Wikipedie

Porta

český soutěžní hudební festival
Další významy jsou uvedeny na stránce Porta (rozcestník).
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Porta je český soutěžní hudební festival, založený v roce 1967 v Ústí nad Labem. Název festivalu je inspirován údolím Labe „Porta Bohemica – Brána Čech“, ležícím v místech, kde řeka prochází Českým středohořím. Zakladatelem Porty byl Jiří Šosvald, kapelník westernové kapely AZ Septet, The Strangers a C Studio Jiřího Šosvalda, který s několika kolegy (např. Zdeněk Frídl, Zbyněk Jelínek, Zdeněk Lukášek či redaktor Československého rozhlasu Jan Oliva) naplánoval Portu jako festival country a westernové hudby. Kvůli obavám, že tyto žánry zatím nemají v tehdejším Československu dostatečně širokou posluchačskou základnu, přizvali k účasti na festivalu i trampy. Z Liberce se přistěhoval Jaroslav Velínský, známý jako „Kapitán Kid“, který se o trampskou část Porty staral.

Plastika umístěná v letním kině v Ústí nad Labem, připomíná vznik festivalu

Festival prošel za svou existenci nejednoduchým vývojem. V období normalizace se stalo pořádání festivalu velmi náročným, přesto se Porta stala hojně navštěvovanou akcí. Po roce 1989 se v kultuře otevřelo mnoho možností a Porta už neměla ono výsadní postavení, které si v průběhu let vytvořila.

V současnosti se festival skládá z oblastních soutěžních kol v jednotlivých regionech. Soutěž v oblastech organizují jednotliví pořadatelé a zastřešuje je Česká tábornická unie, po roce 1989 obnovená. Z nich soutěžící postupují jednak do finále Porty v Řevnicích, které se koná na konci června. Soutěž dává příležitost začínajícím skupinám a je určena především pro žánry folk, country a trampská píseň. V průběhu několika desetiletí festivalem Porta prošla většina skupin, muzikantů a osobností, kteří dnes reprezentují folkovou, country a trampskou scénu.

Motto

editovat

Od roku 1972:

„ Hudba je lék a Porta je nejlepší apatyka! “

Založení festivalu a první roky

editovat

1966

editovat

V roce 1966 se parta přátel začala zabývat samotnou myšlenkou založení festivalu country & western a trampské hudby. Jirka Šosvald, který s myšlenkou přišel jako první, popsal vznik názvu „Porta“ následovně:[1]

„ Shodli jsme se, že vzhledem k žánru a našemu kraji by měl název mít něco společného se zdejší přírodou nebo tak nějak. A tu jsem uvedl, že skalní útvar, kterým řeka Labe vtéká do Ústecka, nese odjakživa název Česká brána – latinsky Porta Bohemica. Jenže to se nám zdálo moc dlouhé a tak nějak příliš reálně lokální a tak jsme hledali dál. Nic kloudného jsme ale nevymysleli, až Zbyněk Jelínků prohlásil, že lidé přece vědí, že Porta není v Číně, a že tu Bohemicu můžeme kliďánko vynechat. “
—  Jirka Šosvald

1967

editovat

Organizátoři prvního ročníku, nadšenci z Domu kultury pracujících v Ústí nad Labem, rozeslali na začátku roku 1967 dopis jim známým country a trampským skupinám, kterým je zvali na nový festival s názvem „Porta“. Inspirátorem byl Jiří Šosvald, známý pod přezdívkou Westernový dědek. Již prvního roku byly jako ocenění rozdávány tzv. „keramické nesmysly“ od akademického sochaře M. Rabocha, kterými se nejúspěšnější soutěžící oceňují i v současnosti.[1]

Výsledky

editovat
  1. Rangers (Praha)
  2. Greenhorns (Praha)
  3. Strings of Tennessee (Praha)
  4. AZ septet (Ústí nad Labem)
  5. Caravell Western (Trnava)
  1. Mohykáni (Praha)
  2. Stopa (Pardubice)
  3. Peklo (Semtín)
  4. Velká naděje (Praha)
  5. Compardos (Přibyslav)

1968 (Ústí nad Labem)

editovat

V roce 1968 byla zavedena autorská soutěž do které dorazilo přes padesát písní od více než dvaceti autorů. Festival byl rozdělen do dvou žánrů: country & western a trampské sbory. V dalších letech se postupně oddělovaly další kategorie. Na druhý ročník se přihlásilo 33 kapel. O Portě se také začalo psát v tisku. Organizační štáb dostával od návštěvníků mnoho nápadů a návrhů na možnosti rozšíření programu o výstavy, prodej výrobků ze dřeva a kůže atp.[1]

Výsledky

editovat
  • Autorská soutěž:
  1. Krinolína, Kapitán Kid
  2. Poslední míle, Miki Ryvola
  3. Už nejsi, Nevado, Jenda Korda – Arnošt Mošna
  4. Trail to Island, Miki Ryvola
  5. Savana, Kapitán Kid
  1. Rangers (Praha)
  2. Greenhorns (Praha)
  3. Truckers
  4. White Stars
  5. Spirituál kvintet
  1. Vavasatch (Brno)
  2. Červánek
  3. Hoboes (Čechy)
  4. Stopa (Pardubice)
  5. Peklo (Semtín)
  • Cena poroty za moderní přístup k trampské písničce:
  • Cena poroty jako objev PORTY 68:

1969 (Ústí nad Labem)

editovat

Porta měla ohlas v tisku a v rádiu se začínaly hrát portovní písničky. Časopisy, především Mladý svět, vydávaly zpěvníky s trampským písničkami. Protože zájem především trampských skupin převyšoval možnosti třídenního festivalu, byla od třetího ročníku zavedena oblastní předkola v Třebíči, Pardubicích, Českých Budějovicích, Štětí, Praze a Bratislavě. Současně s tím však vznikaly první „ideologické“ konflikty: představitelé tzv. moderní trampské hudby např. Hoboes, byli napadáni, že nehrají trampskou píseň. Porota oceňovala spíše moderní skupiny a diváckým hitem se stala Bedna od whisky od skupiny Hoboes. V roce 1969 byla též založena nová kategorie Folk.

Výsledky

editovat
  • Autorská soutěž:
  1. Vyhaslý oheň, Milan Šebesta
  2. Pojď už spát, Jiří Šosvald
  3. Zasněný cowboy, Jan Kněžínek
  • Tradiční country:
  1. White Stars (Praha)
  2. Bluegrass Hoppers (Ústí n. Labem)
  3. Strangers (Ústí n. Labem)
  • Moderní country:
  1. Rivalové (Praha)
  2. Caravell Western (Trnava)
  3. Ontario (Ostrava)
  • Folk:
  1. Minnesengři (České Budějovice)
  2. The Worried Men Skiffle Group (Vídeň)
  3. Perpetual Vagaboonds (Praha)
  • Trampská píseň:
  1. Scarabeus (Praha)
  2. Hoboes (Čechy)
  3. Červánek
  4. Stopa (Pardubice)
  5. Vavasatch (Brno)

1970 (Ústí nad Labem)

editovat

V roce 1970 vyšel poprvé Portýr, festivalový bulletin, který od té doby provázel i všechny další ročníky. Čtvrtý ročník byl také poznamenán tragickou autonehodou bluegrassové skupiny Boot Hill, při níž zahynulo pět jejích členů. Od roku 1970 se koná tzv. Dvorana Porty, která je i dnes vyvrcholením každého ročníku Českého národního finále v Řevnicích.

Tuhá normalizace tvrdě signalizovala ústeckou derniéru. Portu si "dovolila" vyhrát holandská skupina Smokey Mountain Rangers.

Výsledky

editovat
  • Autorská soutěž:
  1. Rumovej ďas, Kapitán Kid
  2. Vyhaslý oheň, Milan Šebesta
  3. Šťastnej tulák, Wabi Ryvola
  • Tradiční country:
  1. Smokey Mountain Rangers (Amsterdam)
  • Moderní country:
  1. Strangers (Ústí nad Labem)
  • Folk:
  1. Spirituál kvintet (Praha)
  • Trampské kapely (hlasování diváků):
  1. Scarabeus (Praha)
  2. Hoboes (Čechy)
  3. Compardos (Přibyslav)
  • Miss Porta 70:
  • Libuše Palová (Desperádi Karviná)
  • Čestná uznání poroty:
  • Buffalos (Domažlice)
  • Caravell Westarn (Trnava)
  • Ontario (Ostrava)
  • Jindra Šťáhlavský (Strangers)
  • Pavel Brümer (Bluegrass Hoppers)
  • kontrab. Curkal (Golden Strings)
  • Zvláštní ceny poroty:
  • Folk Singers (Praha)
  • Minnesengři (České Budějovice)
  • Worried Man Skiffle Group (Vídeň)
  • Bluegrass Hoppers (Ústí nad Labem)
  • Skywalkers (Praha)
  • Ceny poroty:
  • Nothing (Praha)
  • Strummers (Praha)
  • Blizzard (Praha)
  • Truckers (Praha)

1971 (Karviná)

editovat

Na jaře 1971 nastoupil v pořádajícím Domě kultury v Ústí nad Labem nový normalizační ředitel. Překvapenému štábu festivalu sdělil, že Porta může pokračovat v případě, že zde společně se stávajícími kapelami budou vystupovat také hudební soubory Sovětské armády, dočasně umístěné v Československu. Celý štáb tuto možnost rozhodně odmítl, Porta tak v Ústí nad Labem skončila. Dokonce „byli odejiti“ zaměstnanci Domu kultury, kteří se o festival starali.

Za Českou tábornickou unií, která je jakýmsi „zbytkovým“ pořadatelem festivalu, přišel tým lidí z pražského FOLK & COUNTRY KLUBU – Michal Jupp Konečný, Josef Kobra Kučera, Jaroslav Dvořák, Robert Radosta a další. Tento tým měl zkušenosti z pořádání FOLK & COUNTRY FESTIVALU v pražské Lucerně, což byla rozsahem v té době mnohem větší akce než Porta. Společný tým v čele s Wabi Ryvolou a Michalem Juppem Konečným se pokusil o záchranu Porty a vydal se po republice hledat nové místo pro finále, přičemž neúspěšně najezdil skoro 40 000 kilometrů – nálepka v Ústí nad Labem zakázaného festivalu vždy včas doputovala i k místním funkcionářům.

Nakonec Porta 71 našla sídlo v Karviné, čemuž výrazně pomohl spisovatel Eduard Světlík. Tradiční červnový termín se však stihnout nedal, takže se festival konal na začátku září. Nově zrozený štáb ještě stihl zorganizovat část předkol, a z posledního pražského předkola organizátoři odjížděli rovnou Karviné. Festival proběhl, s ohledem na složité přípravy, bez problémů, ale Karviná byla zastávkou jen na jeden rok a pro ročník 1972 bylo nutné nové místo opět hledat. Kromě toho došlo ke změnám v centru. Svobodné mládežnické organizace, včetně České tábornické unie byly normalizátory rušeny a včleňovány do Socialistického svazu mládeže. Ten se tím stal i novým pořadatelem Porty. Bez tohoto „razítka“ už nešlo pořádat žádnou akci. Naštěstí do SSM přešla i část bývalých funkcionářů ČTU, takže kontinuita byla, alespoň na čas, zachována.

Přestože festival začal cestovat po republice, bylo to novým štábem vnímáno jako nouzové řešení a všichni doufali, že jednou se Porta do Ústí vrátí. Aby aspoň část Porty zůstala v severních Čechách, vyčlenila se na popud „Kapitána Kida“ Trampská autorská soutěž, jejíž finále se konalo na konci září v Hostomicích u Bíliny.

Výsledky:

  • AUTORSKÁ SOUTĚŽ (Hostomice nad Bílinou)
  1. Pane Bóže vod tý lásky zachraň nás, Miki Ryvola
  2. Tommy, Wabi Daněk
  3. Maděra, Kapitán Kid
  • TRAMPSKÁ PÍSEŇ
  1. Plížák (Sokolov)
  2. Pacifik (Praha)
  3. Island (Ústí nad Labem)
  • ČESTNÉ UZNÁNÍ ZA POZORUHODNÝ PĚVECKÝ VÝKON
  • ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
    • C & K (Praha)
    • Taxmeni (Praha)
    • Sepie (Praha)
    • Berani (České Budějovice)
    • Tuláci (Olomouc)
    • Plavci (Bochov)
    • Atropa Bella Dona (Lovosice)
    • Příboj (Brno)
    • Kapitán Kid (za píseň Žádám)

1972 Sokolov

editovat

Další stěhování, tentokráte skoro přes celou republiku. Dochází ke spolupráci mezi oblastními koly, která tohoto roku proběhla ve všech krajích republiky. Krajských kol se účastnilo téměř 180 skupin. Finále interpretační soutěže se uskutečnilo v Sokolově, ale autorská soutěž se uskutečnila stejně jako minulý rok v Hostomicích a zasláno bylo přes 130 příspěvků.

Výsledky:

  • MODERNÍ TRAMPSKÁ PÍSEŇ
  1. Pacifik
  2. Termiti a Plížák Sokolov
  3. Stopa
  • TRADIČNÍ TRAMPSKÁ PÍSEŇ
  1. Bizoni Luby u Chebu
  2. neuděleno
  3. neuděleno
  • AUTORSKÁ SOUTĚŽ
  1. Šlajfka pro štěstí – Kapitán Kid
  2. Dál, dál, dál – Tony Linhart
  3. Šmír na trávě – Wabi Ryvola
  4. Poslední defilé – Wabi Ryvola
  • MIMOŘÁDNÉ UZNÁNÍ POROTY
    • Kantoři (Hradec Králové)
    • Plavci (Bochov)
    • Volupsije (Jablonec nad Nisou)
    • Pražští trubadúři (Praha)
    • Létavice
    • Kolovrátek
    • Milan Dvořák (Havrani)
    • Jitka Vrbová (Sepie)

1973 Litomyšl, Český Krumlov, Jablonec nad Nisou

editovat

Pro soutěžící se letos stala povinná krajská předkola, tohoto roku začala předkola i na Slovensku (Dubnica nad Váhom, Košice, Hlohovec). Počet míst pro finále interpretační soutěže byl stanoven na tři a Porta se rozdělila dle žánrů. Trampská část Porty se odehrála ve městě Litomyšl, country část v Jablonci nad Nisou a obnovená kategorie Folk v Českém Krumlově. Autorská soutěž proběhla i letos v Hostomicích. Zajímavostí je fakt, že v Jablonci nad Nisou byla finálová klání neveřejná, snad se místní aparát bál o to, aby se "americká" muzika nešířila mezi veřejnost, a tak se hrálo jen pro porotu v prázdném sále.

Výsledky:

  • TRAMPSKÉ SKUPINY
    • Folkové skupiny: Český Krumlov (Českokrumlovský folkový festival)
    • Country skupiny: Jablonec nad Nisou (Country festival)
    • Trampská autorská soutěž: Hostomice
  • TRADIČNÍ TRAMPSKÁ PÍSEŇ
  1. Příboj Brno (porta)
  2. Bizoni (Luby u Chebu)
  3. Kamarádi (Rokycany)
  • MODERNÍ TRAMPSKÁ PÍSEŇ
  1. Pacifik (Praha)
  2. Hoboes (Praha)
  3. Termiti (Chotusice)
  4. Plížák (Sokolov)
  • TRAMPSKÁ AUTORSKÁ SOUTĚŽ
  1. Tony Linhart – Poraněný koleno, Velká vlaková loupež
  2. Wabi Ryvola – Šestačtyřicátej
  3. Josef Joe Jégr a Ladislav Staněk – Ontário
  1. Wabi Ryvola – Strašná Barbora, Bejt starej chlap, Už táhnou stáda snobů, To ta holka nevěděla
  2. Jaroslav Pochmon – Vše plyne
  3. Lýdie Vatgerdiová a Jozef Špiegel – Zátišie s ovocom
  • ČESTNÉ UZNÁNÍ POROTY
    • Milan Dvořák (Havrani)
  • FOLKOVÁ INTERPRETAČNÍ SOUTĚŽ
  1. Minnesengři (České Budějovice)
  2. Menší bratři (Brno)
  3. Blátotlačky (Praha)
  • TRADIČNÍ COUNTRY
  1. Volupsije (Jablonec nad Nisou)
  2. Taxmeni (Praha)
  3. Průvan (Praha)
  • MODERNÍ COUNTRY
  1. Ohaři (Praha)
  2. Sepie (Praha)
  • ČESTNÉ UZNÁNÍ POROTY
    • Falešní hráči (Olomouc)
    • Žebrácká opera (Milevsko)
  • AUTORSKÁ PORTA TEXTAŘŮ COUNTRY

1974 Svitavy

editovat

Do oblastních kol se přihlásilo více než 250 skupin, ale mnoho špičkových skupin nepřešlo přes cenzory. Interpretační soutěž byla opět sloučena na jedno místo, a to do Svitav. Porta zde dostala podporu od nejvyšších představitelů města. Hudebníci a skupiny dostávaly pozvánky do místních továren na exkurze a zde pořádaly svá vystoupení, ve kterých nehrála ideologie vůbec důležitou roli. Historie označuje Svitavskou Portu za jednu z nejhezčích. Autorská soutěž v oblasti folk proběhla tohoto roku jako součást českokrumlovského Folkového festivalu v září. Autorská soutěž se nekonala v Hostomicích, ale až koncem roku v Praze v Radiopaláci.

