Wikipedie

Povodně v Evropě v červenci 2021

Povodně v západní Evropě

Mezi 13. a 18. červencem 2021 vznikly v částech západní Evropy silné bouře s vydatnými dešti, které vyvolaly v postižených oblastech prudké zvýšení hladin řek a rozsáhlé povodně. Katastrofa postihla především západní a později i jižní a východní oblasti Německa,[1] dále Lucembursko, Belgii, Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko a 18. července také Česko. Nejhůře zasaženy byly německé spolkové země Porýní-Falc, Severní Porýní-Vestfálsko a pak i Bavorsko a Sasko, dále také východní oblasti Belgie. K 18. červenci 2021 zemřelo následkem povodní nejméně 180 osob.[2] Ke dni 26. července bylo jen v Německu registrováno nejméně 184 obětí na životech,[3] dalších nejméně 36 v Belgii.[4] Ke dni 16. července bylo několik set lidí pohřešováno.[5] Na začátku srpna bylo uváděno několik desítek stále pohřešovaných osob.[6] Podle zpráv postihly červencové záplavy roku 2021 také mnoho dalších zemí v Evropě, mj. Spojené království (Londýn), Slovensko, Rumunsko a Ukrajinu.

Povodně v Evropě v červenci 2021
Rozvodněná řeka Reuss u švýcarského Gebenstorfu
Rozvodněná řeka Reuss u švýcarského Gebenstorfu
Druh událostisilné bouřky a povodně
StátBelgieBelgie Belgie
ČeskoČesko Česko
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
FrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie
LucemburskoLucembursko Lucembursko
NěmeckoNěmecko Německo
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
RakouskoRakousko Rakousko
RumunskoRumunsko Rumunsko
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Časod 14. července 2021
Zemřelýchcca 220
Pohřešovanýchněkolik desítek (6. srpna 2021)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V Německu byla tato povodňová katastrofa podle počtu zemřelých největší od záplav, které se udály v roce 1962 v oblasti Hamburku na Labi.[7] V několika postižených zemích si povodeň vynutila rozsáhlá záchranná a pomocná opatření a způsobila obrovské materiální škody. Pojišťovací společnost Aon plc odhadovala tyto škody na více než 10 miliard dolarů (přes 200 miliard korun).[8]

Meteorologická situace

editovat

Nad Německem se od začátku července 2021 udržovaly tlakové níže, které přinášely ze Středomoří do střední Evropy teplý vlhký vzduch.[9] Zemí tak prošlo několik bouřkových front, které přinesly vydatné srážky, které nasytily půdu. Ve dnech 13. až 14. července 2021 přecházela nad Německem tlaková níže Bernd, která především v západních oblastech přinesla další silné deště. Během těchto dvou dnů bylo zaznamenáno na některých místech až 200 litrů srážek na metr čtvereční. Nasycená půda již nebyla schopna další přívaly vody absorbovat. Na řadě toků se proto hladiny zvedly na úrovně, na kterých nebyly desítky let.[9]

Souvislosti se změnou klimatu

editovat

Záplavy následovaly po nebývalých vlnách veder v severozápadní části Tichého oceánu a v severní Evropě, což vědce přimělo k posouzení možné souvislosti se změnou klimatu.[10][11][12][13] Vědci již před povodněmi varovali, že v důsledku změny klimatu budou extrémní povětrnostní jevy častější.[12][13] Příkladem takových extrémních jevů by mohly být silné deště; zvýšení teploty atmosféry jí umožňuje absorbovat více vodní páry, což vede k většímu množství srážek.[9][14][15][16] Změna klimatu mohla mít za následek také větší nevyzpytatelnost tryskového proudění, což by mohlo vést k častějším extrémním povětrnostním jevům.[11][16][17] Ukazuje se, že k pochopení rozsahu role změny klimatu v případě povodní je zapotřebí dalšího výzkumu a analýzy.[13][14]

