplň, která se lišila od jiných řešení s inkoustem. Inkoust totiž zasychal nebo naopak vytékal a tvořil kaňky. Biró vyrobil směs, která byla hustá a rychle schnoucí, s podobným složením jako tiskařský inkoust.[5]
K vynálezu Bira inspirovala dětská hra kuličky, poté co si všiml, že kulička za sebou po projetí kaluží nechala stopu.[4]
První prototyp měl Biró hotový již v roce 1931, britský patent na svůj nový vynález obdržel až 15. června 1938.[6] Další patent získal 10. června 1943 v argentinském exilu, kam musel z Maďarska uprchnout kvůli svému židovskému původu.[4]
Byla to do značné míry druhá světová válka, která měla velký podíl na úspěchu a rozšíření nového vynálezu. Oblíbili si to totiž britští piloti RAF, kteří propisky začali používat k psaní leteckých deníků a dalších záznamů během letu. Propiska byla v tomto ohledu mnohem praktičtější než do té doby používaná plnicí pera.[zdroj?]
Jiné řešení
editovatBiró nebyl jediný s podobným nápadem. V červnu 1935 si v Československu nechal patentovat pero s kuličkou ve hrotu pražský inženýr Václav Klimeš.[4] Vlastní pero však mělo komplikovanější technické řešení, než dnešní propisky – obsahovalo píst s mechanismem pro udržování stálého tlaku v nádrži. Z popisu patentu vyplývá, že se jednalo o pero, které psalo inkoustem.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Pero nebo propiska? Kuličkový psací prostředek!, Leváctví.cz, z knihy Boj o špetku… aneb soumrak spojitého písma, Imagine Media, s.r.o., Ústí nad Labem, 2020, ISBN 978-80-905511-4-5, str. 29–33
- ↑ Lea Zídková: Lenka Procházková : Její literární kariéra, život a dílo – monografická studie, diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a literární vědy, Praha, 2011
- ↑ Jak je to správně?, Ankety.stylove.com, 4.–8. 11. 2008
- ↑ a b c d Když kulička projede kaluží aneb Jak vznikla před 70 lety propiska, ČT24, 10. 6. 2013, hab
- ↑ OSTRČILÍK, Jaroslav. Propiska: Banální vynález, který změnil svět. 100+1 zahraničních zajímavostí. 2021-08-01. Dostupné online.
- ↑ The first complete specifications appear to be UK 498997, June 1938 and UK 512218, December 1938; his rather basic Hungarian patent 120037 was dated April 1938. Collingridge, M. R. et al. (2007) "Ink Reservoir Writing Instruments 1905–20" Transactions of the Newcomen Society 77(1): pp. 69–100, p. 80
- ↑ 70a. Klimeš Václav, Ing.. Patentní věstník (dostupné online po registraci v NK ČR). 1938-12-15, s. 839. Dostupné online.