Výsledky:

  • TRADIČNÍ COUNTRY
  1. Taxmeni (Praha)
  2. Volupsije (Jablonec nad Nisou)
  3. Formani (Praha)
  • MODERNÍ COUNTRY
  1. neuděleno
  2. Sepie (Praha)
  3. Antares (Brno)
  • ČESTNÉ UZNÁNÍ POROTY
    • Fialový expres (Svitavy)
    • Jaroslav Říha (Voraři Znojmo)
    • Jiří Michálek
  • TRADIČNÍ TRAMPSKÁ PÍSEŇ
  1. neuděleno
  2. Ariana (Praha), Příboj (Brno)
  3. Kamarádi Rokycany
  • MODERNÍ TRAMPSKÁ PÍSEŇ
  1. Rosa (Gottwaldov)
  2. Toronto (Praha)
  3. Krakatit (Ústí nad Labem)
  • FOLK
  1. Skupina Bohdana Mikoláška
  2. Marsyas (Praha)
  3. Blátotlačky (Praha)
  • ZVLÁŠTNÍ CENA POROTY
    • Berani (Praha)
  • ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
    • Létavice (Český Krumlov)
    • Bakaláři (České Budějovice)
    • Los Gringos (Praha)
    • Kominíčci (Uherské Hradiště)
  • FOLKOVÁ AUTORSKÁ SOUTĚŽ
  1. Přátelství – Bohdan Mikolášek
  • TRAMPSKÁ AUTORSKÁ SOUTĚŽ
  1. Kamarád – Jan Nedvěd
  2. Rosa na kolejích – Wabi Daněk

1975 Třebíč

editovat

Porta byla zařazena do celostátního festivalu zájmové umělecké činnosti. Tohoto roku se změnil soutěžní řád a přestala se rozdělovat tradiční a moderní trampská hudba. Průběh festivalu byl okořeněn četnými vystoupeními hostů nejen při Dvoraně, ale také při soutěžní části. Dvorana byla naplánována na dvě scény souběžně, jen tak bylo možné, aby všichni příchozí našli svá místa. Na krajských kolech si tentokráte zahrálo přes 200 skupin a jednotlivců. Autorská soutěž probíhala současně s interpretační, ale bohužel pouze na základě poslechu písniček ze záznamu. Do autorské soutěže bylo přihlášeno více než 450 příspěvků.

Výsledky:

  • COUNTRY
  1. Formani Praha (porta)
  2. Hráči Brno (porta)
  3. Foucmouk Teplice (porta)
  • TRAMPSKÉ KAPELY
  1. Brontosauři Praha (porta)
  2. Verumka Kadaň (porta)
  3. Spirála Praha, Stopa Pardubice (porta)
  • FOLK
  1. Slzy Praha (porta)
  2. C studio Ústí nad Labem (porta)
  3. Orátoři Praha (porta)
  • TRAMPSKÁ AUTORSKÁ SOUTĚŽ
  1. Buď pro mě – Kapitán Kid (porta)
  2. Závrať – Jiří Sint Nekvapil
  3. Opiový vůz – Vojta Kiďák Tomáško
  • FOLKOVÁ AUTORSKÁ SOUTĚŽ
    • Sen o náměstí – Jarmila Matoušková a Zuzana Knížková (porta)

1976 Ústí nad Labem

editovat

Jubilejní desátý ročník byl předznamenám větší změnou soutěžního řádu. Schválené jsou změny jako sjednocení termínu autorské a interpretační soutěže a její vyhlašování při Dvoraně Porty, zrušení kategorií ve finále (v oblastech kategorie ještě chvilku zůstanou), udělování maximálně pěti hlavních ocenění (keramická soška), odpuštění základních kol držitelům Port z minulých období. V oblastních kolech vystoupilo 242 jednotlivců, či skupin. Porta se k desátému výročí vrátila do Ústí, ale to byl jen pečlivě okleštěný a neopakovatelný pokus o návrat ke kořenům. Udělovat se začala tzv. Zlatá porta za dlouholetou práci skupiny, nebo jednotlivce ve vymezené hudební oblasti.

Výsledky:

  • PORTY
    • Brontosauři (Praha)
    • Krakatit (Ústí nad Labem)
    • Slzy (Praha)
    • Variace (České Budějovice)
    • Verumka (Kadaň)
    • Vodnáři (Litvínov)
    • Wyjou (Praha)
  • ZLATÉ PORTY (udělovaly se poprvé)
  • ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
    • Bobři (České Budějovice)
    • Orátoři (Praha)
    • Stopa (Pardubice)
    • Duha (Mirošovice)
  • UZNÁNÍ POROTY
    • Příboj (Brno)
    • Výlety (Hradec Králové)
  • AUTORSKÁ SOUTĚŽ
  1. neuděleno
  2. Kapitán Kid – Bublifuk, Ruty šuty
  3. Jarmila Koblicová – Co je to píseň, Josef Jakl – Balada o sněhové vločce

Olomoucké Porty

editovat

Desátý ročník byl sice v Ústí hodnocen kladně, ale asi ne tak, aby si zde Porta zasloužila zakotvit. O další ročníky se postarala dle mínění mnoha účinkujících i diváků pohostinná Olomouc.

1977

editovat

Krajských kol se zúčastnilo přes 250 soutěžících a 48 jich postoupilo do finále. Na svou premiéru byla hala Dukly Olomouc připravena dokonale. V hale byla umístěna dvě pódia proti sobě, a z tohoto důvodu byl čas mezi jednotlivými účinkujícími omezen na minimum. Zároveň se povedlo udělat atraktivní dekorace. Jedinou vadou na kráse tohoto ročníku bylo nevyhodnocení autorské soutěže z technických důvodů.

Výsledky

  • PORTY
    • Brontosauři (Praha)
    • Pytlík Pepy Kadeřábka (Praha)
    • Slzy (Praha)
    • Variace (České Budějovice)
    • V modrém stínu (Frýdštejn)
  • ZLATÉ PORTY
  • ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
    • Bobři
    • Wyjou, Roháči
    • Country expres
    • Topas
    • Verumka
    • Zvonky
  • UZNÁNÍ POROTY
    • Vyprahlo
    • Dostavník
    • Sasanky
    • Duha
    • Nezmaři
    • Vidouc
    • Vodáci

1978

editovat

Krajských kol se účastnilo cca 200 soutěžících a do finále jich postoupilo cca 40. V Olomouci se projevily potíže s kapacitou haly a také ubytováním návštěvníků. Do autorské soutěže tento rok přispělo 62 autorů a počet odevzdaných textů byl 153. Na tomto ročníku zazněl legendární koncert všech účastníků Porty, kdy 16 kytar, mandolína, 4 basy a několikasetčlenný vokální sbor v podání všech diváků zahrál 27 písniček.

Výsledky:

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Bobři (České Budějovice)
    • Průdušky (Teplice)
    • Brontosauři (Praha)
    • Topas (Pardubice)
    • Nova (Luby u Chebu)
    • Piknik (Karlovy Vary)
  • AUTORSKÁ SOUTĚŽ
  1. Meditace – Ivo Viktorin a Karel Markytán
  2. Podzimní vítr – Jarda Škopek
  3. Jak se rodí den – Radovan Píša a Jan Slabý
  • CENA DIVÁKŮ
  • ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
    • Duha
    • Falešní Hráči
    • Lokálka
    • Originál Banjo Band
    • Verumka
  • UZNÁNÍ POROTY
    • Grošáci
    • Máci
    • Roháči
    • Vodáci

1979

editovat

Oblastních kol probíhajících v Českých Budějovicích, Kutné Hoře, Tuřanech, Zábřehu, Pardubicích, Praze, Citicích a Děčíně se účastnilo 214 soutěžících. Výjimečný rok zažila autorská soutěž do které bylo přihlášeno 194 písniček a počet autorů se přiblížil stovce.

Výsledky

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • AG Flek (Gottwaldov)
    • Lokálka (Hradec Králové)
    • Falešní hráči (Olomouc)
    • Bobři (České Budějovice)
    • Studio PF (Česká Lípa)
    • Topas (Pardubice)
    • Skupina bratří Ebenů (Praha)
  • MALÉ PORTY
    • Panenky (České Budějovice)
    • Duha (Mirošovice)
    • Heuréka (Praha)
    • Prozatím (Praha)
    • Gorgony (Ústí nad Labem)
  • ZELENÉ PORTY
    • Rackové
    • Entuziasté
    • Cop
    • Cestáři
    • Úsvit
    • Máci
  • ZLATÉ PORTY
  • AUTORSKÉ PORTY
    • Šťastné dětství – Ivana Proschová
    • Motýlí křídla – Vojta Kiďák Tomáško
    • Krásy kamarád – Radovan Píša a Jan Slabý

Porta v Sokolově

editovat

1980 Sokolov

editovat

„Po každoročním putování v roce 1977 Porta zakotvila v Olomouci. Město ji přijalo celkem vlídně. Získala prostor ve sportovní hale Dukly, kam se vešlo 1500 diváků. A byla tam další místa v sálech PKO a Domu armády, kde se konaly recitály kapel, probíhala autorská soutěž a v noci se odehrávaly jam sessiony. To vše třikrát v letech 1977, 1978 a 1979.  V posledním roce už to ale stačilo jen hodně těsně. Hala byla přeplněná, na recitálech lidé poslouchali i za otevřenými okny. Diváků každý rok pár stovek přibylo. Porta rostla,“ vzpomínal dramaturg festivalu Michal Jupp Konečný.

Organizátoři přemýšleli jak dál. V Olomouci stála větší sportovní hala asi pro tři tisíce lidí hned vedle hřiště, kde by mohli návštěvníci tábořit a současně i areál vysokoškolských kolejí jako ubytování pro muzikanty. K dispozici bylo i letní kino na hradbách nebo místo v parku na výstavišti Flora.  

Přípravy běžely jako na drátkách, vstupenky už byly v předprodeji, když přišla ledová sprcha. V Olomouci se vyměnili nějací straničtí funkcionáři. Mít ve městě festival s odrbanými diváky v maskáčích a kapelami, co hrají americkou „kontra“ hudbu, se jim nelíbilo. Konec, tečka, Porta 80 v Olomouci nebude. Štáb Porty se to dozvěděl na konci května, plakáty už byly v tisku. Bylo jasné, že Porta nebude nejen v Olomouci, ale nebude vůbec. Národní finále Porty mělO být už 3.-6. července. Za tři týdny se nedá najít jiné místo, dohodnout se tam a festival připravit. Pak napadlo někoho stéblo tonoucího: Sokolov a Jarda Studený. Tam by to dokázali.

V Sokolově se k tomu všichni stavěli pozitivně. Byl to takový trampský kraj. Problém byl spíše ten, že bylo dohodnuto, že v Sokolově bude jen jeden festival, a to Festival politické písně. No ale pro jednou…

Na místě byla k dispozici sportovní hala, Hornický dům kultury a techniky s velkým sálem, místní divadlo a sály Závodního klubu Hvězda a Závodního klubu Akryl.  Plán koncertů a recitálů z Olomouce se dal s drobnými úpravami použít v Sokolově, všude se nakonec hrálo. Město po osmi letech znovu ožilo Portou.  Odehrálo se celkem 35 koncertů, 27 recitálů, vystoupilo 51 skupin a 6 jednotlivců, celkem 313 účinkujících.

Největším problémem v době předinternetové bylo informovat o změně všechny, co chtěli na Portu přijet. Ve štábu žhavili telefony, informoval Mladý svět, zprávu přinesla Mladá fronta a rozhlasové Mikrofórum. To bylo tak vše, co se dalo stihnout. Ale tichá pošta fungovala bezchybně. I přesto se našli nic netušící návštěvníci, kteří vyrazili z Prahy směr Olomouc. Průvodčí, znalý situace, jim ukázal článek v Mladém světě a pak je po dohodě s kolegou přesadil v Pardubicích do rychlíku, který mířil opačným směrem.

Místní tým vedený Jardou Studeným zapracoval perfektně. Přesto se pár věcí dohánělo ještě v den zahájení. Do sportovní haly bylo potřeba přinést dva tisíce židlí. A tak návštěvníci, kteří přijeli první, odložili usárny a šli nosit. A stejně po závěrečné Dvoraně opačným směrem.

Hudebně byl ročník 1980 nadupaný, porota mohla hýřit cenami. Porty dostaly kapely Cop, zlínský AG Flek, Heuréka a Smolaři z Prahy, českolipské Studio PF, jihočeské Zřídlo a plzeňský Ultramarin. A ještě se ten rok rozdávaly Malé porty (Louisiana, Máci, Newyjou, Sasanky a Topas) a Zelené porty pro objevy (Habr, Ptáci, Tulačky). Wabi Daněk přivezl „Ročník 47“, hit festivalu.

S tím stěhováním to bylo dramatické, ale nakonec všechno dopadlo dobře. Kapely dorazily včas a na správné místo a zdálo se, že i drtivá většina návštěvníků našla Sokolov. Ovšem přišla otázka, jak s Portou v roce 1981. Dva festivaly v Sokolově trvale být nemohly. Festival politické písně nesměl být nijak upozaděn. Pak přišla nabídka, že Porta by mohla být v Plzni. Že prý je tam dokonce rozlehlé výstaviště ex-Plzeň.

Výsledky:

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Cop (Plzeň)
    • Heuréka (Praha)
    • Flek (Gottwaldov)
    • Smolaři (Praha)
    • Studio PF (Česká Lípa)
    • Ultramarin (Plzeň)
    • Zřídlo (České Budějovice)
  • MALÉ PORTY
    • Louisiana (Praha)
    • Máci (Kladno)
    • Newyjou (Praha)
    • Sasanky
    • Topas (Pardubice)
  • ZELENÉ PORTY
    • Habr
    • Ptáci
    • Tulačky
  • ZLATÉ PORTY
  • AUTORSKÉ PORTY
    • Podzimní zpráva – Robert Vondráček (Smolaři)
    • Všemu, co máš rád – Radovan Píša a Jan Slabý
    • Nádraží – Jiří Polák

Plzeňské Porty

editovat

1981

editovat

Plzeň, Výstaviště Ex-Plzeň, Peklo, 2. - 7. července 1981

editovat

Zatímco do té doby se Porta musela stěhovat z místa na místo, od města k městu, tak tady se jí otevírala určitá naděje, že zakotví, že tady najde svůj nový domov. Členové štábu byli ohromeni, když zvídavě procházeli po plzeňském Výstavišti, žádnou takovou zkušenost ještě neměli. V předchozích ročnících Porta roztahovala křídla, rozšiřovala se, měla různé scény. Ty však bývaly na různých koncích města, ve kterém se zrovna Porta konala, a vždy pod střechou. Pro návštěvníky bylo dost složité přecházet z jednoho koncertu na druhý.

Teď tu byl velký areál v zeleni s několika scénami a s možností kdekoliv na trávníku postavit scénu další. Většina byla open air, takže bylo nutné poprvé brát v úvahu počasí.

Proti předchozímu způsobu pořádání Porty Výstaviště přinášelo celou řadu dalších výhod: kromě velkého zázemí pro muzikanty a příjemného množství občerstvoven v celém prostoru, také možnost volného pohybu diváků i muzikantů po areálu. Všichni se mohli setkávat se všemi a také toho bohatě využívali. Na Výstavišti bylo kromě venkovních scén také několik krytých pavilonů, z nichž nejpopulárnější byly „P“ a „R“ u zadní brány. Ty byly příjemně „komorní“ pro recitály kapel, a navíc skýtaly meteorologickou jistotu. Přímo vedle Výstaviště byl ještě velký sál, tehdy Armádního domu, zvaného Peklo. I tam Porta mohla mít jednu ze svých scén. Bylo jasné, že když se všechno podaří, Portu čeká úplně nová kapitola.

Pojďme zpátky na Výstaviště. Stojíte v jednom z těch prázdných prostorů a přemýšlíte, co by se tady asi mohlo hrát. Porta už je v té chvíli patnáct let od svého vzniku natolik bohatá a přepestrá, že každá scéna může mít svoje razítko, svůj žánr a charakter, kterým si získá a objeví své publikum. Tak si říkáte, že tady by mohly být věci zpěvnější nebo razantnější, ve vedlejším pavilonu komornější, křehčí a experimenty a tamhle by mohlo být vystoupení hvězd, které si Porta za ta léta sama vychovala. Ale nejdůležitější je soutěž mladých muzikantů a kapel. Ti musí dostat nejvýraznější prostor, protože oni jsou solí festivalu, vlásečnicemi celého žánru. Bez nich a jejich růstu by se žánr přestal vyvíjet a Porta s ním.

Amfiteátr vám v té chvíli připadá obrovský (už za dva roky přestává svou kapacitou stačit). Ale muzikantům snad ten velký prostor nebude vadit a diváci budou spokojeni. Když je program na všech pódiích rámcově připraven, nastupují vedoucí scén, inspicienti, zvukaři a hlavně moderátoři. Na těch především záleží, jakou vytvoří atmosféru.