Antonio Navarra, klimatolog z Boloňské univerzity a prezident nadace Euro-Mediterranean Center on Climate Change, uvedl, že existuje jasná souvislost mezi nárůstem koncentrace CO2 v atmosféře a četností a intenzitou povodní, vln veder a obdobími sucha.[18][19] Carl-Friedrich Schleussner z Humboldtovy univerzity v Berlíně uvedl, že otázkou není, zda změna klimatu k této události přispěla, ale spíše „jak moc“.[17] Dieter Gerten, výzkumný pracovník z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu, charakterizoval rozsah povodní a dalších extrémních projevů počasí jako překračující předpovědi současných modelů změny klimatu a poznamenal, že náhlý nárůst četnosti a intenzity extrémního počasí může naznačovat, že byl překročen bod zvratu.[20] Profesor Michael Mann z Penn State University, Hayley Fowlerová z Newcastle University a Kai Kornhuber z Kolumbijské univerzity uvedli jako možnou příčinu zpomalení tryskového proudění.[13] Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity varoval, že další úbytek arktického ledu pravděpodobně povede ke slabšímu tryskovému proudění a extrémnějšímu počasí, a uvedl, že „bychom si neměli zahrávat s tímto citlivým klimatickým systémem“.[21]

Po záplavách vyzval mluvčí Světové meteorologické organizace k posílení opatřením proti změně klimatu.[22]

Postižené oblasti

editovat

Povodně nastaly v povodí řek Rýn, Máza, Rúr, Inn a Dunaj, zvláště však na mnoha jejich přítocích.

Německo

editovat

V Německu byly nejvíce postiženy západní spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko, od 17. července také Bavorsko a Sasko.

Ve spolkové zemi Porýní-Falc byl těžce postižen zvláště zemský okres Ahrweiler, oblast v okolí souměstí Bad Neuenahr-Ahrweiler. V tomto okrese zahynulo při povodni 132 lidí.[23] Ve vesnici Schuld se 700 obyvateli strhla rozvodněná řeka Ahr 6 domů a 40 % ostatních budov bylo poškozeno.[24] V Blessemu se sesunula půda do blízkého povrchového dolu rozšířeného v roce 2015.[25] Jen v zemském okrese Ahrweiler byla bilance ke dni 19. července 117 mrtvých a 749 zraněných. V údolí řeky Ahr bylo přitom zcela narušeno zásobování vodou, elektřinou a plynem, mnohde dlouho nefungovala ani mobilní telefonická síť.[26]

V postižených oblastech vznikla diskuse o tom, zda selhal varovný systém a zda bylo možno zabránit především tolika obětem na životech. Převažují hlasy, že takovou katastrofu – zvláště v zemském okrese Ahrweiler – nebylo možno předvídat ani zavčas učinit dostatečná opatření. Starosta těžce postižené obce Schuld Helmut Lussi prohlásil, že obec byla dobře připravena na hladinu vody v normálně malé řece Ahr i přes tři metry, jako tomu bylo v roce 2016, nikoliv však na její náhlé vzedmutí do výše přes osm metrů.[26]

V Severním Porýní-Vestfálsku zahynulo při povodni podle bilance ze dne 20. července nejméně 47 osob, mnoho z nich v zemském okrese Euskirchen.[27] Na řadě míst vypadla elektřina a bylo přerušeno telefonní spojení.[24] Lidé si nemohli dobíjet mobilní telefony, proto nebyl zprvu ani přehled o tom, zda mnozí pohřešovaní ještě žili nebo v jakém stavu se nacházeli. Ve městě Stolberg bylo zaznamenáno rabování.[9]

Německá armáda (Bundeswehr) vyslala na pomoc postiženým oblastem 850 vojáků s těžkou technikou, další jednotky se připravovaly k zásahu.[24] Nasazeny byly početné hasičské sbory a organizace Technisches Hilfswerk. Na mnoha místech pracovalo při odklízení sutin a náplav mnoho dobrovolníků nejen z řad místního obyvatelstva, ale také z ostatních částí Německa.

Německá média popisovala události jako jednu z nejhorších katastrof v Německu od konce druhé světové války a od velké povodně v Hamburku v roce 1962. Počtem obětí v zemi byly překonány následky ničivých záplav z roku 2002.[24]

V zasažených oblastech musel být zastaven provoz na řadě železničních tratí, došlo i k zaplavení a poničení vlakových souprav.[28]

V Bavorsku byly povodněmi od soboty 17. července 2021 zasaženy oblasti kolem Berchtesgadenu, podél řeky Inn na rakouských hranicích a město Pasov s okolní oblastí na Innu a Dunaji. Také Mnichov vyhlásil vyšší stupeň ohrožení.[1]

