Problém dvojité empatie

Problém dvojité empatie je psychologická a sociologická teorie, kterou v roce 2012 vytvořil britský výzkumník autismu Damian Milton.[1] Tato teorie tvrdí, že mnohé obtíže, kterým autisté čelí při styku s neautistickými jedinci, jsou částečně způsobeny nedostatkem vzájemného porozumění mezi těmito dvěma skupinami – většina autistů má problém porozumět neautistickým lidem a empatizovat s nimi, stejně jako má většina neautistických lidí potíže porozumět autistům a vcítit se do nich.

Tento nedostatek porozumění může pramenit z obousměrných rozdílů v komunikačním stylu, v sociálně-kognitivních charakteristikách a ve zkušenostech mezi autistickými a neautistickými jedinci. Nemusí se však nutně jednat o inherentní, vrozený nedostatek. Nedávné studie totiž ukázaly, že většina autistických jedinců je schopna se socializovat, efektivně komunikovat,[2] dobře se vciťovat (empatizovat),[3][4][5][6][7] a vykazovat tzv. sociální reciprocitu[8] s většinou ostatních autistických jedinců.[1] Teorie dvojité empatie a následné studie tak zpochybňují obecně zastávané přesvědčení, že sociální dovednosti autistických jedinců jsou ze své podstaty narušeny. Obdobně zpochybňují i teorii slepoty mysli výzkumníka autismu Baron-Cohena, podle které jsou empatie a tzv. teorie mysli u autistických jedinců všeobecně narušeny.[9][10][11]

Koncept dvojité empatie byl v posledních letech konzistentně podpořen značným počtem studií a má potenciál radikálně posunout cíle intervencí a veřejné psychoedukace týkající se autismu.[10][12][13] Rovněž zmiňovaný Baron-Cohen na základě nejnovějších poznatků uznal teorii problému dvojité empatie ve dvou výzkumných článcích[14][15] a také v několika podcastech.[16][17]

Historie přístupu k empatii v autismu

editovat

Vývoj a rozšíření teorie mentální slepoty

editovat

Ranější studie o autismu týkající se teorie mysli (tj. schopnost porozumět jiným lidem na základě popisu mentálních stavů) a empatie dospěly k závěru, že nedostatek teorie mysli byl jedním z primárních symptomů autismu. Nejpopulárnější z těchto studií vedl Simon Baron-Cohen v 80. a 90. letech, který k popisu své teorie používal termín slepota mysli ve snaze empiricky vysvětlit tendenci autistů vyhýbat se očnímu kontaktu.[9][18][19] Někteří navíc popsali domnělé sociální poškození u autistů jako „extrémní formu egocentrismu s výsledným nedostatkem ohleduplnosti k ostatním“.[20]

Slepota mysli implikuje neschopnost porozumět a předvídat chování jiné osoby a připisovat jí duševní stavy, jako jsou znalosti, přesvědčení, touhy, emoce a záměry sobě i ostatním.[21][22] Tvrzení, že autisté postrádají "teorii mysli", se vyučuje ve velkém množství učebnic psychologie[23][24][25][26][27][28][29] a propaguje jej více než 75 % z 500 nejlepších odborných článku indexovaných pod hesly „teorie mysli“ a „autismus“ na Google Scholar.[12][30] Slouží tedy jako jedno z široce propagovaných témat v psychologické literatuře, praxi a výuce.[31][32][33]

Problémy s dřívějšími studiemi o teorii mysli a empatii v autismu

editovat

Kromě toho, že byla hypotéza mentální slepoty již krátce po svém zveřejnění zpochybňována,[11] čelila v průběhu let velké kritice ze strany vědecké komunity[12] v reakci na replikační studie, které nedokázaly odhalit významné rozdíly v teorii mysli mezi autistickými a neautistickými účastníky.[34][35][36] Zároveň přibývalo množství důkazů o vysokém stupni heterogenity v autistických mozcích na neurobiologické úrovni.[37][38][39]

Navíc docházelo k vývoji nových měření teorie mysli, jelikož stávající měítka byla některými výzkumníky vnímána jako nedostatečná.[12] Došlo k některým úspěšným replikacím demonstrujícím rozdíly v teorii mysli a empatii s některými měřítky jako je "Frith–Happé Animations Test",[40] Baron-Cohenův úkol „Reading the Mind in the Eyes“[41][42] a dotazníky empatie — ty však byly kritizovány za to, že jsou vágní a nepřesné, nezohledňují kontexty sociální interakce, referenční skupiny a podstatně snížené zkreslení na základě společenské žádoucnosti (social-desirability bias) autistických jedinců. Několik nezávislých týmů navíc opakovaně nedokázalo replikovat vysoce citovaná a široce vyučovaná zjištění zapomocí úkolů sekvenování obrázků a úloh s falešným přesvědčením, jako je Sally–Anne test.[12] Všechna tato smíšená a nekonzistentní zjištění s mnoha různými měřítky vzbudila pochyby týkající se zobecnitelnosti a platnosti teorie mentální slepoty autismu.[12][43]

Protiteorie k mentální slepotě

editovat

Počátkem desátých let začali akademici naznačovat, že některé studie testů teorie mysli a empatie mohly chybně interpretovat potíže autistů s chápáním neautistických (neurotypických) lidí jakožto vnitřní sociální deficit autistů – podle nich se zdá pravděpodobnější, že autisté mají specifické problémy s porozuměním neurotypickým lidem v některých kontextech kvůli rozdílům ve zkušenostech a sociální kognici mezi těmito dvěma skupinami.[1][44][45] Teorii problému dvojité empatie vytvořil v roce 2012 Damian Milton jako protiteorii vůči teorii mentální slepoty ve snaze vysvětlit tento fenomén vzájemného neporozumění.

V posledních několika letech podpořilo teorii dvojité empatie mnoho výzkumníků autismu jako je Catherine Crompton, Morton Ann Gernsbacher, sám Simon Baron-Cohen, a šéfredaktorka akademického časopisu Autism Sue Fletcher-Watson. K teorii také přistupovaly výzkumné projekty v různých disciplinárních oblastech, například v oborech psychologie, sociologie, filozofie, neurovědy, lingvistika, filmová studia a design.

Studie o dvojité empatii a obousměrné komunikaci

editovat

Blízký mezilidský vztah, empatie a efektivita komunikace

editovat

Bylo navrženo, že neautističtí lidé mají tendenci špatně chápat autisty a postrádají pro ně citovou empatii, obdobně jako autisté mohou mít špatné pochopení pro neautistické lidi.[1][46][47] Zatímco autisté mívají někdy potíže s porozuměním neautistickým lidem a bývá pro ně náročné se s nimi socializovat, je pravděpodobné, že většina neautistů často zastává negativní stereotypy, názory a/nebo předsudky ohledně autistických rozdílností, a rovněž mají potíže chápat komunikaci, emoce a záměry autistů, což vede a přispívá k „problému dvojité empatie“.[48]

Rozličné studie z 10. a 20. let, jež využívaly páry autista-autista pro výzkum blízkých mezilidských vztahů (tzv. rapport), empatie a komunikační efektivity, ukázaly, že dospělí autisté si obecně vedli lépe ve zmiňovaných oblastech, pokud byli spárováni s jiným dospělým autistou.[2][5][46] Rovněž se ukázalo že u inerakcí typu autista-autista může být přítomen vyšší mezilidský rapport nežli u interakcí autista-neuautista,[7] a že autisté mohou být schopni lépe chápat či předvídat myšlenky a motivace jiných autistů nežli neautistů,[7][49] a to možná dokonce i těch, kteří jsou jim blízce příbuzní (tj. autistovi neurotypičtí rodiče, sourozenci či děti).[50]

Význam sociální reciprocity

editovat

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících efektivitu komunikace je sociální reciprocita. Minulé výzkumy z 80. a 90. let ukázaly, že když se profesionálové, vrstevníci a rodiče naučí jednat vůči autistickým dětem recipročně, pak mají neautistické děti mnohem větší pravděpodobnost reciprokovat s autistickými dětmi, které se nakonec stanou responzivnější.[51][52] Neautistické děti mohou demonstrovat reciprocitu prostřednictvím imitace, což zlepšuje sociální odezvu u všech dětí, včetně autistických. Když náhodná osoba imituje autistické dítě zabývající se manipulací s předměty tím, že manipuluje s duplicitním předmětem stejným způsobem jako dítě, dítě s touto osobou naváže delší a častější oční kontakt.[53][54] A obdobně, když matky napodobují manipulaci svých autistických dětí s hračkami, pak se tyto děti se nejen déle a častěji dívají na své matky, ale také se s hračkami chovají objevněji a kreativněji, navíc projevují podstatně pozitivnější afekty.[55]

