Pražský ilustrovaný zpravodaj

Pražský illustrovaný zpravodaj
	společenský, nepolitický týdeník
Datum založení	1920
Datum zániku	1945
Jazyk	čeština
Země původu	Československo
Odkazy
Číslo ČNB	cnb001529584
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražský ilustrovaný zpravodaj (dobovým pravopisem Pražský illustrovaný zpravodaj) byl prvorepublikový a protektorátní český ilustrovaný časopis, který vycházel v letech 1920-1945.

Vznik časopisu

Pražský ilustrovaný zpravodaj vydával od roku 1920 nakladatelský koncern Melantrich. Nakladatelství bylo ovládáno Československou stranou národně-socialistickou.^[1]

První číslo Pražského ilustrovaného zpravodaje vyšlo 2. prosince 1920.^[2] Jednalo se o první český časopis, který se plně orientoval na informování pomocí fotografie. Reprodukce fotografií sice přinášely české časopisy již koncem 19. století,^[3] jejich role v Pražském ilustrovaném zpravodaji však byla výrazně jiná. ^{[p 1]}

Současně bývá Pražský ilustrovaný zpravodaj označován za první československý bulvární časopis.^[4]

Souběžně byla vydávána moravská mutace Moravský ilustrovaný zpravodaj, která se odlišovala pouze zprávami z Moravy.

Osobnosti Pražského ilustrovaného zpravodaje

Jan Morávek (spisovatel, 1888–1958) v letech 1924-1940 byl šéfredaktorem Pražského ilustrovaného zpravodaje. Je známý především jako autor úspěšných románů z Posázaví (Zpáteční voda aj.); byl také šéfredaktorem časopisu Hvězda československých paní a dívek.^[5]
Emil Vachek (spisovatel, 1889–1964), přispíval sloupky
Jan Vrba (spisovatel, 1889–1961), román na pokračování (Slunečná ves)
Franta Kocourek (rozhlasový reportér, novinář, zahynul v Birkenau, 1901–1942), sloupky
Hugo Boettinger (výtvarník, 1880–1934), titulní stránky pod přezdívkou Dr. Desiderius^[6]
Karel Vaněk (novinář, spisovatel 1887–1933), známý pokračováním Osudů dobrého vojáka Švejka, přispíval drobnějšími články

Rozmach a konkurence

Nejvýznamnější konkurent Pražského ilustrovaného zpravodaje - Pestrý týden - začal vycházet až od 2. listopadu 1926.^[7] V porovnání s Pestrým týdnem - byl Pražský ilustrovaný zpravodaj orientovaný na "čtivější" druh informací; přitom shodně obsahoval významný podíl reportážních fotografií.

Nedílnou součástí byla inzertní část Malý oznamovatel a Koutek humoru. Na atraktivnosti přidávala časopisu barevná obálka. Podle Časopiseckého katalogu Rudolfa Mosse pro rok 1929 vycházel Pražský ilustrovaný zpravodaj nákladem 140 000 výtisků, Pestrý týden 100 000 kusů. K větší atraktivnosti časopisu přispívala i prodejní cena.V roce 1938 stál Pražský ilustrovaný zpravodaj při 18 stranách 80 haléřů, Pestrý týden stál (s podobným rozsahem, ale kvalitnějším tiskem) tři koruny.^[8]

Další tehdejší časopisy masových vydání byly zaměřeny na ženskou klientelu (Hvězda československých paní a dívek a List paní a dívek. Zpočátku (od prosince 1925) vycházela Hvězda v nákladu přes 100 000 výtisků týdně, později až 240 000.^[9] ^{[p 2]}

Zánik časopisu

Poslední číslo Pražského ilustrovaného zpravodaje vyšlo 3. května 1945. Zásluhou ředitele Melantrichu Jaroslava Šaldy se periodika vydávaná Melantrichem nepropůjčila ke kolaboraci v míře větší, než nutné.^[10] Přesto nebylo vydávání Pražského ilustrovaného zpravodaje po osvobození obnoveno.