Belgie

editovat
 
Škody způsobené záplavami v belgickém městečku Pepinster

Srážky byly nejintenzivnější na východě Belgie, ve valonských provincích. V obci Jalhay v provincii Lutych spadlo během 48 hodin 271,5 milimetrů srážek, což je absolutní rekord pro Belgii a téměř trojnásobek srážek obvyklých v tomto místě za celý červenec. Ve městě Spa, také v provincii Lutych, spadlo během 48 hodin 217 milimetrů srážek. Velké oblasti provincie Lucemburk zaznamenaly během 48hodin srážkový úhrn mezi 150 až 200 mm. Ve Flandrech byly zaznamenány nyjvyšší srážky 77 milimetrů za 48 hodin v Ransbergu. V Dilsen-Stokkem dosáhla řeka Máza 16. července průtoku 3300 m³/s, což je maximální průtok, na který jsou dimenzovány zdejší hráze.

Dne 15. července byli všichni obyvatelé města Lutych, třetí největší aglomerace v Belgii s přibližně 200 000 obyvateli, vyzváni k evakaci kvůli obavám, že by se řeka Máza mohla vylít z břehů a že by mohla zkolabovat přehradní hráz.[29][30] Do centra města nebyla vpouštěna žádná vozidla, bylo povoleno pouze opuštění v rámci evakuace.[31] Dne 16. července byl také vydán příkaz k evakuaci několika menších obcí v provincii Limburk.[32] Ve městě Pepinster na břehu řeky Vesder se zřítilo nejméně 20 domů a k 18. červenci zde bylo evidováno 23 z 31 potvrzených belgických obětí.[33] Těžce bylo zasaženo i město Verviers, kde byly nalezeny nejméně 4 oběti.[34] Kvůli kontaminaci zůstala řada obcí v provinciích Lutych a Namur bez pitné vody z vodovodu.[35] Přibližně 41 000 domácností zůstalo bez elektřiny.[36]

V Grupontu vykolejil prázdný osobní vlak, když byly koleje poškozeny vodou a naplaveninami.[37] Provoz na trati Charleroi – Namur – Lutych a na všech železničních tratích v Belgii jihozápadně od této trati byl zastaven.[38] Odhadovalo se, že náprava škod na železniční infrastruktuře bude trvat několik týdnů.[39] První odhady také poukazovaly na vážné škody v zemědělském sektoru, včetně dlouhodobých následků, jako eroze půdy. Během záplav musela být evakuována řada farem včetně hospodářských zvířat, mnoho polí bylo poškozeno a úroda zničena.[40] Automobilový závodní okruh Spa-Francorchamps utrpěl poškození na přístupových komunikacích a na elektronickém zabezpečení.[41] Na okruhu by se měla 29. srpna konat Grand Prix Belgie 2021.[42]

V Belgii zemřelo následkem záplav nejméně 36 osob, kolem 150 lidí bylo nadále pohřešováno (stav k 19. červenci 2021).[4] Belgický premiér Alexander De Croo vyhlásil na úterý 20. července státní smutek.[43]

Nizozemsko

editovat

Srážky na některých místech přesahovaly 100 milimetrů za den a 200 milimetrů za tři dny. Řeka Máza v provincii Limburg dosáhla nejvyšší letní úrovně za více než 100 let a předpokládalo se, že po 15. červenci překoná zimní rekordy z let 1993 a 1995.[44] Dne 14. července vydal nizozemský Královský meteorologický institut pro provincii Limburg nejvyšší, červený stupeň varování před silnými dešti. Kolem 3:50 místního času 15. července byla výstraha snížena na žlutý stupeň. Pro velkou část zbytku země byl během 15. července v platnosti žlutý stupeň varování..[45]

Dne 16. července se protrhla hráz na Julianině kanálu, což vedlo k evakuaci několika vesnic v Limburgu. Nizozemská vláda vyhlásila povodňovou situaci oficiálně za katastrofu. Stejný večer den večer bylo z města Venlo a sousedních komunit Belfeld, Steyl a Arcen evakuováno více než 10 000 lidí.[46][47] Byla preventivně evakuována i hlavní nemocnice ve Venlu, v obavách před stoupající hladinou řeky Mázy.