Šikana a následné maskování

editovat

Někteří výzkumníci argumentují, že autisté pravděpodobně rozumějí neautistickým lidem ve vyšší míře nežli naopak, a to kvůli vyšší frekvenci autistického maskování (tj. vědomé nebo podvědomé potlačování autistického chování a kompenzace obtíží v sociální interakci s cílem být vnímán jako neurotypický).[1][56][57] Maskování začíná již v mladém věku jako copingová strategie, z části i proto, aby se jedinec vyhnul obtěžování a šikaně, což je velmi běžná zkušenost autistických dětí i dospělých.[58][59] Rovněž je pozorována i vysoká míra vrstevnické viktimizace.[60][61]

Zatímco mnoho lékařů a výzkumníků čas od času tvrdilo, že autismus je charakterizován nedostatkem sociální nebo emocionální reciprocity, šikana a viktimizace autistů ze strany neautistických lidí, spolu s problémem ableismu ve výzkumu autismu, byly považovány za demonstraci nedostatku sociální nebo emocionální reciprocity neautistů vůči autistům, což podporuje Miltonův „rozpor v reciprocitě“ (tj. přítomnost „propasti dvojité empatie“) mezi autisty a neautisty.

Antropomorfismus a porozumění pro zvířata

editovat

Oblast sociálně-kognitivní síly u autistů se zaměřuje na antropomorfismus. Studie z roku 2018 naznačila, že autisté jsou pravděpodobně náchylnější k personifikaci objektů.[62] To naznačuje, že autistická empatie může být komplexnější a všezahrnující, což je v rozporu se všeobecným přesvědčením, že autistům chybí empatie. Zatímco neurotypičtí účastníci studie z roku 2001 překonali autistické účastníky v Baron-Cohenově testu "Reading the Mind in the Eyes",[41] autističtí účastníci zase překonali neurotypické účastníky v kreslené verzi tohoto testu ve studii z roku 2022,[63] což podporuje výklad sociálně-kognitivních rozdílů spíše než deficitů u autistické populace.

Také se jeví, že někteří autisté mají zvýšené porozumění, empatii a citlivost vůči zvířatům,[62][64][65][66] což opět naznačuje sociálně-kognitivní rozdíly u autistů, nikoliv globální deficity.

Autistické perspektivy a dehumanizující výzkum

editovat

Mnoho autistických aktivistů projevilo podporu konceptu dvojité empatie a tvrdí, že ranější studie ohledně teorie mysli u autismu vedly ke stigmatizaci autistů,[67][68][69] přisuzovaly odpovědnost za autisticko-neurotypické nedorozumění výhradně autistům[46] a dehumanizovaly autisty tím, že je líčily jako neempatické.[70] Mnoho autistických aktivistů obhajuje začlenění autistů do výzkumu autismu a propaguje slogan „nic o nás bez nás“.[71][72][73] Kromě toho, autističtí jedinci mohou vykazovat tendenci mít spolehlivé a vědecké chápání autismu, které je také méně stigmatizující, v rozporu s bývalou implikací, že autisté postrádají schopnost usuzovat ohledně svého já.

Výzkum ukázal, že autisté jsou častěji dehumanizováni neautisty.[74] Autismus bývá někdy popisován jako epidemie a v některých případech byl nedostatek empatie použit ke spojení autismu s terorismem.[75] O autistech se také říká, že jsou ekonomickým břemenem. Byly publikovány rozsáhlé argumenty podporující použití eugeniky u autismu, přičemž výjimky by platily pouze pro ty, kteří jsou ekonomicky produktivní a dostatečně normativní, aby to ostatním nebylo nepříjemné.[76]

V důsledku této dehumanizace může nedostatek porozumění, následné stigma a sociální vyloučení pociťované autisty negativně ovlivnit jejich duševní zdraví, zaměstnání, dostupnost vzdělání a služeb a zkušenosti se systémem trestní justice.[77][78][79][80]

U autistů je vyšší předčasná úmrtnost, přičemž jednou z hlavních příčin smrti je sebevražda[81], která je pravděpodobně umocňována tímto stigmatem a marginalizací.[82] Mnoho autistů se navíc často cítí uvězněno autistickými stereotypy, které převážně neautistická společnost zastává,[48] přičemž v důsledku těchto stereotypů mění své chování (autistické maskování).