Odkazy

Poznámky

↑ Úloha fotografií v ilustrovaných časopisech založených před I. světovou válkou byla pouze ilustrační; moderní pojetí u časopisů jako Pražský ilustrovaný zpravodaj povýšilo fotografii na významného nositele informace (viz Vilgus, s. 12.[1] Archivováno 8. 8. 2016 na Wayback Machine.
↑ To zhruba odpovídá měsíčnímu nákladu dnešních nejčtenějších týdeníků. [2]

Reference

↑ Melantrich ve Slovníku české literatury po roce 1945
↑ Databáze NK ČR, Pražský ilustrovaný zpravodaj[3]
↑ Časopis Zlatá Praha 1895, s. 586[4]
↑ MASTNÁ, Naděžda. Revue Eva 1928 – 1932: literatura a výtvarné umění v dobové reprezentativní revue, reflexe proměn životního stylu [online]. Praha 2011: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Srovnávací uměnovědná studia. Dostupné online.
↑ Jan Morávek ve Slovníku české literatury po roce 1945
↑ Např. titulní stránka č. 39/1932
↑ Pestrý týden 1/1926. kramerius.fsv.cuni.cz [online]. [cit. 2015-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-09.
↑ FIDRANSKÁ, Iva. Prvorepubliková reklama: případová studie časopisu Pestrý týden v roce 1929 [online]. Praha 2013: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra marketingové komunikace a public relations. Dostupné online. , s.25
↑ PENKALOVÁ, Lenka. Rubriky pro ženy v denním tisku 20. let 20. století a jejich autorky: Olga Fastrová, Marie Fantová, Milena Jesenská, Staša Jílovská a Zdena Wattersonová (Disertační práce) [online]. Praha, 2011: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií. Dostupné online.
↑ ŠKRABALOVÁ, Iveta. Jaroslav Šalda. Portrét titána tisku [online]. Praha 2014: UK Praha, FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ, Orální historie - Soudobé dějiny. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražský illustrovaný zpravodaj na Wikimedia Commons
Pražský ilustrovaný zpravodaj (1920–1941) v Digitální knihovně
OULOVÁ, Jana. Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a LIFE [online]. Praha 2015: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií. Dostupné online.
VILGUS, Petr. České ilustrované časopisy mezi roky 1918–1945 na příkladu Pražského ilustrovaného zpravodaje a Pestrého týdne (Doktorská dizertační práce) [online]. Praha 2007: Akademie múzických umění v Praze, Filmová a televizní fakulta. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08.
Národní muzeum 2015: Média v období první republiky (Projekt Dotkni se 20. století!) [5]

[4] Úloha fotografií v ilustrovaných časopisech založených před I. světovou válkou byla pouze ilustrační; moderní pojetí u časopisů jako Pražský ilustrovaný zpravodaj povýšilo fotografii na významného nositele informace (viz Vilgus, s. 12.[1] Archivováno 8. 8. 2016 na Wayback Machine.

[11] To zhruba odpovídá měsíčnímu nákladu dnešních nejčtenějších týdeníků. [2]

[1] Melantrich ve Slovníku české literatury po roce 1945

[2] Databáze NK ČR, Pražský ilustrovaný zpravodaj[3]

[3] Časopis Zlatá Praha 1895, s. 586[4]

[5] MASTNÁ, Naděžda. Revue Eva 1928 – 1932: literatura a výtvarné umění v dobové reprezentativní revue, reflexe proměn životního stylu [online]. Praha 2011: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Srovnávací uměnovědná studia. Dostupné online.

[6] Jan Morávek ve Slovníku české literatury po roce 1945

[7] Např. titulní stránka č. 39/1932

[8] Pestrý týden 1/1926. kramerius.fsv.cuni.cz [online]. [cit. 2015-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-09.

[9] FIDRANSKÁ, Iva. Prvorepubliková reklama: případová studie časopisu Pestrý týden v roce 1929 [online]. Praha 2013: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra marketingové komunikace a public relations. Dostupné online. , s.25

[10] PENKALOVÁ, Lenka. Rubriky pro ženy v denním tisku 20. let 20. století a jejich autorky: Olga Fastrová, Marie Fantová, Milena Jesenská, Staša Jílovská a Zdena Wattersonová (Disertační práce) [online]. Praha, 2011: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií. Dostupné online.

[12] ŠKRABALOVÁ, Iveta. Jaroslav Šalda. Portrét titána tisku [online]. Praha 2014: UK Praha, FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ, Orální historie - Soudobé dějiny. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[p 1]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[p 2]

[10]