Česko

editovat

Do České republiky, zvláště do Čech, přišly silné deště s následnými záplavami večer dne 18. července 2021. Nejvíce škod způsobily v obcích Dolní Poustevna a Lobendava bezprostředně u hranic se Saskem. Také mnozí obyvatelé obcí u České Lípy museli být evakuováni.[48] Postiženým obyvatelům Libereckého a Ústeckého kraje byly státem přislíbeny okamžité finanční podpory až do výše 57 900 korun.[48] V povodí řeky Otavy byl vyhlášen povodňový stupeň 3.[49]

Následky povodně v Sasku se projevily dočasným úplným přerušením železničního provozu na trati Drážďany – Ústí nad Labem. Důvodem přerušení železničního a také silničního provozu v oblasti byly záplavy a sesuvy půdy na německé straně hranice. V neděli 18. července 2021 bylo oznámeno, že mezi oběma velkými městy byla zřízena náhradní autobusová doprava. Teprve v noci na pondělí 19. července mohl být provoz na jedné koleji obnoven. Kvůli problémům na trati mezi Bad Schandau a Děčínem bylo i v pondělí nutno počítat se zpožděním až 60 minut a výpadky jednotlivých spojení.[27]

Další postižené země

editovat

Povodně se projevily také v dalších evropských zemích – Chorvatsku (bez obětí),[50][51] Francii (bez obětí),[52] Itálii (1 oběť),[53] Lucembursku (bez obětí),[54] Rakousku (1 oběť),[55][56][57] Rumunsku (1 oběť),[58][59] Švýcarsku[60][61] a Velké Británii.[62]

Fotogalerie povodňové katastrofy

editovat

Německo

editovat
  •  
    Následky povodně v Hagenu, Severní Porýní-Vestfálsko, 15. července 2021
  •  
    Rozvodněná řeka Wupper na předměstí Wuppertalu
  •  
    Letecký pohled na zatopenou obec Kordel v krajině Eifel se železniční tratí
  •  
    Pohled na střed obce Kordel, Porýní-Falc, 15. července 2021
  • Zatopený camping
  •  
    Údolí řeky Ahr v obci Altenahr, zemský okres Ahrweiler
  •  
    Winkl, část obce Bischofsheim v zemském okrese Berchtesgadensko, Horní Bavorsko, 18. července 2021
  •  
    Flamersheim, zemský okres Euskirchen, Severní Porýní-Vestfálsko. Úklid po povodni, 20. července 2021.
  •  
    Flamersheim, zemský okres Euskirchen. Úklid po povodni, 20. července 2021.

