Potěrání je definováno jako tepání nebo šlehání za účelem oddělení dřeviny od lýkových vláken nebo rozvolnění a čištění bavlněných vláken.[1]

Potěrání lýkových vláken

editovat
 
Model profilu potěrací turbíny

Z původních jednoduchých nástrojů (potěrací nůž, trdlice, mědlice, tlouk), kterými se třela vrstva pevně držených lýkových vláken, se vyvinuly potěrací stroje[2].

První strojní potěradla tzv. "belgická" nebo "irská kola" byly věnce o průměru cca 180 cm se 12-17 lopatkami s ostrou hranou, s ručním nebo vodním pohonem. Některá z těchto zařízení se používala až do poloviny 20. století.[3]

Z různých konstrukcí se asi od 40. let 20. století používají nejčastěji tzv. potěrací turbíny, často spojené s lámacím ústrojím a pomocným zařízením.

 
Rotor turbíny (konstrukce z 50. let 20. století)

Potěrací turbína sestává ze dvou párů rotorů opatřených na obvodu (třemi až šesti) podélnými ocelovými lištami s ostrou hranou. Rotory jsou skloubeny tak, že při protisměrných otáčkách každá lišta prochází mezerou mezi lištami protějšku. Stonky lýkových rostlin jsou uchopeny do kleští a dopravní pás je přivádí mezi oba rotory (viz hořejší snímek).

Postup práce u moderních zařízení: Nakládací stůl - vyčesávací ústrojí (odstranění pocuchaných stonků) - rovnač stonků - lámací stroj (několik párů kalandrů k mačkání svazku naplocho) – 1. turbína (potěrání špiček stonků) – zařízení na obracení stonků – 2. turbína (potěrání kořenové části stonků) – vytřásací ústrojí (oddělení koudele a pazdeří).[4]

Agregát z lámacích a potěracích orgánů bývá až 30 metrů dlouhý. Výkon zařízení se udává mezi jednou až dvěma tunami za hodinu, výnos dlouhých vláken mezi 13 a 25 %, koudel 11-15% a více než polovina obsahu stonků je pazdeří.[5]

Použití potěrání

editovat

Technika potěrání se používá k dekortikaci (odkorňování) stonků všech známých lýkových rostlin (len, konopí, ramie, kopřiva) s výjimkou juty a kenafu (podle nepotvrzených údajů se kenaf dá také zpracovat potěráním[6]).

Potěrání jako výrobní činnost je v praxi součástí pěstování lýkových rostlin. K prvnímu stupni textilního zpracování vochlování - přichází potěraná (třená) vlákna obvykle slisovaná v balících.[7]

Potěrání bavlny

editovat
 
Kirschnerovo potěrací křídlo

Za vynálezce potěracího stroje na bavlnu se označují Snodgrass a Cooper (v roce 1797)[8].

 
Rouno z potěrané bavlny se svinuje do stůčky (USA cca 1940)

Při předpřádání bavlny bylo v čistírenských soupravách asi do 70. let 20. století jako nejintenzivnější pracovní orgán zařazeno potěrací křídlo.

Nákres vpravo znázorňuje činnost tzv. Kirschnerova křídla, jedné z variant:

Bavlněné rouno je pevně drženo mezi podávacím válcem (1) a řadou pohyblivých kláves, které zdola tlačí na válec, vykyvují se v závislosti na tloušťce rouna a výkyvy se přenáší na mechanické ústrojí k regulaci rychlosti podávání. Hroty na ramenech křídla (2) pročesávají přiváděné rouno a smýkají vločky vláken o nastavitelný rošt (3), kterým propadávají uvolněné nečistoty (úlomky tobolek a semena). Vyčištěná vlákna se nasávají přes potrubí (4) na sítový buben, kde se z nich tvoří rouno jako předloha pro mykací stroje. Potěrací stroj pracuje s otáčkami křídla do 950/min.

Při zpracování silně znečištěných, méněcenných bavln se používají také dvouramenná křídla s otáčkami do 1300 za minutu, jejichž lišty (bez hrotů) mají agresivnější potěrací účinek.

Potěrání zvýhodňuje tvorbu tvrdých smotků (nopků) v bavlně. Potěradla byla proto asi od konce 20. století v čistírenských soupravách nahrazena stroji, které čistí bavlnu na principu čechrání.[9]

Související články

editovat

Máčení lýkových rostlin, Lýková vlákna, Vochlování, Čechradlo

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 40-41 a 73-74

Reference

editovat
  1. Scutch [online]. Delaflex, 2014 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Historické potěrací nástroje a stroje: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/289804-len Archivováno 24. 2. 2008 na Wayback Machine.
  3. Circular - United States Department of Agriculture, United States Department of Agriculture 955, digit. University of Minnesota 2009-09-29
  4. Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 104-106
  5. Scutching [online]. Albert Brille, 2022 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Rana/Fangueiro: Fibrous and Textile Materials for Composite Applications, Springer 2016, ISBN 9789811002342, str. 179
  7. Franck: Bast and Other Plant Fibres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5
  8. Montgomery: The Theory and Practice of Cotton Spinning, J.Niven 1833, str. 331
  9. Blowroom [online]. Textile Study Center, 2018-02-07 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (anglicky)