Portou v Plzni se změnilo na festivalu prakticky všechno. Nejen pro organizátory a muzikanty, ale hlavně pro návštěvníky. Najednou tady byl festival v jednom prostoru, navíc velice příjemném, nemuselo se přecházet po městě z místa na místo, z koncertu na koncert a také tu bylo ideální zázemí. Místo k odpočinku jak v restauračních kolibách, tak posezení na trávníku v podstatě kdekoliv. Navíc kapacita amfiteátru byla jedinou možností, jak se postavit k narůstajícímu zájmu o festival. Zájem už od olomouckých ročníků začínal růst geometrickou řadou. V tomhle prvním plzeňském ročníku ještě kapacity Výstaviště stačily, ovšem hned v dalších letech se na hlavní scéně naplnily nejen lavičky, ale všechny prostory včetně trávy.

Až po čase jsme zjišťovali, pod jaké politické tlaky jsme se dostali. Plzeň byla americká a polohou blízko ostnatým drátům železné opony. Politici byli o to obezřetnější. Namátkou: V dalších ročnících měl Spirituál kvintet zakázané západní Čechy. Nohavicu vrátili od bran festivalu zpátky na vlak a Merta nesměl vůbec. Nejsměšnější byl zákaz 71 soutěžních skladeb. Výkonný štáb festivalu (dramaturgie, produkce, propagace) s plzeňskými soudruhy v přímém kontaktu nebyl, informace a písemné příkazy přicházely přes pracovníky pořádajícího SSM. Tým tvůrců festivalu hledal cesty, kudy to jde, jak věci obejít. Nešlo to vždy. Ale věhlas Porty a stoupající návštěvnost stvrzovaly, že zakázat festival by teď už bylo pro orgány složitější.

V novém prostředí se patnáctý ročník dal dobře připomenout a oslavit. V prvním patře pavilonu „P“ byla otevřena výstava „15 let PORTY“ se zajímavými artefakty, plakáty, fotografiemi, plackami, cenami, prostě se vším, co k Portě patřilo. Ještě zajímavější byl v sále „Pekla“ pořad, kde se kromě vystoupení „zasloužilých“ živých kapel pouštěly nahrávky ze všech předchozích ročníků, které zvukař Petr Benesch pečlivě archivoval.

Hlavní ale byly koncerty soutěžní a recitály. Soutěžilo se stále o ceny „porty“, ceněné trofeje, jejichž autorem byl sochař Miroslav Raboch. Na soutěžních koncertech byl festival postaven především. Autorská soutěž začínala být v té době čím dál tím silnější a nabitější. Patřil jí nově celý první čtvrteční večer. Samozřejmě s hosty, kterými byli například Brontosauři, Stopa, Lokálka nebo (tehdy) gottwaldovský AG Flek. Už od odpoledne ve všech pavilonech probíhaly recitály, které pak pokračovaly v dalších dnech od dopoledních hodin. Další dva večery byly zaměřeny na interpretační soutěž, kde se objevovaly už tehdy velmi zajímavé kapely jako českobudějovičtí Nezmaři, olomoucká Bluegrass Nova nebo brněnská Ozvěna a pražská Heuréka.

Když se na pódiu představila pražská skupina Newyjou, moderní country s elektrickými nástroji, vedená Jiřím Hoškem, postavilo se k této hudbě publikum vlažně, dokonce se ozval místy pískot. Samozřejmě hvízdlo jen pár lidí, ale novináři napsali, že skupina byla vypískána. Byl to paradox: jedna z nejlepších skupin, jakou jsme kdy u nás v oblasti moderní country měli, byla vypískána na festivalu, který vznikl právě jako festival country kapel...

Ten rok také soutěžili Bratři Ebenové, pražští Smolaři, kladenský Hop Trop, Roháči z Lokte nad Ohří, dívčí skupina Popelky, Plíharmonie v čele s Karlem Plíhalem a například vynikající plzeňský Ultramarin. Kromě recitálů kapel se v pavilonech objevovaly i poslechové diskotéky, třeba Jirky Černého nebo Miloslava Jakuba Langera. Promítaly se takzvané diafony: fotografie podložené hudbou. Autory těchto pořadů byli Petr Benesch a Petr Bergr. V programech nazvaných „Hrají vám Plzeňáci“ podle známého rozhlasového pořadu se představily plzeňské kapely, například Vega, Bodlák, Petrus, Ultramarin, Netopýři, Myš a mnohé další. Z komponovaných pořadů toho roku se dá jmenovat například „Snídaně v modré trávě“, tedy koncert bluegrassu, „Setkání s trampskou písničkou“, nebo už zmíněných „Patnáct let Porty v písničkách“.

Festivalové dny nekončily večerními koncerty. Na Výstavišti se hrálo až do rána ve všech hospůdkách i mimo ně. Hrálo se samozřejmě i kdekoliv po Plzni, pokud to tehdejší poměry dovolovaly. Hospody v části Výstaviště za řekou se velice brzy žánrově vyprofilovaly. V Bajkalu se hrál bluegrass, folkaři se zabydleli v pavilonu Vjecha a trampové kralovali v Kolibě. Jam sessiony ale samozřejmě probíhaly po celém Výstavišti.

Nedělní Dvoranou Porty festival končil. Vrchol festivalu (probíhal odpoledne), a předávaly se tu ceny. Porty, tedy ceny za vítězství v soutěži, si odnesli Bratři Ebenové, plzeňský Cop, Hop Trop, Popelky, Plíharmonie a Průdušky. Navíc se udělovaly výrazným nadějným kapelám tak zvané „malé porty“ - ty dostali Poutníci, Bluegrass Nova, Sebranka, Kanafas a Heuréka. „Zlaté porty“, což bylo jakési mimořádné ocenění za podporu Porty nebo spřízněných žánrů, dostal šéf ústředního štábu Porty Milan Rambousek, časopis Mladý svět, písničkář Vojta Kiďák Tomáško, brněnský Příboj a pražský Klub Mladé Tvorby (KMT), což byl normalizací přejmenovaný FOLK & COUNTRY KLUB (FCK).

V tomto ročníku měla Porta po letech prvního zahraničního hosta. Byla jím ruská písničkářka Žanna Bičevská, pokračovatelka Okudžavy a Vysockého. Vystoupila jednak sama s kytarou a jednak se Spirituál kvintetem. Společně s diváky na Portě zazpívali i spirituál Jednou budem dál, který se později stal součástí dějin a došel až na Národní třídu.

O sobotní noci porota, která po posledním soutěžním koncertu měla hotovo, vyšla mezi muzikanty čekající a sejšnující v hospůdkách a za obrovských ovací vyhlašovala výsledky.

V Plzni se poprvé naskytla možnost tábořit přímo v srdci festivalu, ať už pod stany nebo pod širákem. Těsně vedle areálu Výstaviště bylo fotbalové hřiště TJ Potraviny zcela otevřeno návštěvníkům Porty. Mělo několik výhod. Nemuselo se chodit přes celé město, dokonce se chodilo malou brankou z hřiště přímo do areálu festivalu. Tady vznikla hodně zajímavá tradice, která se přenesla na Portu z jiného legendárního festivalu té doby, Svojšického slunovratu: na plotě fotbalového hřiště si lidé nechávali vzkazy. Nezapomeňte, že jsme v roce 1981. Mobily, internet, maily – to vše je hudba daleké budoucnosti... Za pár dní byl ten plot zcela polepen, lidé se hledali, domlouvali se, kde se sejdou a kam půjdou.

Na závěrečné Dvoraně měl každý návštěvník nově dostat zpěvníček s finálovými písněmi autorské soutěže. Podařilo se písničky vybrat, zkontrolovat notový záznam a všechno nakonec vytisknout ve velkém nákladu. Jenže těsně před Dvoranou se dostavil soudruh kulturní cenzor plzeňského Národního výboru a kvůli jedné z vybraných písní distribuci zpěvníku zakázal. Podařilo se odvézt celý náklad do Prahy a rozdávat ho zájemcům v Klubu Na Petynce, tehdejším centru folkové a country hudby.

Portýr šéfovaný už řadu let redaktor em Mladého světa Honzou Dobiášem, byl oficiální festivalový zpravodaj vydávaný štábem festivalu. Měl svoji redakci v Pavilonu Cihelen, kde bylo slyšet bušení do psacích strojů – počítače ještě v nedohlednu – a všudypřítomnou muziku. Kromě redaktorů se tu slézali i muzikanti, kteří přišli redakci zahrát a zasejšnovat. To probíhalo do časných ranních hodin, kdy hotová předloha Portýra byla odnesena do tiskárny (aby se ještě téhož dne mohla zdarma distribuovat mezi návštěvníky). Je s podivem, že v tom obrovském mumraji, nadšení a zmatku vůbec bylo možné to číslo nějak dokončit.  A taky, že nám ho nezakázali... Portýr byl jednou z mála tiskovin o dění kolem Porty, a také ceněným suvenýrem z festivalu. Mimochodem, v té době nevycházely žádné hudební časopisy věnované těmto žánrům, zmínka pronikla občas do Mladého světa a méně často do Melodie.

Na Portě se objevil kromě oficiálního a štábem a redakcí připravovaného Portýra ještě jeden časopis, tentokrát samizdatový, který vydávala skupina trampů – návštěvníků festivalu. Jmenoval se „Hurá“ a byl psán na stroji přes několik průklepáků. Nebyl jediný, později vycházel známější Houlův Poportýr. Časopis Hurá byl poměrně kritický. Portýr z obav ze zákazu a poškození Porty měl určitá omezení a pozitivní vyjádření byla spíše normou. Do toho vstoupil časopis Hurá, který měl kritické myšlení a jiný pohled. Časopis se šířil mezi návštěvníky jako jev na tu dobu řekněme příjemně neobvyklý.  Mezi svazáky coby hlavními pořadateli to vyvolalo značnou nervozitu.

Festivalu se jako nepominutelnému kulturnímu fenoménu věnoval už nejen časopis Mladý Svět, ale také řada deníků a dalších časopisů. Informace o Portě proběhly dokonce i do takových periodik, jako byly Hudební rozhledy věnované jen vážné muzice, nebo do magazínu Welcome To Czechoslovakia, vydávaném pro zahraniční návštěvníky. Pravidelně také o Portě informovalo rozhlasové Mikrofórum. A Mladý svět po festivalu věnoval Portě celou čtyřstranu reportáží a obrazových příloh. Porta už byla nepřehlédnutelná...

Výsledky:

Dívce v mercedesu – Wabi Daněk

1982

editovat

Plzeň, Výstaviště Ex-Plzeň, Peklo, 1. – 4. července 1982  

Porta je podruhé v Plzni a Výstaviště, které se ještě loni zdálo nekonečně veliké, je už letos plné skoro k prasknutí. Lidé sedí v uličkách a všude kolem, v pavilonu při recitálech visí na oknech nebo sedí na trávě pod nimi, protože se dovnitř už nevešli. Pořadatelům je jasné, že se s tím bude muset něco udělat, ale zatím se nemohou dohodnout, co.

Přihlásilo se 122 autorů, kteří poslali do autorské soutěže celkem 260 písniček. Soutěž probíhá ve čtvrtek večer v amfiteátru. Zní 24 písní. Některé dávno zapadly, jiné se zpívají dodnes. Třeba Žalmanovo Ráno bylo stejný, Prolog života Járy Ježka z Čp.8, Cikánská balada Ivo Jahelky, Zvadlo Hop tropu, Listopad a Fotky Wabiho Daňka a Křesťanovy Pláč a smích a Panenka.

V době, kdy nevycházely téměř žádné desky s folkovou, country a trampskou muzikou, se Porta stala jedinečným místem pro diváky z celé republiky, kteří do svých batohů přibalovali kazeťáky a vytrvale v hledišti drželi nad hlavou mikrofon tak, aby přijímal zvuk ze vzdálených reproduktorů. Kvalita nahrávek byla samozřejmě zoufalá. Jejich majitelé byli ale za ně vděční. Nahrané písničky si zpracovali sami a pak už je společně zpívali na vandrech nebo v hospodě.  Autoři tušili, že deska jim hned tak nevyjde. Lidovění svých písní touto cestou se proto nijak nebránili.

Toho roku přijel poprvé na Portu Československý rozhlas s nahrávacím vozem. Nahrával hlavní koncerty, ale také si zval muzikanty do improvizovaného studia v pavilonu „R“. Supraphon se odhodlal vydat LP album Porta 82 z nahrávek na festivalu pořízených. To byla teprv bomba! Do té doby se na pultech gramoprodejen ze žánru objevovaly jen staré trampské písně a jediné album trampské moderny, kterou připravil Miloslav Jakub Langer pod názvem Písně dlouhých cest. Porta 82 tedy byla v tomto směru přelomová. Od té doby deska vycházela ke každému ročníku Porty až do roku 1990.

V dalších festivalových dnech toho roku probíhá na amfiteátru Výstaviště soutěž interpretační a v té mají západní Čechy čtyři želízka: countryovou Vegu a folkový Ultramarin z Plzně, karlovarské Čp.8 a loketské Roháče. Objevují se tam i další zajímavé kapely jako pražské Bluesberry s Petarem Introvičem, litvínovské Popelky, brněnská Ozvěna, Sem tam z Týna nad Vltavou, pražský Nerez se Zuzanou Navarovou, českobudějovičtí Nezmaři a olomoucká Plíharmonie s Karlem Plíhalem. Žánrově jsou soutěže Porty dost pestré. Festival se stává širokou řekou hlavně akustické hudby, což se líbí novinářům, komentátorům, organizátorům i porotě a většině publika. Opačný trend k návratu k trampským kořenům a přísnému oddělování tří hlavních žánrů se formuje do sloganu „Folk Portu spolk!“. Spory se nevyhýbají ani těm, co festival připravují a tvoří, mluví o něm a píší.

Kdo nezažil, neuvěří: Pavel Žalman Lohonka na jaře ukončil spolupráci s Minnesegry. Dostal pozvání, aby na Portu přijel sám jako písničkář. To si netroufal, a tak přizval ke společnému hraní Pavlínu Jíšovou a Tondu Hlaváče.  Nechme vyprávět Žalmana:

„Zlej a krutej déšť – Dylanův Hard Rain mi přinesl v českém překladu Vítek Hrubín a prý by bylo fajn, kdyby to zpíval malý kluk. Mně se do toho moc nechtělo. Ale v roce 1982 jsme jeli s Pavlínou Jíšovou a Tondou Hlaváčem na Portu, chtěli jsme tam předvést něco neobvyklého, a tak jsme vzali s sebou malého Vítka Zichu, který se tuhle sedmiminutovou písničku naučil nazpaměť. Když jsme ji pak začali hrát na plzeňském Výstavišti, spustil se zničehonic déšť, opravdu zlej a krutej. Rok nato se neplánovaná show s deštěm opakovala, takže spousta lidí začala věřit, že to nemůže být náhoda. Nějakou dobu mi přezdívali Šaman.“

Déšť byl tak krutej, že vyplavil aparaturu a přerušil koncert. Než se postavila aparatura náhradní, přišli Brontosauři a bez mikrofonů zpívali s publikem asi půl hodiny. Chudák šestiletý Vítek (syn basisty Minnesengrů Ivana Zichy) zpívající sóla na té premiéře Žalmanova …a spolu, si asi dlouho myslel, že tu katastrofu se „zlým a krutým deštěm“ zavinil.

V neděli končila Porta Dvoranou. V 17 hodin byl předpokládaný konec, aby se všichni mohli pohodlně dostat domů.  Na Dvoraně se rozdělovaly porty a kromě oceněných tam vystoupili ti nejdůležitější hosté. Brontosauři, Wabi Daněk, Spirituál kvintet.

Objevují se nové pořady, zatím ještě stylově opatrnější. Tak například Country maraton, přehlídka všech bluegrassových kapel nebo Trampský bigband, megakapela složená z Ženáčů, Ozvěny, Rychtářů, Stopy, Roháčů, Hop tropu a Vaška Součka. Petr Benesch přidá stejně jako loni diafon. Také poprvé společně vystoupí Wabi Daněk a Wabi Ryvola. Jirka Černý prezentuje svoji folkovou diskotéku a Miloslav Jakub Langer zase naopak poslechovku countryovou.

Blok humoru poprvé. Například Chudinkové, Hop trop, Ptáci, Zřídlo, Ebeni, Jahelka a Folktrio. A další poprvé: na Portu přijel taneční mistr Jasan Bonuš. Se svými tanečníky předvedl country tance a vyučoval zájemce za asistence skupin Newyjou a Zřídlo. A jeden z dopoledních koncertů na Výstavišti prostě spojovaly botanické motivy: na jednom pódiu vystoupily kapely Bodlák, Fialka, Petrklíč a Květináč.

Výstava v pavilonu „R“ měla tentokrát téma Porta a její děti. Dětmi byly míněny další festivaly. V osmdesátých letech už bylo dost folkově a country zaměřených festivalů, přehlídek a soutěží. Výstava je předváděla na fotkách, plakátech a dalších reáliích. Ostatní festivaly měly také svou nabídku – plakát vedle plakátu – pro příchozí návštěvníky na prosklené stěně Výstaviště.

