Pozorovatelný vesmír

Pozorovatelný vesmír je kulová část vesmíru, ze které mohlo od vzniku vesmíru na planetu Zemi doputovat nějaké elektromagnetické záření. V současnosti je průměr pozorovatelného vesmíru odhadován na 93 miliard světelných let. Velikost této oblasti ovlivňuje zejména stáří vesmíru, prostupnost vesmíru pro elektromagnetické záření a rozpínání vesmíru.

Vizualizace pozorovatelného vesmíru o průměru cca 91,280 miliard světelných let, tedy 28 miliard parseků. Mléčná dráha je v centru.

Stáří vesmíru je důležité tím, že záření k nám muselo stihnout doputovat. Ovšem vesmír byl pro elektromagnetické záření prostupný teprve po přeměně plazmatu na atomy. Z této doby pochází reliktní záření, jež je nejstarším elektromagnetickým zářením, které dnes můžeme pozorovat. Posledním důležitým faktorem je rozpínání vesmíru. Přestože částice, ze kterých pochází dnes pozorované reliktní záření, se v okamžiku jeho vyzáření nacházely přibližně 40 miliónů světelných let od Země, resp. bodu v prostoru, kde se Země nyní nachází[1], díky rozpínání vesmíru se tyto částice nyní nachází ve vzdálenosti cca 46 miliard světelných let, tedy na okraji pozorovatelného vesmíru. Je dobré si uvědomit, že toto reliktní záření k nám putovalo po téměř celou dobu existence vesmíru (přibližně 14 miliard let). Právě údaj 14 miliard světelných let bývá někdy mylně uváděn jako poloměr pozorovatelného vesmíru.

V roce 2011 prezentovali vědci NASA doposud nejvzdálenější pozorovaný objekt (UDFj-39546284). Záření z něj k nám putovalo 13,2 miliardy let.[2]

Hubbleovo ultra hluboké pole představuje nejvzdálenější pozorovanou oblast, kterou vyfotografoval Hubbleův vesmírný dalekohled.

Pozorovatelný vesmír v číslech

editovat
Hodnota Veličina Význam
91,28 miliard světelných let vzdálenost průměr pozorovatelného vesmíru
45,14 miliard světelných let vzdálenost poloměr pozorovatelného vesmíru

skutečná nynější vzdálenost mezi Zemí a objekty, které vznikly z částic, od nichž pochází pozorované reliktní záření

28 miliard světelných let vzdálenost zdánlivá vzdálenost dvou nejvzdálenějších zdrojů pozorovaného reliktního záření

(se započítáním rychlosti světla, ale bez započítání rozpínání vesmíru)

13,8 miliard světelných let vzdálenost zdánlivá vzdálenost zdroje pozorovaného reliktního záření

(se započítáním rychlosti světla, ale bez započítání rozpínání vesmíru)

40 miliónů světelných let vzdálenost vzdálenost mezi bodem v prostoru, kde se nyní nachází Země a částicemi, od nichž pochází reliktní záření, měřeno v době vyzáření
13,8 miliard let čas stáří vesmíru

doba, před kterou bylo vyzářeno reliktní záření

 

Reference

editovat
  1. JERSÁK, Jiří. Rozpínání vesmíru podle soudobých poznatků. Vesmír. 2008-01-17, roč. 2008, čís. 1. Dostupné online. 
  2. Hubblův teleskop na dohled velkému třesku, objevil nejvzdálenější objekt od Země [online]. Prague: LIVING fUTURE [cit. 2011-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat