Polygonální bašta
Polygonální bašta je pozdně gotický hradební prvek v Českých Budějovicích. Pod označením hradební bašta s pořadovým číslem 633 je vedena jako součást památkově chráněného městského opevnění.[2]
| Polygonální bašta | |
|---|---|
.jpg) | |
| Účel stavby | |
obranný, obytný, galerie | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 14. století[1] |
| Přestavba | 15. století |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Zátkovo nábřeží, Piaristické náměstí 157/2, České Budějovice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′33,35″ s. š., 14°28′16,86″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha a podoba
editovat
Přiléhá k severozápadnímu nároží klášterního kostela Obětování Panny Marie, kde je parkán značně zúžen.[3] Těleso věže jej vyplňuje,[1] uzavírá ze severu. Původně muselo být na úrovni přízemí průchozí, aby umožnilo pohyb parkánem.[4] Dolní polovina stavby má čtyřboký půdorys, horní šestiboký,[1] směrem z Piaristického náměstí plochý.[3]
Historie bašty
editovatPochází pravděpodobně ze 14. století, horní polygonální nástavba z 15. století.[1] Současné krovy jsou renezanční, původ sahá zhruba do roku 1556.[4] Komín byl přistavěn asi v 18. století v souvislosti s úpravami pro obývání.[4] Stavbu kryje vysoká kuželovitá střecha, dříve krytá prejzy.[2] Ve druhém patře se dochovaly původní klíčové střílny. Nerámovaná okna v prvním patře byla proražena dodatečně,[2] od konce 18. století sloužila bašta k obytným účelům.[1] Baštu kryje hrubá omítka, průčelí zakončuje hlavní římsa, první patro je přístupné pro vnějším dřevěném schodišti z pavlače.[2] Sousední dům (Zátkovo nábřeží 158/16) byl k baště přistavěn kolem roku 1830.[2] V polovině 19. století žil ve věži policajt, vysloužilý hlídač koněspřežné dráhy.[5] Po první světové válce do 70. let 20. století bydlela v sousedním domě rodina Drazdíků. Věž byla v té době vnitřně propojena s domem a využívána jako ložnice.[4] Od roku 1995 v objektu působí galerie Pod kamennou žábou,[1] přízemí je využíváno jako dílny.[6]
Kaplička svatého Jana Nepomuckého
editovatPůvodně památkově chráněná jako součást bašty,[2] v současnosti vedená samostatně pod rejstříkovým číslem ÚSKP 30245/3-820 (objekt, kat. č. 1000141676 - výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého). Kamenná barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708 je umístěna v klasicistní výklenkové kapli orientované k Slepému rameni. Světec je vyobrazen obvyklým způsobem v kanovnickém rouchu a včetně základních atributů, svatozáře s pěti hvězdami, krucifixem a palmovou ratolestí.[7] Klasicistní kaple zakládá na vysokém hladkém soklu, nika odděluje dvojici toskánských pilastrů nesoucích architráv, na němž spočívá trojúhelníkovitý tympanon.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f KOLDA, Vlastimil. Encyklopedie Českých Budějovic - polygonální bašta [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Evidenční list nemovité kulturní památky, pořadové číslo 633
- ↑ a b SCHNINKO, Jan. České Budějovice gotické, aneb velká pátrací hra pro odvážné badatele. České Budějovice: České Budějovice, 2016. 8 s. Kapitola Polygonální bašta, s. 2. Vydáno k příležitosti Dnů evropského dědictví 10. 9. 2016.
- ↑ a b c d SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Hradby neměly podle radnice cenu. Prodávala je soukromníkům. Budějcká drbna [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
- ↑ HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 14.
- ↑ STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Maire Ryantová.
- ↑ Památkový katalog - Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polygonální bašta na Wikimedia Commons
