Postmarxismus je směr v politické filozofii a sociální teorii, který vychází z některých myšlenek Karla Marxe, ale obchází ortodoxní marxismus, staví se zejména proti derivacionismu a esencialismu (např. nevnímá ekonomiku jako základ politiky a stát jako nástroj, který funguje vždy jen ve prospěch vládnoucí třídy). Termín postmarxismus se poprvé objevil v teoretické práci Ernesta Laclaua a Chantal Mouffeové Hegemonie a socialistická strategie z roku 1985. Právě tito dva autoři jsou se směrem nejčastěji spojováni, časem k němu byli přiřazeni někteří další filozofové, zejména Alain Badiou a Slavoj Žižek, také proto, že pojem neomarxismus začal být vnímán jako historický a vyhrazený pro filozofy frankfurtské školy (Theodor Adorno, Herbert Marcuse) a jiné neortodoxní marxisty 2. poloviny 20. století (Louis Althusser aj.). Neomarxismus a postmarxismus spojuje opuštění teorie základny a nadstavby, postmarxismus navíc reaguje na poststrukturalismus a zvláště jeho kritiku esencialismu marxismu (např. Jean Baudrillard) a částečně jí ustupuje. Zříká se tudíž do značné míry teorie hodnoty a nadhodnoty. Zatímco neomarxisté do marxismu integrovaly zvláště sémiotiku, existencialismus a psychoanalýzu, postmarxisté zejména Derridovu metodu dekonstrukce.[1][2] Opouští také, jako již neomarxisté, teze z Marxovy Kritiky gothajského programu o diktatuře proletariátu jako nezbytné fázi cesty ke svobodné společnosti. Hlásí se naopak k údajnému humanistickému základu Marxovy teorie.

Reference

editovat
  1. WOLFF, Richard D.; CULLENBERG, Stephen. Marxism and Post-Marxism. Social Text. 1986, čís. 15, s. 126–135. Dostupné online [cit. 2022-01-12]. ISSN 0164-2472. DOI 10.2307/466496. 
  2. PETERS, Michael A.; NEILSON, David; JACKSON, Liz. Post-marxism, humanism and (post)structuralism: Educational philosophy and theory. Educational Philosophy and Theory. 2020-10-01, roč. 0, čís. 0, s. 1–10. Dostupné online [cit. 2022-01-12]. ISSN 0013-1857. DOI 10.1080/00131857.2020.1824783. 

Literatura

editovat
  • BAUDRILLARD, Jean. The Mirror of Production. [s.l.]: [s.n.], 1973. 
  • BAUDRILLARD, Jean. For a Critique of the Political Economy of the Sign. Překlad Levin Charles. [s.l.]: Telos Press, 1981. ISBN 0-914386-24-7. 
  • BUTLER, Judith; LACLAU, Ernesto; ŽIŽEK, Slavoj. Contingency, Hegemony, Universality: Contemporary Dialogues on the Left. [s.l.]: [s.n.], 2000. 
  • DERRIDA, Jacques. Specters of Marx. [s.l.]: [s.n.], 1993. 
  • EL-OJEILI, Chamsy. Post-Marxism with Substance: Castoriadis and the Autonomy Project. New Political Science. June 2001, s. 225–239. DOI 10.1080/07393140120054047. S2CID 143699425. 
  • EL-OJEILI, Chamsy. After post-socialism: Social theory, utopia and the work of castoriadis in a global age. Antepodium: Online Journal of World Affairs. 2011, s. 1–16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 May 2013. 
  • GALFARSORO, Imanol. Euskal Herriko pentsamenduaren gida. Redakce Aizpuru Alaitz. Bilbo: UEU, 2012. ISBN 978-84-8438-435-9. Kapitola (Post)Marxismoa, kultura eta eragiletasuna: Ibilbide historiko labur bat. (baskicky) 
  • HARDT, Michael; NEGRI, Antonio. Empire. [s.l.]: [s.n.], 2000. 
  • JAMESON, Fredric. Postmodernism, or, the Cultural Logic of Late Capitalism. [s.l.]: [s.n.], 1991. 
  • LACLAU, Ernesto. Politics and Ideology in Marxist Theory: Capitalism, Fascism, Populism. [s.l.]: Humanities Press, 1977. 
  • LACLAU, Ernesto; MOUFFE, Chantal. Hegemony and Socialist Strategy: Towards a Radical Democratic Politics. [s.l.]: [s.n.], 1985. 
  • SHENFIELD, Stephen. Vladislav Bugera: Portrait of a Post-Marxist Thinker [online]. 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 November 2008. 
  • SIM, Stuart. Post-Marxism: An Intellectual History. New York; London: Routledge, 2002. (Routledge studies in social and political thought). ISBN 0-203-18616-8. 
  • TORMEY, Simon; TOWNSHEND, Jules. Key Thinkers from Critical Theory to Post-Marxism. [s.l.]: Pine Forge Press, 2006. 
  • ŽIŽEK, Slavoj. The Sublime Object of Ideology. [s.l.]: [s.n.], 1989.