Nápor zájemců zvládaly pokladny jen tak tak. Vždycky se dalo hned poznat, že přijel další porťáky narvaný vlak. A kdo měl vstupenku, okamžitě se hrnul zaujmout místo na nějakém recitálu. Vstupenky na Portu byly v cenách 20, 10 a 3 koruny. Informace o tom, kdo platil tu tříkorunu, se nedochovala. Pravda je, že na tu fůru muziky to v každém případě bylo neskutečně levné. Na stadionu Potravin platili návštěvníci za ubytování 1 Kč na osobu na celý festival. To se to pak Portě rostlo...

Výsledky:

1983

editovat

Plzeň, Lochotín, Výstaviště Ex Plzeň, Peklo, 6. – 9. července 1983

Porta míří na Lochotín. Největší amfiteátr v republice. Z roku na rok zase zmohutněla. Zatímco před osmi lety musel národnímu finále festivalu stačit malý sálek pro 500 lidí, teď už nestačí celé plzeňské Výstaviště, kde rok před tím bylo podle odhadů celkem deset tisíc lidí. Plzeňští spolupracovníci se původně trochu strachovali, že ten obrovský Lochotín se nepodaří naplnit. Navrhovali finálové koncerty udělat na Zimním stadionu, což se zase nelíbilo členům štábu, protože akustika by nevyhověla (to se ukázalo v devadesátých letech na finále na zimáku v Olomouci) a taky atmosféra by zmizela. Když už se Porta dostala pod „širák“, nebyl důvod se vracet pod střechu. Úvahy byly nejrůznější, dokonce i takové, že Porta by se mohla přestěhovat, opustit Plzeň. Padaly návrhy na brněnské výstaviště nebo na Mariánské, tehdy Gottwaldovo údolí tamtéž. (Taky na něj jednou dojde.)

Plzeň už vzala Portu za svou a chlubila se s ní. Velký festival vyžadoval nové a rozsáhlejší služby. Všechny organizace, které v tomto snažení spolupracovaly, fungovaly perfektně. Vlídnost, vstřícnost, úsměvy. Personál Výstaviště, Pekla i Zoologická zahrada, pod kterou patřil Lochotín. Zásobování, ubytování, stravování, obě tábořiště, tiskárna, propagační servis, doprava, bezpečnost, hasiči, zdravotnické služby a další složky. Každé ráno se scházel velký štáb za účasti všech, kteří teď měli s Portou něco společného a každý problém nebo nápad se na místě řešil. Jediné, co se vymykalo té spolupráci všech, byl ideologický dohled. Plzeňský Národní výbor jako prodloužená ruka stranických orgánů kontroloval texty všech soutěžících kapel. Důvody, proč některé písně vyškrtal, byly často komické. Kde se vyskytoval jakýkoliv zeměpisný název z amerického kontinentu (včetně jižní části), anglicky znějící jméno nebo jakákoliv zmínka o bohu nebo náboženství, znamenalo vyřazení skladby. Jindy byly vyhozeny tituly, kterým cenzor prostě nerozuměl. Zhudebněné texty významných českých básníků. A třeba písně romské skupiny, zpívané v originálu; nebyl po ruce překladatel, který by ověřil jejich nezávadnost.  

Hlavní koncerty Porty se nakonec opravdu začaly chystat na Lochotíně. Zdaleka se nenaplnily obavy skeptiků, že hlediště bude poloprázdné. Už v tomto prvním „lochotínském“ ročníku se zaplnila všechna místa k sezení. Lidé zatím ještě neseděli na trávě a nezaplnili schody, zábradlí a cestičky v hledišti jako v pozdějších letech, ale i tak byla návštěva úžasná.

Už první den odpoledne byl amfiteátr zaplněn na recitálu Brontosaurů. Lochotín neodebral nic na důležitosti Výstavišti a ostatním scénám v Plzni. Během dne se hrálo jako v předchozích letech, tedy v Peklu, v pavilonu „P“ a pavilonu „R“, na scéně U sudu a ještě v amfiteátru Výstaviště, kde se dřív soutěžilo. Dnes se tam mohly přes den odehrávat recitály kapel a písničkářů, kteří díky Portě vyrostli, a také zajímavě komponované programy. Kolem 17. hodiny vše na Výstavišti utichlo a dav se vydal po cestě „Kilometrovce“ mezi loukami směrem k Lochotínu, kde zaujal své pozice v hledišti. Novinkou bylo, že kromě táboření na hřišti Potraviny vedle Výstaviště se tábořilo také na loukách u Lochotína. Jejich kapacita byla prakticky neomezená a stanů každoročně přibývalo.

Stovky fotografujících diváků mapovaly festival, a tak byla výstava toho roku věnována právě amatérskému fotografickému obrazu Porty. Z redakce Portýra se postupně stával celonoční diskusní klub. Obrovskému nákladu Portýra už nestačily maloofsetové stroje a poprvé se tisklo na rotačce. Prostě noviny.

Dramaturgicky se v hlavních soutěžních koncertech už podařilo spojit soutěž kapel s písničkami z autorské soutěže. V doprovodu Zdeňka Rytíře přijela na Portu i Američanka Annie „Rattlesnake“  McGowenová, později známá ze spolupráce s Michalem Tučným jako Anka Chřestýš. Je zde taky řada hostů, například Žalman, Brontosauři, Spirituál kvintet, Wabi Daněk, Minnesengři, Jarek Nohavica, Paleček – Janík.

V porotě je atmosféra velmi příjemná. Zasedají tu lidé jako Jiřina Fikejzová, Jirka Tichota, Ivoš Jahelka, Žalman, František Horáček z Melodie a další. Ovšem pozor: z příkazu SSM porota letos ceny neuděluje, nýbrž jenom navrhuje. Návrh poroty schvaluje štáb Porty, přesněji řečeno zástupci hlavního pořadatele, tedy ČÚV SSM. Zase tedy fikaně pod dozorem, aby se neocenilo něco nevhodného.

Portu dostaly pražské kapely Nerez a Bonsai, jihočeští Nezmaři a Sem tam, brněnští Poutníci a severomoravská Bluegrass Nova. Autorské porty si odvezli Wabi Daněk za Nevadí, Robert Křesťan za Podobenství o náramcích, Karel Plíhal za Akordy a Jára Ježek z Čp. 8 za Motýlka. Bylo zajímavé, jak se porotě dařilo prosadit skladby, které by byly v jiných souvislostech zcela jistě zakázané. To byla výhoda už silné a rozlehlé Porty: co by někde na malé akci neprošlo, tady už to snadněji unikalo zájmu cenzorů.

Festival se objevil i ve zpravodajství Televizních novin a vůbec novinářů na Portě přibylo. Dokonce pro ně byla ten rok poprvé uspořádána tisková konference se zástupci štábu a poroty.

Trampský živel měl v publiku stále převahu a prosazoval se v různých mimohudebních aktivitách. Například trampové během odpoledne pořádali soutěže v lacrossu., V té době velmi oblíbený trampský sport a později se ujal i mezi dalšími návštěvníky. Převaha trampsky laděného diváctva také možná dala vzniknout různým – později tolik opovrhovaným – portovním rituálům: zahajovalo se Vlajkou Jendy Kordy, u které se vstávalo, a celý festival zakončovala Rosa na kolejích.

Byl to zkrátka dobrý ročník. Nadupaný písničkami, osobnostmi, momenty, které člověku hned tak z paměti nevymizí: třeba sál Pekla, narvaný k prasknutí, když měli recitály Jarek Nohavica, Karel Plíhal nebo duo Paleček – Janík. Publikum, hltající každé slovo, každou narážku, každý tón. Nebo pro změnu Žalman, kterému se už podruhé podařilo pouze na svoje vystoupení otevřít oblohu a přivolat déšť.

Výsledky:

1984

editovat

Plzeň, Lochotín, Výstaviště Ex Plzeň, Peklo,

Už po mnoho let byla Porta systémem regionálních předkol, kterými se do závěrečného klání v Plzni probojovávaly kapely a písničkáři ze všech koutů republiky. Krajská kola pořádali místní nadšenci a příznivci žánru, kapely pro postup vždy vybírala porota. Autorskou soutěž hodnotila porota z nahrávek, ve finálových koncertech nominované skladby zazněly v Plzni před publikem.

Zalistujme v aktuálním Portýru: upoutá nás fotka Jarka Nohavici s Karlem Plíhalem z předchozího ročníku Porty. A pod ní strohé vysvětlení, že Jarek na Portě letos nebude, protože mu „jeho agentura do konce roku přerušila činnost“. Jak opatrně se zákazy vystupování musely formulovat...! Skutečnost byla o dost jiná. O rok dřív se Nohavica plzeňským funkcionářům městským i krajským, vůbec nepozdával a tak kategoricky rozhodli Plzeň a Nohavica NE. A protože na Jarka začaly chodit ideologické stížnosti i odjinud, jeho ostravská agentura asi ten zákaz potvrdila. Ale v příštím ročníku se kolem toho jména děly věci!   

Státní bezpečnost měla samozřejmě festival pod drobnohledem. Na tak obrovskou akci jistě musela povolat posily z jiných krajů. Nikdo je neznal, poznávacím znamením byly zelené erární ponožky. Jak řekl jeden z organizátorů. „Věděli jsme, že jsou mezi námi, ale bylo nám to jedno. Možná je víc bavila muzika než udávání…“

Hudební teoretik Dr. Kotek se v Portýru vyznává, jak objevil Portu a folkový žánr jako něco výjimečného a důležitého a jak byl nepochopen, když se tuhle svou zkušenost snažil předat lidem od popmusic.

Na Portě se v roli hostů objevovaly kapely už nesoutěžící a v programu se tak snoubily přínosy minulých ročníků i signály, které slibovaly úrodu v ročnících příštích. Záruka, že Porta nemůže ustrnout. A kdo byli hosty roku 1984? Budoucí hvězdy folkové a country scény. Třeba AG Flek, Lokálka, Poutníci, Máci, Hop trop, Nerez se Zuzkou Navarovou, Heuréka, Janoušek s Vondrákem i Ivo Jahelka.

Ten rok se objevilo několik úplně nových programových typů. Například bluegrassové dopoledne v Pekle nebo západočeský blok U sudu. V hlavních koncertech na Lochotíně se promísily autorská a interpretační soutěž. V obou se soutěžilo o ceny – porty – a tím se program stával pestřejší a zajímavější. Dámy Porty v Pekle představily významný počet zpěvaček a písničkářek. Přijeli hosté ze Slovenska. Chybějí Brontosauři, kteří se tou dobou tak trochu rozpadají a Spirituál kvintet, který má po loňském ročníku zakázán Západočeský kraj.

Je tu i zahraniční host – francouzská kapela Amazing Grass. Snad abychom jí rozuměli, zpívá anglicky. A je šokována množstvím a chováním diváků ve Francii nepředstavitelným. Konečně se na Portě objevuje divadlo – pražský soubor Lucerna s Baladou pro banditu.

Hodně věcí dřív nemyslitelných bylo poprvé. Třeba přímé vysílání Mikrofóra z Výstaviště.

Porota je letos sestavena ze samých osobností a odborníků; nikdo tu nesedí jako „zástupce něčeho“. Chybí ale její dlouholetý člen Miloslav Jakub Langer, který už tou dobou připravuje pořady o pár set kilometrů dál v Mnichově na Radiu Svobodná Evropa...

Kdo byl oceněn? Jihočeský Sem tam, pražská skupina Bonsai, Máci, Janoušek s Vondrákem (a jejich nezapomenutelný Revizor jízdenek s úprkem do publika) z Brna, Nezmaři z Českých Budějovic a Bluegrass Nova z Loučné nad Desnou. Autorské porty si rozdělili Hop trop s písní Amazonka a Karel Tampier z jihočeských Bobrů za píseň Postel.

Porta 84 přinesla dvě výjimečnosti: jednak úžasné a stále lepší Čp.8, které si budovalo svou cestu písničkami karlovarského Járy Ježka a jejich myšlenkovou úrovní přesahovalo veškerou dosavadní portovní tvorbu. Druhým jevem byla skupina bratří Ebenů, kteří přijeli se zralým repertoárem. S kapelou vystoupila i Markova žena Markéta Fišerová. Zajímavá a moderní muzika Ebenů nevoněla ortodoxům v publiku. Zase se ozval pískot. O to vřeleji byl druhý den v sále Pekla publikem přijat jejich recitál.

A poměrně dost v tom roce pršelo.

Výsledky:

1985

editovat

Plzeň, Lochotín, Výstaviště Ex Plzeň, Peklo, 3. – 6. července 1985

Jak se dalo předpokládat, opět přibylo diváků. Festival už se rozrostl tak, že dohromady proběhlo na Lochotíně, Výstavišti, v Pekle a na ostatních scénách celkem 54 pořadů. A nebyly naplněny jen folkem nebo country. Objevují se různé žánrové fúze i úkroky do jiných stylů. To se odehrávalo především v nově otevřeném pavilonu „R“. Jirka Hošek tu představoval vážnou hudbu. Tady se i konaly například poslechové folkové diskotéky Jirky Černého nebo Jana Rejžka.

Zdálo se, že ten obrovský rozmach Porty a určitá uvolněnost vystrašily nejen vedení ČÚV SSM v čele s Miroslavem Šloufem, ale hlavně západočeské orgány. V povolovacím dopise z Plzně bylo pořadatelům oznámeno, že Porta se sice povoluje, ale pořadatel je povinen zajistit ideově výchovnou úroveň akce a politickou nezávadnost kulturních vystoupení… Dále zajištění vhodného ustrojení účinkujících i návštěvníků (!), což v praxi znamenalo, že na jevišti nikdo nesměl mít krátké kalhoty a holky minisukně, a hlavně nikdo nesměl mít na krku křížek nebo nějaký podobný symbol (u vstupu na jeviště to pak bylo místním kontrolorem sledováno). Nesplnění některé z těchto podmínek mohlo vést k zastavení festivalu. Schvalovači textů dodali seznam zakázaných 71 (!) písní soutěžících kapel. To už byl hodně velký problém. Pohledem dnešním ale i tehdejším byly zákazy některých písní takové absurdity, že se to míjelo s jakýmkoliv rozumovým chápáním. Podstatné bylo, že tam nesměly být žádné americké řeky, hory ani jiné zeměpisné reálie a ani slovo bůh (a cokoliv s náboženskými symboly). Pokud cenzor něčemu neporozuměl, tak text pro jistotu vyškrtl, aby nemusel hledat nějaké skryté myšlenky či jinotaje. Na soutěži v hlavním koncertě bylo najednou několik kapel, které neměly s čím vystoupit. V podstatě zrušená soutěž. Něco se musí vymyslet. Dramaturg, režisér, moderátoři a zvukaři dali hlavy dohromady. Zakázané texty dostaly nové názvy. Všichni zasvěcení dostali inovovaný seznam. Snad to muzikanti nepopletou.

Bylo to riskantní, ano. Ale prošlo to. Vedoucí odboru kultury Národního výboru města Plzně soudruh Vilém Hofrichter tak perfektní paměť neměl. A navíc takovou drzost ani nepředpokládal. Ale možná šlo cenzorům spíš o to, aby byli kryti, aby měli alibi, odpovědnost přešla na někoho jiného a Porta proběhla. Ti úředníci snad ani nebyli tak kovaní, spíš se báli svých nadřízených. Takhle vypadala normalizace.

Spirituál kvintet, v loňském roce v Plzni a celém Západočeském kraji zakázaný, teď už zase mohl. Vystupoval nejen na recitálech, ale samozřejmě i na Dvoraně. Pořadatelé stále vedli zápas o vystoupení Vladimíra Merty. A stále dostávali odpovědi, že otázka jeho vystoupení „zůstává otevřená“. Současně zapůsobil obrovský tlak členů štábu a celé veřejnosti, aby na Portě mohl vystoupit Jarek Nohavica. Všechno bylo schváleno, Nohavica na plakátě, pozván. Objevil se první zádrhel. Onen Odbor kultury Národního výboru města Plzně k těm 71 zakázaným písničkám přidal ještě devět písní Jarka Nohavici. Z dnešního pohledu se vám budou protáčet panenky, protože mezi nimi třeba byla Cukrářská bossanova nebo Sportu zdar, fotbalu zvláště. Tedy skladby, které opravdu vážně ohrožovaly tehdejší režim...

Jen kratičký úryvek z úředně-kulturního jazyka, abyste pochopili, co vše Národní výbor po Portě požadoval.

…Pořádající organizace je povinna zajistit ideově výchovnou úroveň celé akce, veřejný pořádek a bezpečnost.

Zabezpečit politickou nezávadnost kulturních vystoupení.

Zabezpečit odpovídající ustrojenost vystupujících i návštěvníků kulturních vystoupení.

Odbor kultury Národního výboru města Plzně nesouhlasí s uvedením následujících textů. (příloha 1 a příloha 2). Pořadatel zajistí, aby uvedené písně nebyly na Portě interpretovány.

V příloze 1 bylo 71 písní soutěžících kapel a v příloze 2 devět písní Jarka Nohavici. Výraz „ustrojenost“ připomíná slovník důstojníků Československé lidové armády.

A co vše Portě tehdy hrozilo?

…V případě nedodržení uvedených podmínek a zásad pro konání veřejných společenských akcí je v pravomoci povolujícího orgánu (NVmP) a pověřených kontrolních orgánů NV, VB povolenou akci na místě pozastavit nebo ukončit. Vůči odpovědnému pořadateli budou pak vedena příslušná opatření a závěry vyplývající ze zákona č. 60/61Sb. o úkolech národních výborů při zajišťování veřejného pořádku.