Protože domnělý nedostatek "teorie mysli" narušuje porozumění autistům sobě samým i ostatním lidem, tvrzení, že autisté postrádají teorii mysli, se jeví jako spor o jejich autonomii, devalvuje jejich sebeurčení a podkopává jejich důvěryhodnost.[83]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Double empathy problem na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e MILTON, Damian E. M. On the ontological status of autism: the 'double empathy problem'. Disability & Society. October 2012, s. 883–887. Dostupné online. ISSN 0968-7599. DOI 10.1080/09687599.2012.710008. S2CID 54047060. (anglicky) 
  2. a b CROMPTON, Catherine J.; ROPAR, Danielle; EVANS-WILLIAMS, Claire V. M.; FLYNN, Emma G.; FLETCHER-WATSON, Sue. Autistic peer-to-peer information transfer is highly effective. Autism. 2020, s. 1704–1712. DOI 10.1177/1362361320919286. PMID 32431157. 
  3. SHEPPARD, Elizabeth; WEBB, Sophie; WILKINSON, Helen. Mindreading beliefs in same- and cross-neurotype interactions. Autism. 2023-11-18. Dostupné online. ISSN 1362-3613. DOI 10.1177/13623613231211457. (anglicky) 
  4. SZECHY, Kathryn A.; TURK, Pamela D.; O'DONNELL, Lisa A. Autism and Employment Challenges: The Double Empathy Problem and Perceptions of an Autistic Employee in the Workplace. Autism in Adulthood. 2023-08-17. Dostupné online. ISSN 2573-9581. DOI 10.1089/aut.2023.0046. S2CID 260998172. 
  5. a b KOMEDA, Hidetsugu; KOSAKA, Hirotaka; SAITO, Daisuke N.; MANO, Yoko; JUNG, Minyoung; FUJII, Takeshi; YANAKA, Hisakazu T. Autistic empathy toward autistic others. Social Cognitive and Affective Neuroscience. Oxford University Press, 2014-10-20, s. 145–152. Dostupné online. ISSN 1749-5016. DOI 10.1093/scan/nsu126. PMID 25332405. 
  6. KOMEDA, Hidetsugu; KOSAKA, Hirotaka; FUJIOKA, Toru; JUNG, Minyoung; OKAZAWA, Hidehiko. Do Individuals With Autism Spectrum Disorders Help Other People With Autism Spectrum Disorders? An Investigation of Empathy and Helping Motivation in Adults With Autism Spectrum Disorder. Frontiers in Psychiatry. 2019-06-04, s. 376. ISSN 1664-0640. DOI 10.3389/fpsyt.2019.00376. PMID 31231254. 
  7. a b c CROMPTON, Catherine J.; SHARP, Martha; AXBEY, Harriet; FLETCHER-WATSON, Sue; FLYNN, Emma G.; ROPAR, Danielle. Neurotype-Matching, but Not Being Autistic, Influences Self and Observer Ratings of Interpersonal Rapport. Frontiers in Psychology. 2020, s. 586171. DOI 10.3389/fpsyg.2020.586171. PMID 33192918. 
  8. CHEN, Yu-Lun; SENANDE, Laura L.; THORSEN, Michael; PATTEN, Kristie. Peer preferences and characteristics of same-group and cross-group social interactions among autistic and non-autistic adolescents. Autism. 2021, s. 1885–1900. DOI 10.1177/13623613211005918. PMID 34169757. 
  9. a b BARON-COHEN, Simon; LESLIE, Alan M.; FRITH, Uta. Does the autistic child have a "theory of mind" ?. Cognition. 1985-10-01, s. 37–46. Dostupné online. ISSN 0010-0277. DOI 10.1016/0010-0277(85)90022-8. PMID 2934210. S2CID 14955234. (anglicky) 
  10. a b BOUCHER, Jill. Putting theory of mind in its place: psychological explanations of the socio-emotional-communicative impairments in autistic spectrum disorder. Autism. 2012, s. 226–246. Dostupné online. ISSN 1362-3613. DOI 10.1177/1362361311430403. PMID 22297199. S2CID 30738704. (anglicky) 
  11. a b SHANKER, Stuart. The Roots of Mindblindness. Theory & Psychology. 2004-10-01, s. 685–703. Dostupné online. ISSN 0959-3543. DOI 10.1177/0959354304046179. S2CID 143801835. (anglicky) 
  12. a b c d e f GERNSBACHER, Morton Ann; YERGEAU, Melanie. Empirical Failures of the Claim That Autistic People Lack a Theory of Mind. Archives of Scientific Psychology. 2019, s. 102–118. DOI 10.1037/arc0000067. PMID 31938672. (anglicky) 