Jiné země

editovat

Reakce na katastrofu

editovat
  • Německo  Německo – Německá spolková kancléřka Angela Merkelová, která se v době neštěstí nacházela na pracovní návštěvě ve Spojených státech a setkala se s prezidentem Joem Bidenem, uvedla, že je situací v zaplavených oblastech otřesena, a poděkovala všem záchranářům a zasahujícím složkám.[9]
  • Česko  Česko – Prezident Miloš Zeman vyjádřil soustrast rodinám obětí záplav prostřednictvím kondolence zaslané německému protějšku Franku-Walteru Steinmeierovi.[9] Ministr vnitra Jan Hamáček oznámil, že Česko nabídlo Německu pomoc prostřednictvím hasičů, země však v té době situaci zvládala vlastními silami a prostředky.[9]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 2021 European floods na anglické Wikipedii a Hochwasser in West- und Mitteleuropa 2021 na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Söder sieht „unglaublichen Weckruf der Natur“ – München von Hochwasser bedroht. Die Welt, [1] Archivováno 18. 7. 2021 na Wayback Machine., 18. července 2021, 17.47 hod. (německy).
  2. ↑ Europe floods: Victims face massive clean-up as waters recede. BBC News, [2], 18. července 2021 (anglicky).
  3. ↑ 216 Tote nach Hochwasser. Helferansturm und Ratschläge von Außen [online]. 2021-07-24. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b Flutkatastrophe in Belgien Gefahr unterschätzt, zu spät gewarnt? Tagesschau.de, [3], 19. července 2021, 16.10 hod. (německy).
  5. ↑ Záplavy mají v Německu už přes sto obětí. Belgie hlásí 18 mrtvých. ČT24.cz [online]. 2021-07-16 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ CHAZAN, Guy. Germany’s wine country counts cost of devastating summer floods. Financial Times [online]. 2021-08-06. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Katastrophe in Deutschland, gefährliche Pegelstände in der Schweiz. Tages-Anzeiger, 16. července 2021 (německy).
  8. ↑ HENSON, Bob a MASTERS, Jeff: Central Europe staggers toward recovery from catastrophic flooding: more than 200 killed. Yale Climate Connections, [https://yaleclimateconnections.org/2021/07/central-europe-staggers-toward-recovery-from-catastrophic-flooding-more-than-200-killed/, 21. července 2021 (anglicky).
  9. ↑ a b c d e f g Nebývalá zkáza: Tragické záplavy v Německu mají už 58 obětí. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-07-15 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ As floods hit western Europe, scientists say climate change hikes heavy rain. Reuters [online]. 2021-07-17 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b What is causing the floods in Europe?. the Guardian [online]. 2021-07-16 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b TALBOT, Hope. What role does climate change play in Germany's severe flooding?. euronews [online]. 2021-07-15 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c d FOUNTAIN, Henry; SCHWARTZ, John. ‘It Is All Connected’: Extreme Weather in the Age of Climate Change. The New York Times. 2021-07-16. Dostupné online [cit. 2021-08-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  14. ↑ a b TITZ, Sven. Unwetter: Klima, Wetter und Topographie spielten bei Bernd mit. Neue Zürcher Zeitung [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ Two major factors may explain why European flooding turned so deadly so fast. NBC News [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b Hochwasser: Welchen Einfluss hat der Klimawandel auf die Fluten?. www.handelsblatt.com [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ a b Hochwasser: Diese Rolle spielen Jetstream und Mondumlaufbahn | DW | 16.07.2021. Deutsche Welle [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Alluvioni in Germania, Antonio Navarra: “Eventi più estremi per il riscaldamento globale”. Il Secolo XIX [online]. 2021-07-16 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (italsky) 
  19. ↑ Alluvioni in Germania, Antonio Navarra: “Eventi più estremi per il riscaldamento globale”. la Repubblica [online]. 2021-07-15 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (italsky) 
  20. ↑ Climate scientists shocked by scale of floods in Germany. the Guardian [online]. 2021-07-16 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Extrem-Hochwasser in Deutschland: Welche Rolle spielt der Klimawandel?. SWR3.de [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-17. (německy) 
  22. ↑ Deadly flooding, heatwaves in Europe, highlight urgency of climate action. UN News [online]. 2021-07-16 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Zahl der Opfer steigt – Daten und Fakten zur Hochwasser-Katastrophe [online]. 2021-07-23. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b c d Viele Tote und unabsehbare Schäden durch Unwetter. tagesschau.de [online]. 2021-07-15 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ ‘It’s all wrecked’: German town stunned by flood damage. The Guardian, [4] (anglicky).
  26. ↑ a b FRASCH, Timo, LEITHÄUSER, Johannes, LOCKE, Stefan a STAIB, Julian: Flutkatastrophe. Hätten die Opfer vermieden werden können? (Povodňová katastrofa. Mohlo být zabráněno obětem?), Frankfurter Allgemeine Zeitung, [5], 19. července 2021 (německy).
  27. ↑ a b CDU-Innenpolitiker weisen Schuld an Fehlern beim Katastrophenschutz von sich. Die Welt, [6] Archivováno 20. 7. 2021 na Wayback Machine., 20. července 2021, 11.03 hod. (německy).
  28. ↑ Obrazem: Povodně v Německu napáchaly obří škody na železnici, provoz je na řadě tratí zastaven. Z dopravy, [7].