Se soudružským pozdravem Vilém Hofrichter, vedoucí odboru kultury NVmP.

Těžko si lze představit, co by se dělo, kdyby úřad „ukončil“ festival třiceti tisícům lidí.   

Nakonec zasáhly další tlaky.

Dramaturg Michal Jupp Konečný vzpomíná: „Když Jarek přijel do Plzně se svojí ženou Martinou, očekával jsem ho na Lochotíně. Stále se nevědělo, jestli Jarek přijel, nebo ne. Stalo se to ještě před vstupem do prezenčního střediska. Jarka odchytil soudruh Miroslav Šlouf (ano ten), tehdy předseda Českého ústředního výboru SSM, a po krátké debatě ho naložil i s manželkou do auta. Na příkaz plzeňských stranických orgánů je odvezl je na nádraží a počkal si, až vlak do Českého Těšína odjede. Bylo to absurdní a neuvěřitelné. Možná ten průběh byl jiný, to už se asi nikdy nedozvíme. Já jako dramaturg jsem stále čekal, kdy se Jarek objeví a kdy ho budu moci zařadit do programu. Nikdo nám nic neřekl, ani nevysvětlil. A tak se stalo, že písničkářská legenda se stala i legendou politického násilí na Portě.“

Ještě zajímavost: Miroslav Šlouf Jarkovi při „nakládání“ na vlak slíbil, že domluví velký písničkářský koncert v Praze. Slib splnil a v největším sále Paláce kultury (dnes Kongresové centrum jsme zorganizovali poportovní koncert nejdůležitějších písničkářů s Jarkem v čele.

A otázka vystoupení Vladimíra Merty na Portě 1985 zůstala otevřená do dneška...

Zásluhou portovního porotce Jaroslava Daniela Navrátila z Československého rozhlasu se od začátku roku 1985 rozběhl pořad na stanici Vltava s názvem Radioporta. Vysílal se každou sobotu, a tak bylo celkem logické, že se tento pořad může odehrát i na Portě. Několik osobností a písničkářů včetně Jirky Černého se vydalo do rozhlasového studia v Plzni, kde byl pořad v přímém přenosu odvysílán. To samo o sobě bylo úžasné. V té době se v rozhlase s výjimkou hokejových zápasů, právě kvůli strachu z předem neschválených projevů, žádný pořad přímým přenosem nevysílal.

Supraphon přivezl „čerstvé“ album Porta 84 a už bylo skoro samozřejmostí, že připraví další album z letošního ročníku. Ano, čtete dobře: výroba takového gramofonového alba trvala i dvanáct měsíců. Většinu času zabrala politická schvalovací řízení.

Ani „konkurence“ z Pantonu nespala (v celém Československu fungovala tehdy 3 hudební vydavatelství).  Společně s redaktorem Ivanem Rösslerem tenkrát „lidé z Porty“ ve vydavatelství Panton připravili a realizovali vydání LP desky z Porty za 24 hodin! Ve speciálním pořadu vybrané kapely zahrály na koncertě v Pekle. Autem nahrávka odjela ke zpracování do Gramofonových závodů v Loděnici. Obaly připravené, tiskly se jen vložené letáky s obsahem. Druhý den s hotovými výlisky zpátky do Plzně. K večeru bylo rychloalbum k dispozici pro všechny návštěvníky Porty.

Kromě soutěžních kapel, které byly čím dál tím zajímavější, se na festivalu objevovalo plno hostů. Už teď se stávali legendami folkového a country žánru. Ebeni, Dáša Voňková, Nezmaři, Nerez, Ivo Jahelka, Hop trop, Paleček – Janík, Minnessengři, Třeboňští pištci, Kantoři. Velmi zajímavým přínosem byly Javory a na Portě se po delší době také objevil Kapitán Kid. Přibyl pořad Mistři divadla hrají folk, hlavně z muzikantů a herců Ypsilonky. Dalšími programy byl Folklór a folk nebo Folk a klasika, v jehož čele stál dnešní profesor Jirka Hošek. Objevují se čím dál víc noví a netradiční písničkáři jako Honza Burian, Diepold – Vokatý, Petr Lutka, Pavel Karas, Jakub Noha, Jiří Dědeček. Všichni vnášejí do Porty nové prvky a myšlenky a stávají se ovšem také středem pozornosti cenzorů.

To, co se odehrálo na Portě s Jarkem Nohavicou, nezůstalo bez široké odezvy nejen publika, ale veřejnosti v celé republice. Mluvilo se o tom v kuloárech jak na Portě, tak potom i v klubech, v redakcích a na dalších místech. Citujeme z dopisu Jirky Černého: „Zapochyboval jsem, jestli má NV Plzeň právo (neznám přesně předpisy) pár dní před programem měnit, co schválil na plakáty. Padl z toho stín na všechno, nejradši bych býval jel domů. Že to člověk setřese, není řešení, jen citové otupění. Každý z nás by měl být statečnější, důstojnější a nepodléhat fízlománii.“

Na závěrečné Dvoraně koloval na kusu papundeklu rukou psaný PORTÝR č. 5. Vyzýval, aby lidé po skončení koncertu zůstali a zazpívali si společně Nohavicu. Několik set lidí v hledišti přezpívalo skoro celý jeho repertoár.

Ročník 1985 byl pro Portu nejtvrdším nárazem na normalizační čas. Později už se věci postupně otevíraly a ten systém se pomalu začal bortit.

Výsledky:

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • E.F.S. (Plzeň)
    • Katalog (Chlumec)
    • Máci (Praha)
    • Ozvěna (Brno)
    • Povijan (Svitavy)
  • AUTORSKÉ PORTY
    • Kuchyňské rituál blues – Slávek Janoušek
    • Člověk je jak den – Ivan Huvar a Roman Venclovský
  • ZLATÁ PORTA
  • DIVÁCKÉ HLASOVÁNÍ
  • OSOBNOST PORTY 85
  • ČESTNÉ UZNÁNÍ POROTY
    • Točkolotoč (Svitavy)

1986

editovat

Plzeň, Lochotín, Výstaviště Ex Plzeň, Peklo, 2. – 5. července 1986

Dvacátý ročník proběhl za krásného horkého počasí. Slavilo se jubileum, pozoruhodné číslo, kterého se festival po mnoha komplikacích v minulosti dožil. V zákulisí už tak příjemně nebylo. Zatímco společnost se pomalu probouzí, přicházejí náznaky “glasnosti“ a atmosféra se uvolňuje, na Portu naopak doléhají tvrdé tlaky. Odchází pracovník ČÚV SSM a předseda štábu Milan Rambousek, který  řadu let s Portou žil a snažil se ji chránit hlavně před ideologickými výpady. Nahrazují ho lidé, kteří už zdaleka nemají k Portě takový vztah. Jde jim spíš o to, aby vše probíhalo bez problémů. Kritici ze strany plzeňských politických orgánů se nechávají každý rok slyšet. Tak velká a úspěšná akce už se ale nedá zastavit. Navíc i svazákům přináší body, nebo si to aspoň myslí. Lidé, a především muzikanti ale tuší, že za úspěchem Porty jsou pracovití lidé „od muziky“ ve štábu. SSM tvoří hlavičku, protože bez nějakého ROH, Svazarmu nebo SSM se tehdy nesmělo pořádat vůbec nic. Odpovědnost svazáků vůči stranickým orgánům je mimořádná. Ještě horší stav je na plzeňském Národním výboru, kde odbor kultury pečlivě hlídá všechny detaily dramaturgie a texty skupin. Všechno se několikrát kontroluje a hodně se zakazuje. Opět dramaturgii neprojde návrh zařadit do programu Jarka Nohavicu. Naopak překvapivě prošel Vláďa Merta a další nové tváře. Mezi zpívajícími herci je Markem Ebenem uveden Jirka Schmitzer, duo Jiráň – Stropnický a další. Festivalu se bohužel už neúčastní karlovarská skupina Čp.8, protože její lídr a talentovaný autor Jára Ježek umírá v prosinci 1985 na zákeřnou nemoc.

Po roce (!) Supraphon přiváží do Plzně hotové album z nahrávek ročníku 1985. Tentokrát se natáčí  Porta 1986 přímo na úvodním koncertu festivalu, deska však doputuje do Plzně opět až za rok. Ale podařila se jiná lahůdka: zvukař Petr Benesch a dramaturg Michal Jupp Konečný připraví pro Supraphon jubilejní dvojalbum 20 let Porty, které zvukově představuje všech devatenáct předchozích ročníků.

Z koncertu v Pekle se opět vysílá Radioporta a Mikrofórum přidává koncertní živé vysílání s dávnými legendami Porty – vystupují Blátotlačky, Krajánci (což je název nuceně přejmenované skupiny Taxmeni), Termiti Ladislava Huberťáka Kučery, Verumka, Stopa a Studio PF.

Znovu přijíždí ruská písničkářka Žanna Bičevská. Na Portě vystupuje se Spirituál kvintetem. Sama zpívá lidovky a spirituály. Portýru poskytla rozhovor. V něm zdůrazňuje, že považuje za chybu, že na Portě nehraje Jarek Nohavica. Rozhovor v Portýru vyšel, cenzura nestíhala. Dalšími zahraničními účastníky je nizozemská skupina Country Trash, opět bluegrass ze západu Evropy a polská kapela Country Road.

Tábořiště jak na stadionu Potravin, tak na loukách u Lochotína se stále více plní a rozšiřují. Problémem začíná být nedostatečné hygienické zázemí na tábořištích. Lidé se ale radují a baví celou noc, zpívají a shlukují se kolem sejšnujících muzikantů.

Místní štáb zajišťuje několik armádních kuchyní, v nichž se vaří guláš za 5 Kč. I ceny jsou stále ještě velmi nízké. Festivalová vstupenka stojí 15 Kčs na Lochotín a 10 Kčs na celý den na Výstavišti.

Dramaturgie nabízí pestrý program. Přijíždějí Vladimír Merta, Spirituál kvintet, Brontosauři, bratři Ebenové, Poutníci, Wabi Daněk, Nerez, Slávek Janoušek, Ivo Jahelka, Paleček-Janík, Nezmaři, Stopa, bratislavské Lojzo, Žalman a Javory. Na jednotlivých scénách se objevují nové pořady: Písničkáři, Hudci z Moravy, Odpoledne v modré trávě, Písničky z divadýlek a další. Hraje se tu blues, spirituály i divadlo. Zatímco Jirka Černý nabízí diskotéku folkovou, Robert Křesťan přichází s hudebním pohledem na country.

Na scéně u Sudu jsou pod dohledem místního znalce a organizátora Jaroslava Studeného hojně zastoupeny západočeské kapely. Je jich tu deset a to i takových, které do celostátního finále Porty nepostoupily. A v soutěži na sebe nejvíc upozorňují kapely Falton a EFS.

Na Portě přibývá diváků a jako na všech velkých akcích se začínají objevovat i lidé, pro které je muzika spíše kulisou k pobývání a k pivu a kteří se nehodlají přizpůsobit většinovému publiku. Objevují se rozhorlené hlasy od trampského publika. Porta se jim zdá už příliš rozsáhlá a pro trampskou píseň už tam není dost prostoru.

Orgány KSČ a SSM jednají o Portě. Není přizván nikdo ze štábu Porty. Ví se jen, že je tam velmi dusno. Hysterie politických orgánů se zřejmě zvyšuje s přicházejícím Gorbačovem. Hlavním tématem je „nespokojenost s dramaturgií“ Michala Juppa Konečného, která později vyústí ve výměnu osoby dramaturga. Soudruhům není úplně jasné, kam by se Porta měla ubírat. Objevují se třeba názory, že kapely z Porty by měly více hrát na Festivalu politické písně. Jiní jejich kolegové to vyvracejí. Nejsou úplně zajedno. Shodují se však v permanentní kontrole všech textů a nezávadného oblečení a chování účinkujících.

Do dramaturgické skupiny, kde byli znalci jednotlivých hudebních žánrů, náhle jmenoval západočeský Krajský národní výbor dva členy, tedy spíše dozory. Zvláštní bylo, že se zasedání dramaturgické skupiny nikdy nezúčastnili. Byl to zase jen buď alibistický přístup, nebo nedotažená kontrola z vyšších míst.

Odbor kultury NV města Plzně požaduje kromě textů písní amatérských skupin (profesionálové jsou z toho vyjmuti, protože jsou pod kontrolou svých krajských agentur, které je zřizují) nejenom schvalování všech textů hudebních skupin, ale i schvalování všech promluv a textů moderátorů a konferenciérů. Snad si tam později někdo uvědomil absurditu tohoto požadavku, protože nebyl ve skutečnosti nikdy realizován. Některé ty zákazy díky rozlehlosti a nepřehlednosti festivalu se daly obejít. A taky se obcházely. Vynalézavost organizátorů i muzikantů byla v tomto směru mimořádná.

Výsledky:

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Barel Rock (Brno)
    • Ozvěna (Brno)
    • Točkolotoč (Svitavy)
    • Povijan (Svitavy)
    • Katalog (Chlumec)
    • Ucho (Vyškov)
    • Kos – Lysáček (Gottwaldov)
  • AUTORSKÉ PORTY
  • ZLATÉ PORTY
  • DIVÁCKÉ HLASOVÁNÍ
  • ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
    • Kliďánko Náchod
    • Bosá pointa Brno

1987

editovat

Porta se díky své navštěvovanosti stala zajímavým objektem pro hudební vydavatelství, noviny, časopisy i rádia. Díky známosti Porty se do médií dostávala folková, trampská a country hudba. Mnohdy se stávalo, že oblastní kola byla pro rozvoj této hudby důležitější než finále. Finále už pro mnohé nebylo pouze vyvrcholením oblastních a krajských kol, ale svátkem hudby. Do autorské soutěže se přihlásilo 147 soutěžících a počet zaslaných příspěvků byl 428. Finále proběhlo podle podobného schématu jako loňského roku. Statisticky řečeno na tomto finále vystoupilo 100 kapel což představuje 650 muzikantů, kteří vystoupili na sedmi scénách a pořady provázelo 11 moderátorů.

Výsledky:

1988

editovat

Tento rok byla stanovena další změna soutěžního řádu týkající se hlavně autorské soutěže. Hlavní změnou bylo omezení maximálního možného počtu odevzdaných písní na dvě. Díky tomu odevzdalo 105 autorů 210 písní. V interpretační soutěži postoupilo z oblastních do krajských kol 131 soutěžících z nichž se 24 probojovalo do finále. Na Lochotíně v Plzni se tísní přes 30 000 lidí. Tento rok bylo Supraphonem zhruba měsíc před konáním finále nahráno album Porta 88, které vznikalo na základě výběru v krajských kolech.

Výsledky:

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Někde jinde (Gottwaldov)
    • Folk-lór (Olomouc)
    • Duel (Jablonec nad Nisou)
    • Tyrkys (Ostrava)
    • Damijan (Olomouc)
    • Střepy (Jihlava)
  • AUTORSKÉ PORTY
  • DIVÁCKÉ HLASOVÁNÍ
    • Skupiny:
  1. Klíč
  2. Cop
  3. Kamelot

1989

editovat

Tento rok byl pro Portu velmi zvláštní. Opět byl dlouze projednáván soutěžní řád. Zaznívaly hlasy o zachování současného modelu, zrušení soutěže, nebo návratu k rozdělení dle žánrů. Nakonec byla vybrána verze dělící soutěžící dle žánrů, ovšem to nebyl úplně jednoduchý úkol, neb mnoho kapel se nedalo jednoznačně zatřídit. Mimo těchto změn se objevily snahy Portu rozšířit i na Slovensko a propojit s novým festivalem politické písně Polifest. Další změnou bylo zrušení samostatné autorské soutěže. Porta se tak stala soutěží autorsko-interpretační. Oblastních kol se změna netýkala, a tak se první problémy objevily při postupu 132 účinkujících do krajských kol. V některých krajských kolech porota nenašla tak kvalitní skupiny, aby mohli postoupit do finále. Autorsko-interpretační soutěž proběhla opět v Plzni na výstavišti a na Lochotíně a její atmosféra předpovídala události z podzimu tohoto roku.

