Predrag Matvejević
Predrag Matvejević (7. října 1932 Mostar - 2. února 2017 Záhřeb) byl chorvatský spisovatel, publicista a literární vědec. Patřil k disidentům Titova režimu a po rozpadu Jugoslávie se stal předním kritikem nacionalismu.
| Predrag Matvejević | |
|---|---|
 Predrag Matvejević (2. května 2010) | |
| Narození | 7. října 1932 Mostar |
| Úmrtí | 2. února 2017 (ve věku 84 let) Záhřeb |
| Místo pohřbení | Mirogoj (45°50′30″ s. š., 15°59′2″ v. d.) |
| Povolání | esejista, publicista, scholar of French literature, překladatel, vysokoškolský učitel, spisovatel a literární historik |
| Alma mater | Univerzita v Sarajevu Fakulta umění Pařížské univerzity Fakulta humanitních a sociálních věd Univerzita Paříž III |
| Témata | literární tvorba, publicistika, francouzská literatura, překladatelská činnost a literární historie |
| Ocenění | Cena Vladimira Nazora (1975) Prix Européen de l'Essai Charles Veillon (1992) Prix du Meilleur livre étranger (1993)  Q120120918 (2000)Cena Strega (2003) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho matka byla hercegovská Chorvatka, otec pocházel z Oděsy. Za druhé světové války byl partyzánským kurýrem. Vystudoval francouzský jazyk a literaturu na Záhřebské univerzitě a v roce 1967 získal na Pařížské univerzitě doktorát. Po návratu do vlasti patřil do okruhu reformně-komunistických intelektuálů okolo časopisu Praxis.[1] V osmdesátých letech se angažoval ve Sdružení pro jugoslávskou demokratickou iniciativu, které odmítalo jak separatismus, tak autoritářské tendence centrální vlády. Po vypuknutí války v Jugoslávii odešel do exilu, od roku 1994 působil na římské Univerzitě La Sapienza a bylo mu uděleno italské občanství. Také přednášel na Newyorské univerzitě a na Université catholique de Louvain. V roce 1999 neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu za Partito dei Comunisti Italiani.
Jeho nejúspěšnějším dílem je Breviář Středomoří z roku 1987, přeložený do dvaceti jazyků (česky vyšel roku 2002 v Nakladatelství Lidové noviny). Ve svém popisu kultury, historie a mentality zemí okolo Středozemního moře Matvejević vychází z postupů školy Annales a vědecké poznatky sděluje čtivým beletristickým stylem. Do publikace Strůjci války a míru, popisující osudy postkomunistických vůdců ve státech bývalé Jugoslávie, přispěl kapitolou o Franjo Tudjmanovi. Přišel s výrazem „demokratura“ pro označení režimů, které formálně udržují demokratické instituce, avšak skutečná moc je v rukou uzavřené elity.[2] Vydal také knihu rozhovorů, které vedl s Miroslavem Krležou. Skandál vyvolal jeho text Náš Talibán, v němž vyzval intelektuální prominenty, aby se přiznali ke své vině za rozdmýchání etnické nenávisti na Balkáně. Matvejević byl kvůli tomu obviněn z urážky na cti a odsouzen v Záhřebu k podmíněnému trestu.[3]
Byl čestným místopředsedou Mezinárodního PEN klubu. Získal italskou Cenu Strega, francouzské literární ocenění Prix du Meilleur Livre Étranger a Řád čestné legie. V roce 2016 byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Gardens of the Righteous Worldwide Dostupné online
- ↑ Democrature occidentali, 2011-03-01 Dostupné online
- ↑ Croatia: the sentence for Predrag Matvejević, 2010-06-22 Dostupné online
- ↑ Fondazione Mediterraneo, 2016-02-22 Dostupné online
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Predrag Matvejević na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