  29. ↑ EDDY, Melissa. Floods in Germany and Other Parts of Western Europe Leave at Least 40 Dead. The New York Times. 15 July 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 July 2021. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  30. ↑ 'Leave if you can': Mayor of Liège seeks to evacuate city [online]. 15 July 2021 [cit. 2021-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. (anglicky) 
  31. ↑ Une partie de la ville de Liège en cours d'évacuation après les inondations [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. (francouzsky) 
  32. ↑ WALKER, Lauren. Damage severe weather: At least 14 dead, four missing and thousands without electricity. The Brussels Times. Brussels: 16 July 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. 
  33. ↑ Europe floods [online]. 17 July 2021. Dostupné online. 
  34. ↑ Germany floods: Dozens killed after record rain in Germany and Belgium. BBC News [online]. 2021-07-15 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  35. ↑ Severe rainfall: Tap water in some Walloon municipalities now undrinkable [online]. 15 July 2021 [cit. 2021-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. (anglicky) 
  36. ↑ Inondations en Wallonie: au moins 23 morts, plus de 41.000 ménages sans électricité (direct). Le Soir. Brussels: 16 July 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. (French) 
  37. ↑ Railways flooded in Western Europe [online]. Railtech, 15 July 2021 [cit. 2021-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. 
  38. ↑ German and Belgian networks disrupted by devastating floods [online]. 2021-07-16 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Flooding latest: 14 dead, four missing and thousands without electricity. The Bulletin. Brussels: 16 July 2021. Dostupné online [cit. 16 July 2021]. 
  40. ↑ HOPE, Alan. Heavy rainfall and flash floods: another catastrophe for farmers?. The Brussels Times. Brussels: 16 July 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. 
  41. ↑ Formule 1-circuit Spa ook getroffen door overstromingen: 'Weg ingestort en tunnels ontoegankelijk' [online]. De Telegraaf, 15 July 2021 [cit. 2021-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. (Dutch) 
  42. ↑ Formula 1 announces provisional 23-race calendar for 2021 [online]. Formula1, 10 November 2020 [cit. 2021-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2020. 
  43. ↑ Europe floods: At least 120 dead and hundreds unaccounted for. BBC News. 16 July 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. 
  44. ↑ Maas river keeps rising, death toll increases in Germany, Belgium [online]. 15 July 2021 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Heavy rains leave Limburg flooded; Some showers expected today. Algemeen Nederlands Persbureau. 15 July 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2021. 
  46. ↑ Notstand ausgerufen: Tausende Menschen in den Niederlanden fliehen vor Hochwasser. FAZ.NET. 16 July 2021. Dostupné online. (německy) 
  47. ↑ HUBERS, Arthur. Venlo begint evacuatie laaggelegen delen. 1Limburg | Nieuws en sport uit Limburg. 16 July 2021. Dostupné online. (nizozemsky) 
  48. ↑ a b Lothar Martin. Nach Überschwemmungen in Nordböhmen leistet Staat finanzielle Soforthilfe [online]. 2021-07-19. Dostupné online. 
  49. ↑ Markéta Kachlíková. Heftige Regenfälle sorgen für Hochwassergefahr [online]. 2021-07-18. Dostupné online. (německy) 
  50. ↑ Heavy rains cause more flooding in Croatia’s east. The Voice of Croatia [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  51. ↑ Krenulo nevrijeme. U Novoj Gradiški poplave, u Belom Manastiru spašeni ljudi iz automobila. Telegram.hr [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  52. ↑ Inondations catastrophiques en Allemagne et Belgique | Météo-France. meteofrance.com [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. 
  53. ↑ Maltempo al Nord, danni e una vittima in Veneto. Albero cade su una funivia. Rainews [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (italian) 
  54. ↑ Luxembourg floods: Evacuated residents and tourists offered shelter across Grand Duchy. today.rtl.lu [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Hochwasser in Österreich verlagert sich nach Tirol. BR24 [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (německy) 
  56. ↑ Europe flood death toll tops 160, costly rebuilding ahead. AP NEWS [online]. 2021-07-17 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Merkel to visit flood zone as western Europe death toll tops 180. France 24 [online]. 2021-07-18 [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Inundații ca după un uragan în Ocoliș, județul Alba. Localnic: „Nu știu unde-mi sunt mașinile, le-a dus viitura pe Arieș în jos”. www.digi24.ro [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (rumunsky) 
  59. ↑ Inundații grave în Iași. Un bărbat a murit după ce a fost surprins de o viitură. www.digi24.ro [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (rumunsky) 
  60. ↑ EDDY, Melissa. Hundreds Missing and Scores Dead as Raging Floods Strike Western Europe. The New York Times. 2021-07-15. Dostupné online [cit. 2021-08-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  61. ↑ KEYSTONE-SDA/DS. Water levels drop at most Swiss lakes and rivers. SWI swissinfo.ch [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Flash floods: Parts of London receive a month of rain in one day. BBC News. 2021-07-13. Dostupné online [cit. 2021-08-05]. (anglicky) 
  63. ↑ a b Liveblog zu den Unwettern: ++ Tausende in Sicherheit gebracht ++. tagesschau.de [online]. 2021-07-15 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Povodně_v_Evropě_v_červenci_2021&oldid=23498671“