Výsledky:

  • TRAMPSKÁ PÍSEŇ
    • Pohoda (Chrudim)
  • FOLK
    • Povijan (Svitavy)
  • COUNTRY
    • Blues Harp (Velké Němčice)
  • DIVÁCKÁ PORTA
    • Piano (Olomouc)
  • DALŠÍ PORTY
    • Piano (Olomouc)
    • Duo Ťuk (Žamberk)
    • Mosty (Brno)
  • ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
    • Pojjazie (Brno)
    • Blanka Šurková (Notabene)
    • Miluše Hrdličková (M+L)

1990

editovat

Společenské změny v roce 1989 přinesly první těžkosti. Původní organizátoři festivalu z Ústí na Labem požadovali, aby se Porta vrátila do místa svého vzniku. Ale pracovníci ústředního aparátu SSM, teď už bývalí, se nehodlali festivalu vzdát. Nechali si na Úřadu průmyslového vlastnictví chránit ochrannou známku Porta a založili občanské sdružení Porta. Významná skupina organizátorů v čele s dramaturgem Michalem Juppem Konečným od Porty odchází a zakládá festival Zahrada ve Strážnici, který se následně svým rozsahem dá s Portou srovnat. Zároveň zakládá hudební měsíčník FOLK a COUNTRY. Porta tím ztrácí řadu organizátorů, ale větším problémem je vzniklá dualita, která ve větší nebo menší míře trvá dodnes. V Plzni se dál koná Porta, v Ústí nad Labem Interporta (později přejmenovaná na Trampskou Portu. SSM už je zrušeno, což je dobře pro svobodu tvorby, ale vzniká otázka, jak se bude financovat festival v Plzni a zejména oblastní a krajská kola. Předkola byla rozdělena do čtyř kategorií folk, country,trampská píseň a písničkáři. Zároveň byla znovu vyhlášená autorská soutěž. Díky nadšencům a penězům, které se povedlo získat ještě od SSM se i tohoto roku uskutečnila oblastní kola, ze kterých do krajských kol postoupilo 129 účinkujících. Podoba finále se oproti minulým letům změnila a Porta dostala nového dramaturga. Při finálových koncertech nerozhodovala porota ale diváci, koncerty na Lochotíně byly postaveny dle žánrů. Do autorské Porty přišlo přes 250 příspěvků ze kterých bylo do finále vybráno 12. Desku Porta 90 vydalo vydavatelství Porta, které bylo prvním podnikatelským počinem vzniklého Sdružení Porta.

Výsledky:

  • FOLK
    • Folktrio (Liberec)
  • TRAMPSKÁ PÍSEŇ
    • Roháči (Loket nad Ohří)
  • COUNTRY
    • Modrotisk (Jablonec nad Nisou)
  • AUTORSKÁ PORTA
  • ZLATÁ PORTA
    • Roháči (Loket nad Ohří)

1991 – 2002 Období dvou Port (Plzeň a Ústí nad Labem)

editovat

Nastává dělení festivalu. Zakladatelé chtějí Portu dostat zpět do míst založení a Ústí znovu hraje a zpívá portovní muziku. Pořadatelé v Plzni ale připravují dále Portu v Plzni. Plzeňští si nechávají zaregistrovat název Porta a proto se v Ústí odehrává Interporta. Do hry se vrací i ČTU, která opět pořádá oblastní kola. Z pořadatelů festivalů se stávají dva nesmiřitelné tábory.

1991

editovat

I když název Porta si zaregistrovalo Sdružení Porta a "plzeňský" tábor se zdál svolnější k vyjednávání, objevovaly se snahy některých novinářů i hudebníků o převedení názvu Porta do Ústí nad Labem, to se ale nepovedlo a proto se v Ústí nad Labem odehrála Interporta.

PORTA Plzeň

V tomto roce přišly další úpravy soutěžního řádu Porty. Sdružení Porta se stalo jediným pořadatelem finále v Plzni. Tento rok se změnila i dramaturgie. Finále proběhlo od 3. do 5. července. Večerní koncerty byly vyhrazeny pořadu Zvukové dějiny Porty, kde si zahráli držitelé Port od roku 1967 až 1990, sobota pak patřila Dvoraně. Koncerty interpretační soutěže jsou členěny dle žánru a o každém žánru rozhoduje jiná porota. Na festivalu byl patrný pokles návštěvnosti. Amfiteátr výstaviště byl po celou dobu trvání Porty dějištěm komponovaných pořadů jednotlivých krajů. Díky poklesu návštěvnosti (vzniklo velké množství nových akcí a někteří jejich pořadatele Portě nedokázali přijít na jméno) bylo potřeba začít hledat peníze na pořádání oblastních kol u sponzorů a pro Portu tak začala úplně nová doba.

Výsledky

  • FOLK
    • Jarmark (Hodonín)
  • TRAMPSKÁ PÍSEŇ
    • Pražce (Praha)
  • COUNTRY
    • Vabank Unit (Praha)
  • DALŠÍ PORTY
  • ZLATÉ PORTY
  • ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
    • Dekorace
    • Therne čhave
    • Trdlo
    • Kurzy šití
    • Sluníčko
  • ZVLÁŠTNÍ OCENĚNÍ POROTY
    • Mirek Urbaník (Drops)

Ústí nad Labem

  • Hlavní trofej
    • Sekvoj Praha
  • Za přínos trampské písni a tvorbě
    • Strejdové Bukovany
  • Divácká porta
    • Náplava Ústí nad Labem
  • Miss Trampské Porty 91
    • Sabina Obrová, F.T.Prim Brno

1992

editovat

PORTA Olomouc

Došlo k přesunu Porty z legendární Plzně a pro "pravou" Portu začíná druhé období stěhování. Zájem o pořádání Porty mají v Olomouci a Brně. Rozhodnutí zní letos Olomouc a příští rok Brno. Toto období je charakteristické častými změnami ve vedení Sdružení Porty, které potrvají ještě několik dalších let a festivalu nepřinesou příliš dobrého. Dramaturgie se opět změnila a soutěžní vystoupení se prolínala s vystoupením hostů. Tento model se odehrává i na současných ročnících. Samostatný koncert měla pouze autorská Porta. Finálové dění se odehrávalo v letním kině a v krytých prostorách. Stejně tak jako loňský rok se projevil pokles návštěvnosti, Portu vidělo 9000 diváků.

Výsledky

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Maskara (Brno)
    • Jen tak (Liberec)
  • AUTORSKÁ PORTA
    • Doma v pokoji – Pavel Lipták – skupina Corpus Delicti (Praha)
  • ZLATÁ PORTA
  • INTERPRETAČNÍ PORTA
    • Náplava (Ústí nad Labem)
  • AUTORSKÁ PORTA
    • Trepka (Nejdek)
  • DIVÁCKÁ PORTA
    • Ozvena (Senica)

Ústí nad Labem

Ústecká Interporta se rozhoduje zaměnit předponu inter za přídavné jméno Trampská. Ne snad proto, že by na festivalu zněly výhradně písně trampského žánru, ale proto, že trampové jsou v převážné většině jeho pořadateli. I na Ústecké Portě byl patrný pokles návštěvnosti oproti prvnímu ročníku. Program zhlédlo dle dostupných zdrojů asi 300 platících diváků.

Výsledky

  • Interpretační porta
    • Sekvoj Praha
  • Autorská porta
    • Talizman Spišká Nová Ves
  • Divácká porta
    • Náplava Ústí nad Labem
  • Miss Trampské Porty 92
    • Lenka Davidová (Prťa, F.T.Prim Brno)

1993

editovat

PORTA Brno

Minulý ročník opět skončil finančním schodkem a tudíž bylo nutné o jeho uskutečnění jednat už po ukončení ročníku předchozího. Sdružení Porta touto dobu nebylo v příznivé finanční situaci a stálo před rozhodnutím vyhlásit bankrot. Na zasedání Rady sdružení bylo rozhodnuto o volbě nového předsedy sdružení, kterým se stal František Linhárek (producent a dlouholetý člen skupiny Poutníci), zároveň bylo rozhodnuto o přestěhování sekretariátu sdružení do Brna. Nový předseda působil ve své funkci velmi krátce a proto ještě před uskutečněním finále byl novým předsedou zvolen Petr "Balík" Vohnout. Oblastní kola tohoto roku byla přejmenována na základní kola. Systém základních a osmi regionálních kol prošlo více než 1700 muzikantů a do finále jich postoupilo 47. Zájem soutěžících o Portu byl, ale horší to bylo se zájmem diváků. Na konci finále valná hromada členů Sdružení Porta odhlasovala další stěhování.

Výsledky

  • FOLK
    • Spolektiv (České Budějovice)
  • TRAMPSKÁ PÍSEŇ
    • F.T. Prim (Brno)
  • COUNTRY
    • Nová sekce (Praha)
  • PÍSNIČKÁŘI
    • Standa Kahuda (České Budějovice)
  • AUTORSKÁ PORTA
    • Píseň o spánku – Dan Holk a Jan Nedvěd ml.
  • ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
    • Trdlo (Pardubice)
    • Minehava (Praha)
    • Madalen (Bohuslavice)
    • Jiří Mašek – píseň Host

Trampská Porta

Výsledky

  • Interpretační porta
    • Tramp evergreen band Brno
  • Autorská porta
    • Ozvena Senica
  • Divácká porta
    • Auris Praha
  • Miss Trampské Porty 94
    • Marta Sládková (Pinďa, Rosa Litomysl)

1994

editovat

Základní kola začala probíhat již na podzim roku 93 a na jaře 94 se odehrála kola regionální. Do finále postoupilo 41 kapel a písničkářů. Přesně po dvaceti letech se Porta podívala do Svitav a hlavní dění se odehrálo v areálu Cihelna. Tento rok se volila Miss Porta, tradiční volba, kdy volili dotyčnou redaktoři Portýra se ale nekonala. Letošní Miss musela zpívat, tančit a balit US tornu, výkony pak posuzovala odborná porota vedená Wabi Daňkem.

PORTA Svitavy

Výsledky

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Proč ne
    • Pink folk
    • Taburet
    • Náhoda
  • AUTORSKÁ PORTA
    • Schody – Jiří Mašek
  • MISS PORTA 94
    • Lída Kučerová (Svitavy)

1995

editovat

PORTA Plzeň Dochází k posunutí termínu festivalu Zahrada (pod vedením bývalého dramaturga Porty Michala Konečného). Na tuto změnu termínu nereagovali účinkující ani diváci pozitivně. Kde byla tehdy chyba, dnes už nikdo nezjistí a panují zde různé názory, ale žánru "naší " muziky to jistě neprospělo. Tato Porta zaznamenala rekordní počet zájmu ze strany hudebních souborů. Bylo jich cca 370 ze kterých bylo na doporučení porot vybráno 36. Přichází návrat do Plzně, tentokráte ne do Lochotína, ale na Plzeňské Výstaviště, které na pár let poskytlo Portě útočiště. Hlavní scénou byl amfiteátr Výstaviště. V areálu se nacházeli další 3 scény na kterých probíhaly recitály. Po ukončení hlavního večerního programu probíhaly noční country bály. Po ukončení finále se opět konala valná hromada Sdružení Porty, na které se dosavadní předseda sdružení vzdal funkce a zvolen byl Peter Stuchlík.

Výsledky

  • FOLK
    • Spolu od sebe (Cheb)
  • TRAMPSKÁ PÍSEŇ
    • Puška Family (Praha)
  • COUNTRY
    • Madalen (Zábřeh)
    • Freegrass (Pardubice)
    • M.O.C. (Brno)
  • CENA POROTY
    • Čhave Jilestar
  • UZNÁNÍ POROTY
    • Náhoda (Praha)
    • Starý mlejn (Ostrava)
    • Brzdaři (Olomouc)
    • Jaroslav Kužela (Žízeň)
    • Karel Slavík (Bez not)

Trampská Porta

Výsledky

  • Interpretační porta
    • Čtyřlístek Teplice
  • Autorská porta
    • Ozvena Senica
  • Divácká porta
    • Auris Praha
  • Miss Trampské Porty 95
    • Soňa Kočandrlová (Fregata Plzeň)

1996

editovat

Rok je důležitý ve vzájemném postavení obou festivalů. Mezi pořadateli Trampské Porty a Porty došlo k urovnání sporů a některá oblastní kola začala být pořádána společně pro oba festivaly.

PORTA Plzeň

V oblastních kolech byl opět patrný nárůst počtu soutěžících formací. Počet 390 soutěžících formací je zatím nejvyšší v celé historii Porty. Co se týče hostů se na dramaturgii podepsala kolize s festivalem Zahrada. Celé plzeňské finále provázel vytrvalý déšť a část koncertu se musela odehrát v náhradních prostorách pod střechou. 30. ročník Porty možná nebyl tak honosný jako oslavy výročí předešlých, ale nechybělo mnoho krásných vystoupení a navzdory počasí také dobrá nálada.

Výsledky

  • FOLK
    • Madalen (Zábřeh)
  • TRAMPSKÁ PÍSEŇ
    • Lístek (Praha)
  • COUNTRY
    • Reliéf (Praha)
  • PÍSNIČKÁŘI
    • Duo Pohled (Havlíčkův Brod)
  • AUTORSKÁ PORTA
  • OCENĚNÍ POROTY
    • Čhave Jilestar (Bohumín)
    • Grassband (České Budějovice)
    • Povodeň (Uherské Hradiště)
    • Trepka (Nejdek)

Trampská Porta

Výsledky

  • Interpretační porta
    • Auris Praha
  • Autorská porta
    • Duo Neférovka a J.Vohaňka
  • Divácká porta
    • Čtyřlístek
  • Porta klasiků
    • Monsun Brno
  • Miss Trampské Porty 96

1997

editovat

PORTA Plzeň

Do základních kol se přihlásilo více než 300 kapel i jednotlivců. Finále proběhlo opět na Výstavišti a skládalo ze tří večerních soutěžních koncertů doplněných hosty a závěrečné Dvorany Porty. V areálu výstaviště byly i tři recitálové scény které se oproti minulým letům neprofilovaly žánrově a mimo soutěžích na nich vystupovaly i hosté. Na valné hromadě byl jako předseda sdružení zvolen Josef "Tornádo" Pecl.

Výsledky

  • TRAMPSKÁ KATEGORIE
    • Švorc (Kraslice)
  • FOLKOVÁ KATEGORIE
    • Trdlo (Pardubice)
  • COUNTRY A BLUEGRASS
    • The Log (Haná)
  • PÍSNIČKÁŘI A DUA
    • Igor Chižňak
  • OCENĚNÍ POROTY

Trampská Porta Ústí nad Labem

Výsledky

  • Interpretační porta za vlastní skladbu
    • Trní Boskovice
  • Interpretační porta za převzatou skladbu
    • Poupata Pardubice
  • Divácká porta
    • Lístek Praha
  • Miss Trampské Porty 97
    • Andrea Neumannová – Poupata Pardubice

1998

editovat

PORTA Plzeň

Základními koly prošlo více než 400 skupin a jednotlivců. jihočeské a západočeské kolo bylo společné pro Trampskou Portu i Portu "bez přívlastku". Do finále bylo vybráno 45 soutěžících. Hrálo se opět do noci a po ukončení hraní probíhaly country bály. Koncerty Porty tohoto roku navštívilo přibližně 12000 diváků. Co se týče hudební dokumentace společnost Bonton vydala sérii nazvanou Porta na CD a kazetách, která přibližovala dění na Portách od samého začátku až po současnost.

Výsledky

  • TRAMPSKÁ KATEGORIE
    • Trepka Chodov
  • FOLKOVÁ KATEGORIE
  • COUNTY A BLUEGRASS
    • Grátis
  • UZNÁNÍ POROTY
    • Kvítka – za perspektivní výkon
    • Kvokál – za vyspělý vokální projev
    • Qvetzalcoatl – za vynikající aranžmá
    • Ta Jana z Velké ohrady – za přínos k vývoji žánru
    • Jindra Kejak – za píseň Míšeň
    • AJeTo – za píseň Houpám
    • Kejklíři – zvláštní pochvala poroty

Trampská Porta Ústí nad Labem

Výsledky

  • Interpretační porta
    • Načas Blatná
  • Autorská porta
    • Načas Blatná
  • Divácká porta
    • Podivín Praha
  • Miss Trampské Porty 98
    • Petra Švihálková – Přístav Brno

1999

editovat

PORTA Plzeň

Soutěže v oblastech se zúčastnilo 444 skupin a jednotlivců. Finále proběhlo opět v areálu Výstaviště. Tento rok finále přálo počasí a pršet začalo těsně po ukončení všech koncertů. Jinak se v organizaci nic nezměnilo. Zatím co v interpretační soutěži bylo mnoho adeptů na vítěze, v autorské soutěži stejně jako loňského roku porota nevybrala žádný příspěvek.

Výsledky

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Dr. Rudolf Vomiště (Děčín)
    • Grassband (České Budějovice)
    • Jindra Kejak (Chomutov)
    • Magison (Praha)
    • Natalika (Brno)
    • Rampa music (Šumperk)
  • AUTORSKÁ PORTA
    • neudělena
  • OCENĚNÍ POROTY
    • J.Petr (V.I.S Petra Kuldy) – interpretační ocenění za flétny
    • Petr Pololáník – za původní tvorbu a interpretaci
    • Tomáš Kočko – autorské ocenění

Trampská Porta Ústí nad Labem

Výsledky'

  • Interpretační porta
    • Magison Praha
  • Autorská porta
    • Jarabáci Praha
  • Divácká porta
    • Kvokál Praha
  • Miss Trampské Porty 99
    • Míla Kučerová – Ryby Brno

2000

editovat

PORTA Plzeň V soutěži v krajích účinkuje přes 400 kapel i sólistů, počet postupujících do finále byl 42. Finále proběhlo ve dnech 5.7. – 8.7. na tradičních místech na Výstavišti Plzeň. Ani tentokráte nechybí vydatná bouřka. Portovní hraní koncem finále letos nekončí, protože Sdružení Porta připravilo podzimní Ozvěny Porty na farmě Bolka Polívky tzv. Portování u Bolka aneb Ozvěny Porty. Portování se účastní 24 skupin a sólistů. Jako dokumentace dění na Portě se nahrává živé CD Porta 2000 a dění na Ozvěnách připomíná CD Ozvěny Porty 2000.