  13. MILTON, Damian; GURBUZ, Emine; LÓPEZ, Beatriz. The 'double empathy problem': Ten years on. Autism. October 2022, s. 1901–1903. Dostupné online. ISSN 1362-3613. DOI 10.1177/13623613221129123. PMID 36263746. S2CID 253020669. (anglicky) 
  14. CASSIDY, Sarah; BRADLEY, Louise; SHAW, Rebecca; BARON-COHEN, Simon. Risk markers for suicidality in autistic adults. Molecular Autism. 2018-07-31, s. 42. ISSN 2040-2392. DOI 10.1186/s13229-018-0226-4. PMID 30083306. (anglicky) 
  15. RICHARDS, Gareth; BARON-COHEN, Simon. Evidence of partner similarity for autistic traits, systemizing, and theory of mind via facial expressions. Scientific Reports. 2022-05-19, s. 8451. Dostupné online. DOI 10.1038/s41598-022-11592-z. PMID 35589769. Bibcode 2022NatSR..12.8451R. (anglicky) 
  16. A Conversation About 'The Pattern Seekers' by Simon Baron-Cohen [online]. 2020-12-19. Dostupné online. 
  17. WRIGHT, Robert; BARON-COHEN, Simon. Autism and the Two Kinds of Empathy [online]. 2023-06-21 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  18. BARON-COHEN, Simon. Social and pragmatic deficits in autism: Cognitive or affective?. Journal of Autism and Developmental Disorders. 1988-10-01, s. 379–402. Dostupné online. DOI 10.1007/BF02212194. PMID 3049519. S2CID 2050249. 
  19. BARON-COHEN, Simon; CAMPBELL, Ruth; KARMILOFF-SMITH, Annette; GRANT, Julia; WALKER, Jane. Are children with autism blind to the mentalistic significance of the eyes?. British Journal of Developmental Psychology. November 1995, s. 379–398. Dostupné online. DOI 10.1111/j.2044-835X.1995.tb00687.x. S2CID 34341464. (anglicky) 
  20. FRITH, Uta. Emanuel Miller lecture: Confusions and controversies about Asperger syndrome. Journal of Child Psychology and Psychiatry. 2004, s. 672–686. Dostupné online. ISSN 0021-9630. DOI 10.1111/j.1469-7610.2004.00262.x. PMID 15056300. (anglicky) 
  21. GALLAGHER, Helen L.; FRITH, Christopher D. Functional imaging of 'theory of mind'. Trends in Cognitive Sciences. 2003-02-01, s. 77–83. Dostupné online. ISSN 1364-6613. DOI 10.1016/S1364-6613(02)00025-6. PMID 12584026. S2CID 14873867. (English) 
  22. WILKINSON, Lee A. Encyclopedia of Child Behavior and Development. Mindblindness. Redakce Goldstein Sam. Boston, MA: Springer US, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-387-77579-1. DOI 10.1007/978-0-387-79061-9_1795. S. 955–956. (anglicky) 
  23. KELLOGG, Ronald Thomas. Fundamentals of cognitive psychology. Los Angeles, CA: SAGE Publications, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-4129-3692-7. OCLC 77520655 
  24. KIRK, Samuel A.; GALLAGHER, James; COLEMAN, Mary Ruth; ANASTASIOW, Nicholas J. Educating exceptional children. 12th. vyd. Boston, MA: Houghton Mifflin, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-547-12413-1. OCLC 276275401 
  25. MYERS, David G. Myers' psychology for AP. 1st. vyd. New York, NY: Worth Publishers, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4292-4436-7. OCLC 670478661 
  26. MYERS, David G. Exploring psychology. 8th. vyd. New York, NY: Worth Publishers, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-4292-1635-7. OCLC 568677536 
  27. MASH, Eric J.; WOLFE, David A. Abnormal child psychology. 6th. vyd. Australia: Cengage Learning, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-305-10542-3. OCLC 908991427 
  28. COON, Dennis; MITTERER, John O.; MARTINI, Tanya. Psychology : modules for active learning. 14th. vyd. Boston, MA: Cengage Learning, 2018. Dostupné online. ISBN 978-1-305-96411-2. OCLC 990766461 
  29. SIGELMAN, Carol K.; RIDER, Elizabeth A. Life-span human development. 9th. vyd. Australia: Cengage Learning, 2018. Dostupné online. ISBN 978-1-337-51606-8. OCLC 1100692276 
  30. GERNSBACHER, Morton Ann. Critical Review of Autism and Theory and Mind: A Tech Report. Open Science Framework. 2018-02-25. Dostupné online. DOI 10.17605/OSF.IO/3R2QY. 
