Cena Kena Domona
(přesměrováno z Prix Ken Domon)
Cena Kena Domona (japonsky 土門拳賞 Domon Ken-šó) je fotografické ocenění udělované každý rok v Japonsku.
Cena Kena Domona | |
---|---|
Datum | 1981 |
Země | Japonsko |
Historie
editovatTato cena byla vytvořena v roce 1981 mediální skupinou The Mainichi Newspapers Co., Ltd. (株式会社毎日新聞社 [Kabušikigaiša Mainiči šimbunša]) na oslavu 110. výročí narozenin deníku Mainiči šimbun (Daily News), vlajkové lodi společnosti, a na památku fotografa Kena Domona. Cena je udělována každoročně od roku 1982.
Cenu získá renomovaný fotograf jako odměnu za publikaci v oblasti dokumentární fotografie.
Hlavním konkurentem tohoto ocenění velmi viditelný v médiích je Cena za fotografii Ihei Kimury, která je každoročně udělována jednomu nebo více mladým fotografům.
Seznam vítězů
editovat- 1982: Tadao Mitome (三留 理男)
- 1983: Masatoši Naitó (内藤 正敏)
- 1984: Kazujoši Nomači
- 1985: Cuneo Enari
- 1986: Taku Aramasa (新正 卓)
- 1987: Hiroši Suga
- 1988: Takeši Nišikawa (西川 孟 [Nišikawa Mó/Takeši])
- 1989: Ičiró Cuda (津田 一郎)
- 1990: Manabu Mijazaki
- 1991: Bišin Džúmondži (十文字 美信)
- 1992: Kóiči Imaeda (今枝 弘一)
- 1993: Hiromi Nagakura
- 1994: Jošikazu Minami
- 1995: Kijoši Suzuki (鈴木 清)
- 1996: Kacumi Sunamori za fotoknihu Drifting Island Tomarumizu
- 1997: Issei Suda
- 1998: Seiiči Motohaši (本橋 成一 * 3. dubna 1940)
- 1999: Takeši Mizukoši (水越 武)
- 2000: Osamu Kanemura za BLACK PARACHUTE EARS, 1991-1999
- 2001: Jošino Óiši (大石 芳野)
- 2002: Tošija Momose za fotoknihu Tokio = Šanghai
- 2003: Rjúiči Hirokawa (広河 隆一)
- 2004: Hiroh Kikai za PERSONA
- 2005: Eiičiró Sakata (坂田 栄一郎) za PIERCING THE SKY
- 2006: Hideaki Učijama za JAPAN UNDERGROUND III
- 2007: Ikuo Nakamura
- 2008: Hiromi Cučida
- 2009: Micuhiko Imamori (今森 光彦)[1]
- 2010: Rjúičiró Suzuki (鈴木 龍一郎)[2] za RyUlysses
- 2011: Naoki Išikawa za Corona
- 2012: Jutaka Takanaši (高梨 豊 * 6. února 1935) za Corona
- 2013: Rjó Kamejama za AFRIKA WAR JOURNAL
- 2014: Šisei Kuwabara
- 2015: Nobuo Šimose (下瀬 信雄 * 1944)
- 2016: Mičio Jamauči za DHAKA2
- 2017: Jang Sung-u (梁 丞佑 / 양 승우, Yang Seung-Woo) za Šindžuku maigo (Ztracené dítě v Šindžuku)
- 2018: Tokuko Ušioda (潮田 登久子 * 1940)[3]
- 2019: Satoši Takahaši[4] (高橋 智史 * 1981)
- 2020: Takumi Fudžimoto (藤本 巧 * 1949)[5]
- 2021: Hidehiro Ótake
- 2022: Keizó Kitadžima za UNTITLED RECORDS
- 2023: Osamu Stern
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ 写真展:今森光彦さん、希少な昆虫を40カ国で撮影「生物多様性知って」 /京都, Mainichi Shinbun, 17 August 2008. (japonsky) Accessed 2010-08-29.
- ↑ 土門拳賞に鈴木龍一郎さん Archivováno 23. 3. 2010 na Wayback Machine., Sankei News, 18 March 2010. (japonsky) Accessed 2010-08-29.
- ↑ USIMAODA 島尾伸三 + 潮田登久子 + しまおまほ. www.usimaoda.com [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Satoshi Takahashi | Photojournalist. Satoshi Takahashi | Photojournalist [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. (japonsky)
- ↑ 第39回土門拳賞 藤本巧氏 写真集「寡黙な空間 韓国に移住した日本人漁民と花井善吉院長」. Mainichi Daily News. 2020-03-21. Dostupné online [cit. 2020-09-03]. (jp)
Externí odkazy
editovat- (japonsky) Liste des lauréats avec la liste de leurs publications.