Prohoř
Prohoř (německy Pohorz) je malá vesnice, část obce Štědrá v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Štědré. Prohoř je také název katastrálního území o rozloze 6,73 km².[3]
| Prohoř | |
|---|---|
 Kaplička | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Štědrá |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′10″ s. š., 13°6′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 43 (2021)[1] |
| Katastrální území | Prohoř (6,73 km²) |
| PSČ | 364 52 |
| Počet domů | 30 (2021)[2] |
  Prohoř | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 133132 |
| Kód k. ú. | 733130 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatPůvodní název vsi Prohořie patrně znamenal místo pod horou.[4] V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Prahorz (1360),[5] Prohorzie (1380, 1417), Prohorz (1392, 1424, 1567, 1578), Prziehorz (1417), Prohorß (1542) a Prohoř (1788 a 1847).[4]
Historie
editovatVe čtrnáctém století bývala vesnice rozdělená na dva díly. První patřil ke Štědrému hrádku, ale druhý okolo roku vlastnil Jetřich a po něm jeho stejnojmenný syn, kteří snad byli předky Martických z Rabštejna.[6] Podle jiných zdrojů však právě Jetřichova část patřila ke Štědrému hrádku.[7] Jistým předkem Martických byl až Bedřich z Prohoře připomínaný v roce 1360. Jeho nástupcem byl Vilém, který zemřel okolo roku 1380 a jeho příbuzní panství prodali. Roku 1388 byl jeho majitelem Heřman z Prohoře na Brložci. Vesnice nebo její část později patřila Hynkovi Rabštejnskému a jeho synům Hynkovi a Rackovi, kteří se psali také z Prohoře. Část získali také Caltové z Kamenné Hory. Janu Caltovi panství patřilo ještě roku 1456, ale později připadlo pánům z Gutštejna, kteří je připojili k Prohořskému hrádku.[6] Od roku 1578 Prohoř i s Prohořským hrádkem přičlenili Hasištejnští z Lobkovic natrvalo ke Žluticím.[7]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 125 mužů), z nichž bylo 240 Němců a tři cizinci. Až na jednoho příslušníka nezjišťovaných církví se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 225 obyvatel: dva Čechoslováky a 223 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 219 | 219 | 216 | 199 | 242 | 243 | 225 | 143 | 160 | 118 | 80 | 85 | 58 | 47 | 43 |
| Domy | 39 | 41 | 44 | 43 | 44 | 45 | 50 | 38 | 33 | 28 | 26 | 24 | 28 | 29 | 30 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1869–1974 Prohoř byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim a v letech 1961–1974 v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1975 je částí obce Štědrá v okrese Karlovy Vary. V letech 1869–1930 k obci patřil Buč.[12]
Pamětihodnosti
editovat- tvrziště Prohořský hrádek
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Prohoř, s. 488.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Prohoř, s. 260.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Žluticku, s. 214.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hrádek prohořský – tvrz, s. 97.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 455, 47. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prohoř na Wikimedia Commons - Prohoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