  31. GERNSBACHER, Morton Ann. On Not Being Human. APS Observer. February 2007, s. 5–32. ISSN 1050-4672. PMID 25520547. 
  32. YERGEAU, Melanie. Clinically Significant Disturbance: On Theorists Who Theorize Theory of Mind. Disability Studies Quarterly. 2013-09-05. Dostupné online. ISSN 2159-8371. DOI 10.18061/dsq.v33i4.3876. 
  33. YERGEAU, Melanie; HUEBNER, Bryce. Minding Theory of Mind: Minding Theory of Mind. Journal of Social Philosophy. 2017-09-06, s. 273–296. Dostupné online. DOI 10.1111/josp.12191. (anglicky) 
  34. OZONOFF, Sally; PENNINGTON, Bruce F.; ROGERS, Sally J. Executive Function Deficits in High-Functioning Autistic Individuals: Relationship to Theory of Mind. Journal of Child Psychology and Psychiatry. 1991, s. 1081–1105. Dostupné online. ISSN 0021-9630. DOI 10.1111/j.1469-7610.1991.tb00351.x. PMID 1787138. (anglicky) 
  35. OSWALD, Donald P.; OLLENDICK, Thomas H. Role taking and social competence in autism and mental retardation. Journal of Autism and Developmental Disorders. 1989, s. 119–127. Dostupné online. ISSN 0162-3257. DOI 10.1007/BF02212723. PMID 2708295. S2CID 46444974. (anglicky) 
  36. TAGER-FLUSBERG, Helen; SULLIVAN, Kate. A second look at second-order belief attribution in autism. Journal of Autism and Developmental Disorders. 1994, s. 577–586. Dostupné online. ISSN 0162-3257. DOI 10.1007/BF02172139. PMID 7814307. S2CID 25194344. (anglicky) 
  37. TOAL, F.; DALY, E. M.; PAGE, L.; DEELEY, Q.; HALLAHAN, B.; BLOEMEN, O.; CUTTER, W. J. Clinical and anatomical heterogeneity in autistic spectrum disorder: a structural MRI study. Psychological Medicine. July 2010, s. 1171–1181. Dostupné online. ISSN 0033-2917. DOI 10.1017/S0033291709991541. PMID 19891805. S2CID 10216391. (anglicky) 
  38. LENROOT, Rhoshel K.; YEUNG, Pui Ka. Heterogeneity within Autism Spectrum Disorders: What have We Learned from Neuroimaging Studies?. Frontiers in Human Neuroscience. 2013, s. 733. ISSN 1662-5161. DOI 10.3389/fnhum.2013.00733. PMID 24198778. 
  39. CHAPMAN, Robert. The reality of autism: On the metaphysics of disorder and diversity. Philosophical Psychology. 2020-08-17, s. 799–819. Dostupné online. ISSN 0951-5089. DOI 10.1080/09515089.2020.1751103. S2CID 203059811. (anglicky) 
  40. LIVINGSTON, Lucy A.; SHAH, Punit; WHITE, Sarah J.; HAPPÉ, Francesca. Further developing the Frith–Happé animations: A quicker, more objective, and web‐based test of theory of mind for autistic and neurotypical adults. Autism Research. 2021-07-10, s. 1905–1912. Dostupné online. ISSN 1939-3792. DOI 10.1002/aur.2575. PMID 34245112. S2CID 235786838. (anglicky) 
  41. a b BARON‐COHEN, Simon; WHEELWRIGHT, Sally; HILL, Jacqueline; RASTE, Yogini; PLUMB, Ian. The "Reading the Mind in the Eyes" Test Revised Version: A Study with Normal Adults, and Adults with Asperger Syndrome or High‐functioning Autism. Journal of Child Psychology and Psychiatry. February 2001, s. 241–251. Dostupné online. ISSN 0021-9630. DOI 10.1111/1469-7610.00715. PMID 11280420. S2CID 3016793. (anglicky) 
  42. YEUNG, Michael K. A systematic review and meta-analysis of facial emotion recognition in autism spectrum disorder: The specificity of deficits and the role of task characteristics. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2022-02-01, s. 104518. Dostupné online. ISSN 0149-7634. DOI 10.1016/j.neubiorev.2021.104518. PMID 34974069. S2CID 245591561. (anglicky) 
  43. RAJENDRAN, Gnanathusharan; MITCHELL, Peter. Cognitive theories of autism. Developmental Review. 2007, s. 224–260. Dostupné online. DOI 10.1016/j.dr.2007.02.001. S2CID 34448439. (anglicky) 
  44. JACKSON-PERRY, David. Autism and Asperger syndrome in adults. Disability & Society. 2017-09-14, s. 1280–1282. Dostupné online. ISSN 0968-7599. DOI 10.1080/09687599.2017.1362181. S2CID 149435804. 