Výsledky

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Manon 15 (Praha)
    • Žofie Kabelková (Jihlava)
    • Přístav (Brno)
    • Faktor (Ústí nad Labem)
    • Kaluže (Hostinné v Podkrkonoší)
  • AUTORSKÁ PORTA
    • Kdo ví – Duo Easy
  • OCENJĚNÍ POROTY
    • Pavla Pašková (Messalina) za zpěv
    • Jakub Linhart (Jauvajs) – virtuózní hra na zobcovou flétnu
    • Tempo di vlak – interpretace přispívající k rozvoji tradiční trampské písně
    • Jeroným Lešner
    • Petr Makula

Trampská Porta Ústí nad Labem

Výsledky

  • Interpretační porta Magison
  • Autorská porta Kvokál s písní Když svatí spinkaj
  • Divácká porta Magison
  • Zvláštní ocenění
    • Přístav – přínos moderní trampské písni
    • Natálie Velšmídová – mimořádný interpretační výkon
  • Miss Trampské Porty 2000
    • Mirka Menšíková z Magisonu

2001

editovat

Tento rok se povedlo vybudovat širokou strukturu soutěže v celé republice a na Slovensku. Mimo západočeského a jihočeského kola se postupně spojují i další kola a pořádají se společně jak pro Portu, tak pro Trampskou Portu.

PORTA Plzeň

Ozvěny Porty se konají na farmě v Olšanech hned na jaře i na podzim. Soutěž opět graduje v Plzni na Výstavišti. Proběhla generační obměna štábu a Porta i Ozvěny Porty se staly součástí festivalů Kozel Tour. Soutěžní formace dostávají více prostoru ve finále a Plzeňská Porta zpívá každý den do rána. Poslední večer se strhla bouře a Dvorana se na rychlo stěhuje do pavilonu, kde je srdečná a nádherná atmosféra. Bohužel začínají prosakovat první zprávy o uzavření výstaviště, kde Porta nalezla zázemí pro svá finále v posledních letech.

Výsledky

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Jewelci (Znojmo)
    • Přístav (Brno)
    • P.R.D.I. (Praha)
    • U – Style (Děčín)
  • AUTORSKÁ PORTA
    • Píseň Podvečer – TAH (Moravský Krumlov)
  • OCENĚNÍ POROTY
    • Ryby (Brno)
    • Jeroným Lešner (Řež)
    • Petr Makula (Ostrava)
    • Kajkery (Frýdek-Místek)

Ústí nad Labem

Výsledky

  • Interpretační porta
    • Přístav
    • Na pár chvil
  • Autorská porta Jeroným Lešner – Zvukařská
  • Divácká porta Přístav
  • Zvláštní ocenění
    • Jeroným Lešner za instrumentální umění
    • Svítáni za vokální instrumentaci písně Chilli con carne
  • Miss Trampské Porty 2001 Marcela Andrlová – Na pár chvil

2002

editovat

PORTA Plzeň

Už během roku se hovoří o uzavření výstaviště a konci Porty v Plzni a plný amfík s tím nic nenadělá. Průběh finále nezaznamenal letos větších změn. Opět se hrálo na hlavní scéně v amfiteátru Výstaviště a třech scénách v jeho areálu. Srpnové povodně pak zkázu výstaviště dokonaly.

Výsledky

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
  • AUTORSKÁ PORTA
    • Nikdy jsem nevyhrál Portu – Roman Špilínek (Český Krumlov)
    • Rozbíjení džbánu – Jeroným Lešner (Řež u Prahy)
  • ZLATÉ PORTY k 35. výročí Porty

Trampská Porta

Výsledky

  • Interpretační porta
    • Vltavín – Liberec
    • Tempo di vlak – Ostrava
  • Autorská porta: Petr Pololáník za píseň Sandály
  • Divácká porta: Lístek – Praha
  • Miss Trampské Porty 2002 – Zdena Němcová – sourozenci Němcovi
  • čestné uznání
    • vokální výkon – zpěvák skupiny Country jam
    • instrumentální výkon – Slovenska kapela Lekra

2003–2006 Období dvou Port (Jihlava a Ústí nad Labem)

editovat

Plzeňská Porta se stěhuje do Jihlavy. Porta v Ústí se odehrává bez větších změn. Dochází k dalšímu propojování oblastních kol a začíná se hovořit o možné spolupráci obou Port.

2003

editovat

PORTA Jihlava

Po loňském posledním roce v Plzni, přichází na řadu jihlavská éra. V Jihlavě byla Porta přijata celkem kladně, bohužel pro Portu jen dočasně. Co se týče diváků jejich počet byl menší než v Plzni a tento pocit umocňovala rozlehlost jihlavského Letního kina. První ročník "Jihlavské" Porty ještě nebyl co se dokonalosti areálu týče ideální, ale jsou přislíbeny velké změny v celém letním kině. Mimo hlavní scény se hraje ještě na dvou dalších denních scénách, které od sebe nejsou příliš vzdálené a navzájem se ruší. Kladně je hodnocena možnost příjezdu autem a možnosti ubytování. Pro toho, kdo přijel vlakem je areál poměrně hodně vzdálen. Co se týče zázemí pro štáb a účinkující zde bylo co vylepšovat, to se ale mělo v následujícím roce vylepšit.

Výsledky

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Lístek (Praha)
    • Kajkery (Frýdek-Místek)
    • Kvinta (Litvínov)
    • Pod kloboukem Bossa (Brno)
    • Rovnátka (Břeclav)
  • AUTORSKÁ PORTA
    • Jarda Holan Praha – písnička Všechno ti dám
    • Ing. Josef Chylík z Vyškova – písnička Něha
  • OCENĚNÍ POROTY
    • Sylva Čekalová z Lístku – mistrovská hru na Panovu flétnu
    • Tereza Terčová – zpěv

Trampská Porta

Výsledky

  • Interpretační porta
    • Bezefšeho (ČR)
    • Hrdza (SR)
  • Autorská porta
    • Magda Brožková
  • Divácká porta
    • Falešná Karta
  • Miss Trampské Porty 2003
    • Veronika Rabadová – Hrdza Prešov

2004

editovat

PORTA Jihlava

Během roku se Jihlava postarala o rekonstrukci zázemí letního kina a Portě se dostalo nádherných prostor pro štáb, ale také pro hudebníky. Tohoto roku se obnovila tradice vystoupení poroty, kdy jsou při recitálu Petra Rímského přizváni ke společnému hraní moderátoři a za porotu se přidal Ota Maňák s nezapomenutelným Sumertime. Tato aktivita poroty a pořadatelů Porty pokračuje v improvizovaných koncertech dodnes. Tento rok se poprvé vyzkoušel záměr dramaturga Zdenka Schwagera nazvaný model semifinálových scén. Záměr se objevil s úmyslem, aby si na Portě zahrálo více muzikantů. Tento model se ujal a pokračuje dodnes.

Výsledky

  • INTERPRETAČNÍ PORTY
    • Bezefšeho, Bůhví
    • Giant Mountain's Band
    • Martina Trchová a Karolína Skalníková
    • Vltavín
  • AUTORSKÁ PORTA
    • Ajeto
  • OCENĚNÍ POROTY
    • Alternativa – za neobvyklou instrumentaci
    • Tereza Terčová – za výrazný vokální projev

Trampská Porta

Výsledky

  • Interpretační porta
    • Přístav – Brno
  • Autorská porta
  • Divácká porta
    • Přístav – Brno

2005

editovat

PORTA Jihlava

Jedna z denních scén se dostala do vedlejší jihlavské ZOO – Matongo. Nová scéna byla nejen pro "naše" diváky, ale také pro návštěvníky ZOO. Bohužel ani tato snaha neotočila jasný trend snižování návštěvnosti, což se projevovalo i v hodnocení účinkujících. Zároveň začínal být znát ústup zájmu o Portu ze strany místních orgánů, který byl bohužel podporován i politikou tehdejšího vedení festivalu. Výsledek byl pro Portu velmi vážný a to znatelný úbytek diváků i přes skutečnost že letos na Portě vystoupili černoši ze Zimbabwe IYASA a hráč na foukací harmoniku světové třídy Charlie McCoy doprovázený Druhou trávou.

Výsledky

  • AUTORSKÁ PORTA:
    • Koubová – Henel (za skladbu Nežárka)
  • INTERPRETAČNÍ PORTY

Trampská Porta

Výsledky

  • Interpretační a divácká Porta
    • Divozel (Košice, SR)
  • Miss Porta
    • Lucie Šteučeková
  • Interpretační a autorská Porta
    • MY3.AVI (Praha), vítězná píseň V kůži Oldřicha Nového

2006

editovat

Krajská kola byla již mnohdy ve spojení se Sdružením pořádajícím Portu a ČTU. Objevuje se hodně nových, mladých kapel.

PORTA Jihlava Porta při oslavě svých 40. narozenin věnovala koncert na jihlavském náměstí městu a občanům. Promokli jsme na kost, ale hrálo se s P. Bendem a cimbálovkou. Tento ročník se ovšem jinak do dějin zapíše černým písmem jako ročník málem poslední. Kvůli neochotě tehdejšího vedení Sdružení Porta, které mělo řadu jiných aktivit a na přípravu Porty nemělo čas, nepovedené propagační kampani, neutěšeným vztahům s místními a rozvázání spolupráce s důležitými sponzory, bylo toto finále takřka prosté diváků. Za vzpomínku stojí glosa Wabiho Daňka který při pohledu do hlediště utrousil: No všechno je pro něco dobrý, alespoň nebudou fronty u stánků. V září dochází k volbě nového vedení festivalu, které doufá, že se vše v lepší obrátí.

Výsledky

  • AUTORSKÁ: Martin Rous
  • INTERPRETAČNÍ: Bodlo, Epy de Mye, BlueGate, Martin Rous
  • Zvláštní ocenění poroty:
"Showporta" – Panelákovi fotři
Osobitý projev – sólistka skupiny Divozel – Lucka Horňáková
Cena za novátorství v hudbě a trombon ve folk a country: Lukáš Moravec ze skupiny Do větru.

Trampská Porta

Výsledky

  • Interpretační Porty
    • Načas (Praha)
    • Marien (Pardubice)
  • Autorská Porta
    • Jan Dospiva za píseň Taťána a Oněgin
  • Divácká Porta
    • Marien (Pardubice)
  • Miss Porta
    • Mirka Králová ze skupiny Toman a lesní panna

Sjednocená Porta

editovat

2007

editovat

Během podzimu 2006 došlo k volbám ve Sdružení Porta. Dosavadní předseda Josef Pecl nebyl zvolen a nové vedení jej vyzvalo k předání všech potřebných náležitostí. Kvůli velmi špatné komunikaci a složité situaci tak byla Porta 2007 ohrožena. Aby bylo možné situaci zachránit, bylo založeno nové Občanské sdružení Porta (O.S. Porta), jehož předsedkyní se stala Anna Roytová a rozběhla se snaha o záchranu finále Porty. Tohoto roku došlo k dohodě s pořadatelem Trampské Porty v Ústí nad Labem a Českou tábornickou unií a Sdružení Porta, což znamená, že obě Porty se nadále spojují a začalo se připravovat postupné sjednocení dosud soupeřících festivalů. Díky ochotě vedení O.S. Porta propůjčit pořadatelům v Ústí nad Labem název festivalu a všechny záležitosti s tím spojené, proběhlo v Jihlavě České národní finále Porty, jehož vítězové postoupili do Mezinárodního finále Porty v Ústí nad Labem.

České národní finále Porty – Jihlava

editovat

Kvůli nedořešeným finančním otázkám bývalého pořadatele bylo uspořádání tohoto ročníku velmi problematické. Pořadatelem tohoto ročníku se stalo nově vzniklé O.S. Porta se sídlem v Českých Budějovicích. Rada festivalu pracovala v obměněném složení a při přípravě finále se musela vypořádat s nedostatkem pořadatelů, materiálního zabezpečení a v neposlední řadě peněz.

Výsledky

  • Postup do Mezinárodního finále Porty v Ústí nad Labem :
  • Postup do semifinále v Ústí nad Labem:
  • Diváckou Portu získali:
    • Nestíháme, 4zdi, Bodlo

Mezinárodní finále Porty – Ústí nad Labem

editovat

Výsledky

  • Interpretační porty:
  • Divácká Porta:
    • Bob a Bobci (Hrob)
  • Ústecký stříbrňák (za přínos trampské písni)
    • Bob a Bobci (Hrob)
  • Autorská Porta
    • Blanka Prudilová – skupina Pupkáči (Lipník nad Bečvou)za píseň „Cyklistická“
    • Marie Havlová & Milan Krejsa (Duchcov)za píseň „Barvy kamenů“

2008

editovat

Došlo k oddělení interpretační a autorské Porty. V interpretační soutěži postoupili skupiny do semifinále a finále v Řevnicích, kde se utkávají v Českém národním finále a nejlepší z nich postupují do Mezinárodního finále v Ústí nad Labem. Finále autorské Porty se odehrálo v Ústí nad Labem.

České finále Porty – Řevnice u Prahy

editovat

Vzhledem k nepříliš vhodnému načasování, umístění a nevelkému zájmu diváků v Jihlavě, se České národní finále přesunulo blíže k Praze do areálu Lesního divadla v Řevnicích. Změna prostředí se odrazila na návštěvnosti a přiměla pořadatele k další snaze o udržení tohoto festivalu. Oproti Jihlavě došlo ke změnám. Recitály účastníků finále se odehrávají na scéně uprostřed Řevnic před kulturním centrem. Soutěžní vystoupení se odehrávaly na hlavní scéně, kde program probíhá i přes den. Soutěžící byli rozděleni do několika soutěžních bloků a jejich koncerty proloženy koncerty hostů. První ročník v Řevnicích, České národní finále, byl považován diváky i hudebníky za úspěšný. Došlo také k valné hromadě O. S. Porta a prodloužení funkčního období současné rady a vedení sdružení.

Výsledky

  1. Xindl X
  2. Přelet M.S.
  3. místo Šeginy
  • Postup do Mezinárodního finále Porty v Ústí nad Labem:
    • Pavel Houfek Band, Hluboké nedorozumění, Simona Klímová, Bossorky
  • Zvláštní ocenění získali:
    • GoodWill za hru na dobro, Jiří Fryč za hru na kytaru, Quanti minoris za instrumentaci

Na podzim O.S. Porta (pořadatel ČNF) pořádalo v prostorách kina Blaník koncert OZVĚNY PORTY, jako připomenutí toho, co se v Řevnicích dělo.

Mezinárodní finále Porty – Ústí nad Labem

editovat

Výsledky

  • Interpretační Porta – Přelet M.S.
  • Autorská Porta – Xindl X
  • Divácká Porta – D.N.A.
  • Ústecký stříbrňák – Hluboké nedorozumění

2009

editovat

Zažil se model postupu z oblastních kol do finále popř. semifinále. České národní finále v Řevnicích a následný postup těch nejlepších do Mezinárodního finále v Ústí nad Labem. Česká tábornická unie se mimo koordinace oblastních kol zapojila jako spolupořadatel do řevnického finále.

České finále Porty – Řevnice u Prahy

editovat

Po boku začínajících kapel vystoupily známé hvězdy a to nejen z oblasti „portovní hudby“, ale i žánrů odlišných. Nové působiště prohloubilo spolupráci s místními organizacemi. Před konáním festivalu proběhla v Řevnicích výstava o Portě a brigáda, při níž byly do lesa v okolí Řevnic vysázeny stromy. Denní scéna byla přejmenována na semifinálovou, pochopitelně z toho důvodu, že se na ní konalo semifinále soutěže, které doplnili finalisté o své recitály. Scéna byla přesunuta blíže k hlavní scéně do prostoru hřiště na házenou, které „porťákům“ poskytlo také zázemí a občerstvení. Podzimní Ozvěny Porty se tentokrát konaly v klubu MLEJN v Praze a mimo účinkujících z Porty vystoupil jako host Vlasta Redl. V rámci zlepšování komunikace s návštěvníky i soutěžícími založila Porta svůj profil na Facebooku a vylepšila své internetové stránky.

Výsledky

  1. Zdeněk Hamřík
  2. Strašlivá Podívaná
  3. Alibaba
  • Autorská Porta – JANE Country Brno za písničku Don Quijote

2010

editovat

Došlo k většímu propojení oblastních kol a ČNF.

České finále Porty – Řevnice u Prahy

editovat

Ročník, který podle názoru mnohých "vrátil Portě ztracený dech". Díky práci v oblasti budování vztahů s okolím a shánění tolik potřebných finančních prostředků, se zlepšilo prostředí místa konání, služby pro návštěvníky i finanční možnosti pořadatele Českého národního finále. Mimo klasického programu soutěžících kapel a hostů se uskutečnily hudební dílny, kde lektory byli „mistři svých nástrojů“. Portě předcházelo opět sázení stromů, výstava, a jako vzpomínka na vydařený ročník se opět uskutečnily Ozvěny Porty v pražském klubu Mlejn s hostem Naďou Urbánkovou a skupinou Bokomara.

