Prokop Tomek
Prokop Tomek (* 1. února 1965 Havlíčkův Brod) je český historik. Odborně se zaměřuje na poválečné československé dějiny (mimo jiné činnost bezpečnostních složek, druhý a třetí odboj, nebo problematiku exilu). Je autorem či spoluautorem řady publikací, odborných studií a výstav. Od roku 2008 působí ve Vojenském historickém ústavu.
| PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. února 1965 (59 let) Havlíčkův Brod |
| Národnost | česká |
| Pracoviště | Vojenský historický ústav Praha |
| Obor | historik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Profesní život
editovatNarodil se roku 1965. Vyučil se obráběčem kovů a v letech 1983–1996 pracoval jako dělník a sociální pracovník. V srpnu 1989 se stal signatářem prohlášení Charty 77 a od roku 1991 je členem organizace Amnesty International. Zároveň v letech 1993–1997 vystudoval při zaměstnání gymnázium.[1] V letech 1996–2007 pracoval v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. V letech 2001–2006 absolvoval magisterské studium v historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Téhož roku získal titul PhDr. V roce 2007 pracoval na Ministerstvu vnitra ČR v odboru Archiv bezpečnostních složek. Nejprve jako odborný pracovník, později jako vedoucí oddělení dokumentace. V roce 2008 byl vedoucím oddělení dokumentace nově vzniklého Ústavu pro studium totalitních režimů, ale v říjnu 2008 odešel do Historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu v Praze.[2][3] V roce 2012 ukončil doktorandské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhajobou disertační práce o československé redakci Rádia Svobodná Evropa.[4][5]
V roce 2012 byl Poslaneckou sněmovnou zvolen do Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. V komisi zastával funkci místopředsedy. V roce 2017 byl do komise zvolen podruhé. Jeho funkční období skončilo v březnu 2022.[4] V listopadu 2012 na FF UK obhájil disertační práci „Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny“ (knižně: Academia 2015). V té době vystupoval také na kulturních podvečerech v pražském Divadle Kolowrat, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí.
Dílo
editovat- Československý uran 1945–1989 (1999)
- Dvě studie o československém vězeňství 1948–1989 (2000)[6]
- Československé bezpečnostní složky proti Rádiu Svobodná Evropa (2006)
- Okres na východě 1960–1989 (2008)
- Život a doba ministra Rudolfa Baráka (2009)[7]
- Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948–1989 (2009, člen autorského kolektivu)
- Na frontě studené války – Československo 1948–1956 (2009)
- Agenti – chodci na popravišti (2010, spolupráce Ivo Pejčoch)
- Estébáckou Prahou (2013)
- Policisté na popravišti: příslušníci SNB, popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949–1962 (2013, spolupráce Ivo Pejčoch)
- Balony svobody: letákové operace Svobodné Evropy 1951–1956. (2014)
- Nejlepší propaganda je pravda (2014)
- Válečné záznamy Rudolfa Krzáka (2014)
- Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny (2015)
- Černá kniha sovětské okupace (2015, spolupráce Ivo Pejčoch)
- Okupace 1968 a její oběti (2017, spolupráce Ivo Pejčoch)
- Tábor nucené práce Mírov (2017, spolupráce František Masařík)
- Československá armáda v čase Sametové revoluce. Proměny ozbrojených sil na přelomu osmdesátých a devadesátých let (2019)
- Příslušník StB Miroslav Pich-Tůma (2022)[8][9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PhDr. Prokop Tomek, Ph. D. [online]. Government of the Czech Republic, ©2009–2022 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TOMEK, Prokop a ROSÁK, Jan. PhDr. Prokop Tomek – historik Vojenského historického ústavu. Český rozhlas [online]. 28. října 2011 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Okupace se připravovala dávno před 20. srpnem, připomíná Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Radiožurnál [online]. 2018-08-20 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. [online]. VHÚ Praha [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Host dne: historik Prokop Tomek. Plus [online]. 2013-03-19 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Prokop. Dvě studie o československém vězeňství 1948–1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2000. 86 s. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, č. 3. ISBN 80-902885-0-2. [Neprodejné.]
- ↑ Dějiny a současnost, Prokop TOMEK: Život a doba ministra Rudolfa Baráka. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Umlátil důstojníka, mučil ženy, donášel. Vyšla kniha o estébákovi Pichovi-Tůmovi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-04-10 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
Literatura
editovat- PEJČOCH, Ivo a TOMEK, Prokop. Policisté na popravišti: příslušníci SNB, popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949–1962. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2013. 263 s. ISBN 978-80-87567-36-4.
- TOMEK, Prokop. Dvě studie o československém vězeňství 1948–1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2000. 86 s. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, č. 3. ISBN 80-902885-0-2. [Neprodejné.]
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokop Tomek na Wikimedia Commons - Blog: Prokop Tomek [online]. Economia [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