  45. ROGERS, Kimberley; DZIOBEK, Isabel; HASSENSTAB, Jason; WOLF, Oliver T.; CONVIT, Antonio. Who Cares? Revisiting Empathy in Asperger Syndrome. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2007-04-01, s. 709–715. Dostupné online. ISSN 1573-3432. DOI 10.1007/s10803-006-0197-8. PMID 16906462. S2CID 13999363. (anglicky) 
  46. a b c Chybí název periodika! PMID 28683569. 
  47. SASSON, Noah J.; FASO, Daniel J.; NUGENT, Jack; LOVELL, Sarah; KENNEDY, Daniel P.; GROSSMAN, Ruth B. Neurotypical Peers are Less Willing to Interact with Those with Autism based on Thin Slice Judgments. Scientific Reports. 2017-02-01, s. 40700. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/srep40700. PMID 28145411. Bibcode 2017NatSR...740700S. (anglicky) 
  48. a b journals.sagepub.com. Dostupné online. PMID 29848001. 
  49. CHOWN, Nicholas. More on the ontological status of autism and double empathy. Disability & Society. 2014-11-26, s. 1672–1676. Dostupné online. ISSN 0968-7599. DOI 10.1080/09687599.2014.949625. S2CID 143826899. (anglicky) 
  50. SUCKSMITH, E.; ALLISON, C.; BARON-COHEN, S.; CHAKRABARTI, B.; HOEKSTRA, R. A. Empathy and emotion recognition in people with autism, first-degree relatives, and controls. Neuropsychologia. 2013-01-01, s. 98–105. ISSN 0028-3932. DOI 10.1016/j.neuropsychologia.2012.11.013. PMID 23174401. (anglicky) 
  51. ODOM, S. L.; STRAIN, P. S. A comparison of peer-initiation and teacher-antecedent interventions for promoting reciprocal social interaction of autistic preschoolers.. Journal of Applied Behavior Analysis. 1986, s. 59–71. DOI 10.1901/jaba.1986.19-59. PMID 3710949. 
  52. MCEVOY, Mary A.; NORDQUIST, Vey M.; TWARDOSZ, Sandra; HECKAMAN, Kelly A.; WEHBY, Joseph H.; DENNY, R. Kenton. Promoting autistic children's peer interaction in an integrated early childhood setting using affection activities. Journal of Applied Behavior Analysis. 1988, s. 193–200. DOI 10.1901/jaba.1988.21-193. PMID 3417581. (anglicky) 
  53. DAWSON, Geraldine; ADAMS, Alexandra. Imitation and social responsiveness in autistic children. Journal of Abnormal Child Psychology. June 1984, s. 209–226. Dostupné online. ISSN 0091-0627. DOI 10.1007/BF00910664. PMID 6725782. S2CID 36581183. (anglicky) 
  54. TIEGERMAN, Ellenmorris; PRIMAVERA, Louis H. Imitating the autistic child: Facilitating communicative gaze behavior. Journal of Autism and Developmental Disorders. March 1984, s. 27–38. Dostupné online. ISSN 0162-3257. DOI 10.1007/BF02408553. PMID 6706896. S2CID 38198496. (anglicky) 
  55. DAWSON, Geraldine; GALPERT, Larry. Mothers' use of imitative play for facilitating social responsiveness and toy play in young autistic children. Development and Psychopathology. April 1990, s. 151–162. Dostupné online. ISSN 0954-5794. DOI 10.1017/S0954579400000675. S2CID 145739085. (anglicky) 
  56. PEARSON, Amy; ROSE, Kieran. A Conceptual Analysis of Autistic Masking: Understanding the Narrative of Stigma and the Illusion of Choice. Autism in Adulthood. 2021-03-01, s. 52–60. ISSN 2573-9581. DOI 10.1089/aut.2020.0043. PMID 36601266. 
  57. PETROLINI, Valentina; RODRÍGUEZ-ARMENDARIZ, Ekaine; VICENTE, Agustín. Autistic camouflaging across the spectrum. New Ideas in Psychology. 2023, s. 100992. Dostupné online. DOI 10.1016/j.newideapsych.2022.100992. S2CID 253316582. (anglicky) 
  58. CAGE, Eilidh; CRANNEY, Rebekah; BOTHA, Monique. Brief Report: Does Autistic Community Connectedness Moderate the Relationship Between Masking and Wellbeing?. Autism in Adulthood. 2022-09-01, s. 247–253. ISSN 2573-9581. DOI 10.1089/aut.2021.0096. PMID 36606159. (anglicky) 
  59. DRAKE, Kimberly. Masking in Autism: The 'Why' Matters [online]. 2022-04-19 [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. www.tandfonline.com. Dostupné online. PMID 17885828. 