Výsledky

  1. Quanti minoris (Brno)
  2. Pětník (Praha)
  3. Šťastní a veselí (Praha)

2011

editovat

Po dohodě se změnila i struktura festivalu a datum konání Ústecké části Porty. Z mezinárodního finále se stala mezinárodní soutěž, v rámci které se odehrává finále autorské Porty. Vrchol soutěže se odehrává pravidelně poslední červnový víkend v Řevnicích.

České finále Porty – Řevnice u Prahy

editovat

Mimo již klasického sázení stromů proběhla pozvánka na Portu prostřednictvím koncertu v kině v Řevnicích. Na scéně v Řevnicích se vystřídalo mnoho hudebníků domácích i zahraničních v portovních i příbuzných žánrech. Porta se po letech opět dočkala zaplněného hlediště i přes nepřízeň počasí. Pořadatelem bylo stejně jako v posledních letech O.S. Porta a pomohla také ČTU, která mimo pomoci při ČNF garantuje oblastní kola.

Výsledky

  1. D.N.A.
  2. Vasilův rubáš
  3. Šantré

2012

editovat

46. ročníkem oslavila Porta páté narozeniny v Řevnicích. Po několikerých pokusech, začít v páteční den jako žánrový (trampský den), se tento rok dramaturgie soustředila na jiný fenomén, kterým je mládí. Mimo soutěžních vystoupení se představil Přelet M.S., Blueground a současně jeden z nejpopulárnějších písničkářů současnosti Tomáš Klus. Návštěvníci přijeli ze všech koutů republiky a Portu navštívilo i velké množství místních řevnických diváků. Během festivalu se objevily jména jako: Jarda Wykrent, Lenka Filipová, Blue Effect, Ivan Mládek a Marta Kubišová. Kromě dalších nečekaností se na Portě 2012 objevil facilitátor, Tokhi a jeho Drum Circle. Bubenická show s desítkou djembe a dalších perkusních nástrojů, do které se zapojilo celé hlediště Lesního divadla, bylo pro Portu nové. V sobotu proběhla opět valná hromada O.S. Porta, která potvrdila ve funkci předsedy Annu Roytovou a došlo k mírné obměně rady.

Výsledky

editovat
  1. Švédova trojka (Moravský Krumlov)
  2. Crossband (Nymburk)
  3. Antonín Jarůšek (Kuřim)

2013

editovat

47. ročník se uskutečnil ve dnech 28.–30. června 2013.

Během roku došlo k zásadním změnám na internetových stránkách festivalu, kdy se z technických důvodů oddělily weby řevnické a ústecké Porty. 47. ročník festivalu neblaze ovlivnilo počasí, kdy ústecká část Porty zahájila velké povodně a řevnická ukončila. Ještě dva týdny před konáním finále nebylo jasné, zda se povede v divadle a v Řevnicích odstranit všechny povodňové škody a nebude se muset hledat nový termín. Za chladného počasí se v pátek divadlo zaplnilo, ale větší návštěvnost byla v sobotu a v neděli při vyhlášení výsledků. Do divadla tento rok přijali pozvání Vlasta Redl, Robert Křesťan, Spiritual kvintet, Marsyas, Věra Martinová, Wabi Daněk, Ivan Hlas, Cop, Žamboši, Pacifik, Radek Tomášek, Marien, New Rangers, Epy de Mye, Yellow Sisters, Šárka Rezková, Kieslowski a další. Došlo k doplnění týmu pořadatelů a nová byla i šéfredaktorka zpravodaje Portýr. I přes nižší divácký zájem ovlivněný počasím hodnotili jak interpreti, tak diváci, letošní finále pozitivně.

Výsledky

editovat
  1. Švédova trojka (Moravský Krumlov)
  2. Šeginy (Praha)
  3. Quaoar (Praha)

2014

editovat

48. ročník se konal od 27. do 29. června 2014

V řevnickém Lesním divadle došlo k úpravám jeviště i hlediště a okolí. Po celý víkend bylo letní počasí a hlediště bylo zaplněno již od prvních chvil po otevření areálu. V pátek na scéně slavila jubileum královna české country scény Naďa Urbánková. V soutěžních koncertech se představila řada nových skupin. Javory (skupina) i Kiďák potvrdili v sobotu, že nestárnou. Představili se také např. minulí vítězové, Klíč nebo Sem Tam. Přínosem hudební dílny bylo aktivní spojení diváků s Drum circle Petra Šušora. Nedělní koncert odstartovali Zelenáči, nechyběl skvělý bluegrassový Monogram, Kamelot i Žalman. Závěr patřil vzpomínce a poctě Zdeňku Rytířovi s Václavem Neckářem, Lenkou Filipovou, Ondřejem Hejmou, Terezou Černochovou a Bacily.

Výsledky

editovat
  1. Louka Band
  2. Trio P.E.S.
  3. Randes Fou

2015

editovat

49. ročník proběhl opět koncem června – od 26. do 28. června

Páteční koncert odstartovaly Paběrky Marko Čermáka, který navodil atmosféru vzpomínek na osobnosti české country scény s řadou výročí (Michal Tučný, Mirek Hoffmann, Tomáš Linka). Své CD pokřtila skupina Epy de Mye. V sobotu se setkali legendy s mládím. Vystoupil J. Wykrent a naposledy na Portě hrál Standa Chmelík, s nimi pak Pavel Calta a Petr Bende. V neděli V. Martinová představila novou kapelu, odpoledne zpestřili akusticky Buty a Robert Křesťan zavzpomínal s Trapery.

Výsledky

editovat
  1. Trapas
  2. Tchei-chan v duu
  3. Melda a spol
  • zvláštní ocenění – Z Hecu, K. Nídlová

2016

editovat

50. ročník proběhl opět koncem června – od 24. do 26. června

Celá Porta probíhala v duchu 50. výročí. Páteční koncert v opraveném divadle byl plný legend a vzpomínek s New Rangers, Wabi Daňkem, Scarabeem v původní sestavě nebo Taxmeny a Fešáky. Mezi legendární hosty přišly se vzpomínkami také osobnosti minulých let Mirek Kovářík, Ivan Rössler, Honza Dobiáš, Jakub Langer nebo Ivan Doležal a také ostatní gratulanti, jako zástupci společenského života. Pokřtilo se také dvoj-CD Porty, vydané Supraphonem. V sobotu gratulovali ještě k životnímu jubileu Žalmana nestárnoucí skupiny Blanket, AG Flek, Pacifik, Kamelot a Vojta Kiďák Tomáško a řada dalších mladých kapel. Při nedělním natáčení pořadu Porta-50 Českou televizí zavzpomínali Zelenáči, Nezmaři, Robert Křesťan, Jaroslav Samson Lenk, Cop a Spirituál kvintet.

Výsledky

editovat
  1. Rendez-fou
  2. Michal Willie Sedláček
  3. Disneyband
  • Zvláštní ocenění poroty – Anatoli (za udržování národní kulturní tradice)
  • Zvláštní ocenění poroty – Jan Vytásek (za pěvecký výkon)
  • Zlaté Porty: Nezmaři, Jaroslav Samson Lenk, Sandy Nosek

2017

editovat

51. ročník se uskutečnil poslední víkend v červnu opět v Řevnicích, kde nově proběhlo také finále autorské soutěže – došlo tedy k přesunutí z Ústí nad Labem a ke změnám ve struktuře. 10. řevnický finálový víkend otevřeli držitelé Zlaté Porty – Roháči z Lokte a večer uzavřel po soutěžním bloku František Nedvěd. Ve snaze posouvat Portu vstříc mladému publiku a současným trendům ve folkové hudbě naprosto zaplnil sobotní hlediště Tomáš Klus. Vzpomínalo se taktéž na dny vzniku Porty před 50 lety a diskutovalo se o současné vlně hudební tvorby vzhledem k žánrové otevřenosti. Tomu se přizpůsobila také dramaturgie s prostorem pro mladé hudebníky vedle legend žánru. Nedělní Dvoranu uzavřeli V. Martinová a Petr Bende.

Výsledky

editovat
  1. Aleš Petržela
  2. Isara
  3. Mike Fojtík
  • autorská soutěž – Melda

2018

editovat

Spolek Porta a Česká tábornická unie rozhodly o novém osudu Porty a budoucnosti celého soutěžního systému. Po mnoha pokusech sjednotit Portu, konanou v posledních letech v Řevnicích a v Ústí nad Labem, se dospělo ke konečnému rozhodnutí s cílem ukončit stav tohoto tzv. „dvojportí“.

52. Porta začala v pátek 29. června a nesla se v duchu vzpomínek na zesnulého Wabiho Daňka. Připomněli ho Roman Horký a Kamelot a Robert Křesťan. Vlastní soutěž posuzovala obměněná porota a sledovalo velké množství nových diváků. Kytarovou školu předvedl v sobotu N. Kovács, večer dále vzpomínali také Ivan Hlas nebo Jaroslav Samson Lenk. Neděle patřila vítězům, skupině Jelen a koncertu „Pocta Wabimu“ s Žalmanem, Vojtou Tomáškem, Milošem Dvořáčkem nebo Slávkem Janouškem.

Výsledky

editovat
  1. Tereza Balonová
  2. Mc Berds
  3. Kupodivu
  • autorská Porta – Kupodivu

2019

editovat

Finále 53. ročníku Porty se už po dvanácté konalo v Lesním divadle v Řevnicích. O postup do soutěžního finále bojovalo více než 200 formací a sólistů ve 14 oblastních kolech po celé republice. V pátek 28. června zahájil Portu kromě jiných Slávek Janoušek s kapelou a soutěžní skupiny, v sobotu 29. června kromě soutěže a recitálů soutěžících vystoupili další hosté, např. Přelet M.S. a Jaroslav Wykrent, nedělní program 30. června zakončili Marien, své 80. narozeniny na jevišti oslavila Naďa Urbánková s Bokomarou a program Porty zakončil Hop Trop. Po několika letech mohli diváci opět hlasováním udělit svou cenu.

Výsledky

editovat
  1. Větrno
  2. Mirek Baldrych
  3. Melda a spol.
  • autorská porta – The Addams Sisters (Anne v zemi za skříní)
  • divácká porta – Eliška Kotlínová

2020

editovat

Kvůli mimořádným opatřením kvůli výskytu covidu-19, se uskutečnila jen dvě oblastní kola Porty. Následně byl celý ročník včetně národního finále zrušený a jako náhrada byla vyhlášena soutěž ePORTA, do které svá videa přihlásilo 108 skupin, dvojic a sólistů. V prvním výběrovém kole porota vybrala 40 soutěžících a do druhého kola 15 soutěžících.

Výsledky

editovat
  1. Kristína Dlouhá Nídlová[2]
  2. D.N.A. Brno[2]
  3. Faux Pase Fonet[2]
  • nejlepší písnička ePorty – Písnička o cestě (Petr Meluzín)[2]
  • Cena diváků SMS hlasování: Faux Pase Fonet[2]

2021

editovat

Jubilejní 55. ročník Porty se opět konal v Lesním divadle v Řevnicích a to v opožděném termínu 16. až 18. července. Složitá situace kvůli výskytu covidu-19 významně ovlivnila pořádání oblastních kol, z nichž některá byla pořadateli zrušena, některá se uskutečnila bez diváků a některá systémem loňské ePorty. Celkem se přihlásilo 112 soutěžících, do finále se přímo probojovalo 10 soutěžících a 9 do semifinále, ze kterého 1 soutěžící postoupil do finále. Semifinále proběhlo stejně jako finále na hlavní scéně. Program Porty obohatili hosté svými recitály.

Výsledky

editovat
  1. Lu’s &[3]
  2. Zkusmeto[3]
  3. Saša Niklíčková[3]
  • autorská porta – Saša Niklíčková (Námořník)[3]
  • Zlatá porta – Zdeněk Schwager[3]
  • divácká SMS soutěž – VilMa[3]

2022

editovat

Popatnácté se konalo národní finále v Lesním divadle v Řevnicích. Soutěže se zúčastnilo 224 souborů z 15 oblastních kol opět za podpory ČTU. Opět byla otevřena semifinálová scéna na hřišti a vylepšeno zázemí pro diváky. Mezi hosty se objevila Petra Černocká nebo znovu skupina Jelen, která si Portu řadí mezi výjimečné akce. Koncerty také ozdobily Tomáš Linka a František Nedvěd ml. se vzpomínkovým programem na vloni zemřelou legendu – otce Františka.

Výsledky

editovat
  1. Vehiba
  2. Jana Rychterová
  3. Zkusmeto
  • autorská Porta – Vehiba
  • cena Poroty – Monika Sonk
  • Zlatá Porta – Anička Roytová, Maruška „Amunka“ Navrátilová

2023

Do finále v Řevnicích postoupilo 14 finalistů z oblastních kol a 10 semifinalistů z druhých míst dle portovního řádu. Vítěz semifinále, Michal Willy Sedláček, doplnil finalisty na počet 15.

Patnáctkrát se také Porta představila v Lesním divadle v Řevnicích, což je nejdelší „pobyt“ Porty na jednom místě v její celé historii od roku 1967.

1.       místo – Marie Tilšarová & KDO JSME MY

2.       místo – Kateřina Syrná

3.       místo – The Folks

Autorská Porta – Láďa Koťátko Niklíček – Balkónovej tramping

     Cena Country rádia –  The Folks

     Cena ČRO Region  –   Red &White

     Cena SAI -Svazu autorů a interpretů – My2

      Cena Obce spisovatelů – za nejlepší text písně – Petr Tax – Nech vodu téct

      Cena publika – The Folks

      Cena pivního stanu – Omrvinky

      Cena Poroty za instrumentální výkon – Honza Kouba

      Cena naděje Porty – Sananaj

Porta udělila dle tradic další dvě keramické sošky, jako poděkování za přínos Portě.

      Zlatá Porta – Petr „Lochness“ Křivohlávek

      Porta 20 – za dvacetiletou práci pro Portu – Jiří Vondráček

2024

editovat

Národní finále se opět už po šestnácté konalo v Lesním divadle v Řevnicích. Ve 13 oblastech se ucházelo o postup 227 kapel a písničkářů . Vše ohledně soutěže se tentokrát konalo na hlavní scéně Lesního divadla. Recitály kapel se konaly na scéně u stanového městečka. V řadách porotců se objevila řada nových osobností, které přinesly další podněty pro následující ročníky. Novinkou byla tzv. Štafeta festivalů, která umožňuje vybraným skupinám hrát na dalších akcích folkové scény.

Výsledky

editovat
  • Interpretační Porta: Alishi
  • 2. místo: Rooster Riders
  • 3. místo: Kolibříkův úlet
  • Autorská Porta: písnička Fénixi (Klára Sára, dámy a pánové)
  • Ceny poroty: ocenění za mimořádný instrumentální výkon (za hru na basu) – Daniel Bislimaj (Valdemar on the Run) – ocenění za interpretaci tradiční trampské písně – B.P.T.
  • Cena publika: Rooster Riders
  • Cena Country Radia: Alishi
  • Cena ČRO Region: Monika Bublíková
  • Cena SAI: Richard Baksevanidis a Baksi
  • Cena Obce spisovatelů za nejlepší text: Richard Baksevanidis
  • Cena pivního stanu: Zničehonic
  • Divácká cena SMS: Alfasrnec

Portovní diskografie

editovat

Gramofonové desky

editovat

CD

editovat
  • PORTA trefa 1 (1968 – 1985)
  • PORTA trefa 2 (1998 – 2007)
  • Porta slaví 40
  • Porta Řevnice 2008
  • Porta Řevnice 2009
  • Porta Řevnice 2010
  • Porta Řevnice 2011
  • Porta slaví 50
  • Porta Řevnice 2018

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c Historie Porty [online]. Porta [cit. 2018-10-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Výsledky ePorty 2020 [online]. porta-festival.cz [cit. 2021-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-26. 
  3. ↑ a b c d e f Vítězové Porty 2021 [online]. porta-festival.cz [cit. 2021-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-26. 

Literatura

editovat

Dobiáš Jan: Brnkání na Duši, Práce, 1990

Konečný Michal Jupp: Legenda Lochotín, Media, Karlovy Vary, 2014

Konečný Michal Jupp: Průlety folkovou pamětí, Galén, 2018

Konečný Michal Jupp: S kytarou na zádech, Region All, Plzeň, 2016         

Langer  Miloslav Jakub – Doležal Ivan: Porta znamená brána…, Adonai, Praha, 2001

Plachetka Jan: Dokud se zpívá, Západočeské nakladatelství 1991

Skotal Fedor – Vondrák Jiří: Legendy folku a country, Jota, Brno, 2004

Šmíd Zdeněk: Miss Porta, Mladá fronta, 1988

Vlasák Vladimír: Folkaři, Daranus, 2008

Zpravodaj Portýr na finálové části festivalu Porta, od roku 1970

Zpravodaje Portýr na předkolech festivalu Porta

Časopis Portýr, Folk & Country Klub Praha, 1972 – 1975

Měsíčník FOLK & COUNTRY, 1991 – 2011

Československý rozhlas, týdenní pořad Radioporta, 1986 – 1991

archiv Sdružení Porta

archiv Zdenka Schwagera

archiv Folk & Country Klubu PrahaLanger, M. J., Doležal I.(2001): Porta znamená brána ...i do nového století? Praha, Adonai s.r.o

archiv Sdružení Porta

archiv Občanského sdružení Porta

archiv Zdenka Schwagera

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Porta&oldid=24610055“