Populační vývoj v archeologii

Populační studia v archeologii zkoumají a zaměřují se na vývoj populace v historických etapách lidstva od pravěku po současnost, zejména pak na větší skupiny lidí či celé populace a demografickou archeologii (odhady z archeologických dat různých aspektů populace, např. velikost, hustota, růst). Související metodou je paleodemografie (studium lidské demografie ve starověku a prehistorii), která se zaměřuje na studium kosterních pozůstatků k odhadu parametru populace (míra plodnosti a úmrtnosti, délka života).

Hluboká prehistorie

editovat

Obecně platí, že důvěra odhadů na historickou světovou populaci klesá tím víc, čím hlouběji do minulosti odhad spadá. Spolehlivé údaje o populaci jsou staré teprve dvě až tři poslední století.[1] Publikované odhady pro 1. století naznačují nejistotu 50 % (odhaduje se mezi 150 a 330 miliony). Některé odhady rozšiřují svou časovou osu na hlubokou prehistorii do „10 000 př. n. l.“, tj. na počátku holocénu, kdy se odhad světové populace pohyboval zhruba v rozmezí od jednoho do deseti milionů.[2][3] Odhady pro ještě hlubší prehistorii do paleolitu mají jinou povahu. V tomto okamžiku lidská populace sestávala výlučně z nesadentárních populací lovců a sběračů, s anatomicky moderními lidmi existujícími vedle archaických lidských druhů. Odhady velikostí těchto populací jsou tématem paleoantropologie.

Postupy

editovat

Velikost populace a hustotu obyvatelstva lze odhadnout z archeologických důkazů. Existují dva základní přístupy: odvodit data z údajů o vypořádání založené na vztahu mezi velikostí skupiny a celkovou plochou (zastřešenou plochou, objemem pozemku), nebo posoudit bohatství konkrétního životního prostřední (živočišné a rostlinné zdroje) pro každou sezónu a kolik lidí mohlo být podporováno na určité úrovni technologie („únosnost prostředí“).

Jedním ze způsobů je například nejslavnější rovnice kanadského antropologa Raoula Narolla, která říká, že populace prehistorického města se rovná jedné desetině celkové rozlohy v m2. Později musely být zohledněny i změny v prostředí obydlí. Další Narollovy rovnice jsou již přímo pro jednotlivé oblasti.

Dalším způsobem odhadu populace může být z četnosti artefaktů nebo množství potravin, ačkoliv tyto předpoklady závisí na mnoha faktorech. S moderními metodami a technologiemi lze odhady populací realizovat i díky mimoarcheologickým vědám nejčastěji z řad přírodních věd, například pomocí molekulární genetiky.

Agent Based Modelling (ABM) představuje zvláštní segment počítačového modelování. Používá se v širokém spektru disciplín v přírodních a společenských vědách pro velmi odlišné výzkumné otázky. K archeologickým vědám se začala využívat na počátku 90. let 20. století. V těch modelováním přispívá k objasnění pravěké sociální interakce, vzniku sociální složitosti, vývoji společenského života a mnoha dalším faktorům.[4]

Vývoj světové populace v číslech

Rok Svět (v milionech)
70 000 př. n. l. < 0,015
10 000 př. n. l. 1
4 000 př. n. l. 20
1 000 př. n. l. 50
1 200
1000 310
1750 791
1850 1262
1900 1650
1950 2519
1960 2982
1970 3692
1980 4435
1990 5263
2000 6070
2005 6454
2010 6,779

Předpokládaný vývoj (v milionech)[5]

r. 2000 r. 2025 r. 2050
Afrika 800 1355 1994
Severní Amerika 306 387 462
Latinská Amerika + Karibik 518 700 797
Asie 3684 4739 5277
Evropa 728 717 665
Svět celkem 6067 7940 9243 [7]

Reference

editovat
  1. Kurt, A. (1995). Starověký Blízký východ, c. 3000-330 BCE . Vol. 2. Londýn: Routledge. str. 695.
  2. Thomlinson (1975): One to ten million.
  3. Pala, M; Olivieri, A; Achilli, A; Accetturo, M; Metspalu, E; Reidla, M; Tamm, E; Karmin, M; Reisberg, T; Hooshiar Kashani, B; Perego, UA; Carossa, V; Gandini, F; Pereira, JB; Soares, P; Angerhofer, N; Rychkov, S; Al-Zahery, N; Carelli, V; Sanati, MH; Houshmand, M; Hatina, J; Macaulay, V; Pereira, L; Woodward, SR; Davies, W; Gamble, C; Baird, D; Semino, O; Villems, R; Torroni, A; Richards, MB (2012). "Mitochondrial DNA signals of late glacial recolonization of Europe from near eastern refugia". Am. J. Hum. Genet. 90: 915–24. doi:10.1016/j.ajhg.2012.04.003. PMC 3376494. PMID 22560092.
  4. http://gispoint.de/fileadmin/user_upload/paper_gis_open/537514019.pdf
  5. Population reference Bureau 2004