  61. Chybí název periodika! PMID 26019304. 
  62. a b ATHERTON, Gray; CROSS, Liam. Seeing More Than Human: Autism and Anthropomorphic Theory of Mind. Frontiers in Psychology. 2018-04-17, s. 528. ISSN 1664-1078. DOI 10.3389/fpsyg.2018.00528. PMID 29755383. 
  63. CROSS, Liam; PIOVESAN, Andrea; ATHERTON, Gray. Autistic people outperform neurotypicals in a cartoon version of the Reading the Mind in the Eyes. Autism Research. 2022-07-20, s. 1603–1608. ISSN 1939-3792. DOI 10.1002/aur.2782. PMID 35855595. (anglicky) 
  64. PROTHMANN, Anke; ETTRICH, Christine; PROTHMANN, Sascha. Preference for, and Responsiveness to, People, Dogs and Objects in Children with Autism. Anthrozoös. 2009, s. 161–171. Dostupné online. ISSN 0892-7936. DOI 10.2752/175303709X434185. S2CID 143563380. (anglicky) 
  65. LAM, Gary Yu Hin; HOLDEN, Emily; FITZPATRICK, Megan; RAFFAELE MENDEZ, Linda; BERKMAN, Karen. "Different but connected": Participatory action research using Photovoice to explore well-being in autistic young adults. Autism. 2020-01-22, s. 1246–1259. Dostupné online. ISSN 1362-3613. DOI 10.1177/1362361319898961. PMID 31968999. S2CID 210864853. (anglicky) 
  66. MIRALLES, Aurélien; GRANDGEORGE, Marine; RAYMOND, Michel. Self-perceived empathic abilities of people with autism towards living beings mostly differs for humans. Scientific Reports. 2022-04-15, s. 6300. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-022-10353-2. PMID 35428857. Bibcode 2022NatSR..12.6300M. (anglicky) 
  67. DETHORNE, Laura S. Revealing the Double Empathy Problem. The ASHA Leader. 2020-03-01, s. 58–65. DOI 10.1044/leader.ftr2.25042020.58. S2CID 216359201. (EN) 
  68. DINISHAK, Janette; AKHTAR, Nameera. A Critical Examination of Mindblindness as a Metaphor for Autism. Child Development Perspectives. June 2013, s. 110–114. Dostupné online. DOI 10.1111/cdep.12026. (anglicky) 
  69. Chybí název periodika! PMID 28621486. 
  70. BOTHA, Monique; CAGE, Eilidh. "Autism research is in crisis": A mixed method study of researcher's constructions of autistic people and autism research. Frontiers in Psychology. 2022-11-24, s. 1050897. ISSN 1664-1078. DOI 10.3389/fpsyg.2022.1050897. PMID 36506950. 
  71. journals.sagepub.com. Dostupné online. PMID 24637428. 
  72. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-520-92544-1. OCLC 42417786 
  73. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-429-32229-7. OCLC 1150829242 
  74. journals.sagepub.com. Dostupné online. PMID 30463431. 
  75. FLETCHER-WATSON, Sue; BIRD, Geoffrey. Autism and empathy: What are the real links?. Autism. 2019-11-01, s. 3–6. Dostupné online. ISSN 1362-3613. DOI 10.1177/1362361319883506. PMID 31674189. S2CID 207816582. (anglicky) 
  76. BOTHA, Monique; DIBB, Bridget; FROST, David M. "Autism is me": an investigation of how autistic individuals make sense of autism and stigma. Disability & Society. 2022-03-16, s. 427–453. Dostupné online. ISSN 0968-7599. DOI 10.1080/09687599.2020.1822782. S2CID 225116488. (anglicky) 
  77. MILTON, Damian. The double empathy problem [online]. 2018-03-02 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. osf.io. Dostupné online. 
  79. link.springer.com. Dostupné online. PMID 24715257. 
  80. Dostupné online. (anglicky) 
  81. www.cambridge.org. Dostupné online [cit. free]. PMID 26541693. 
  82. BOTHA, Monique. Academic, Activist, or Advocate? Angry, Entangled, and Emerging: A Critical Reflection on Autism Knowledge Production. Frontiers in Psychology. 2021-09-28, s. 727542. ISSN 1664-1078. DOI 10.3389/fpsyg.2021.727542. PMID 34650484. 
  83. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-8223-7218-9. DOI 10.1215/9780822372189. OCLC 982501293