Wikipedie

Pollyanna

dílo Eleanor Porterové

Pollyanna je původně dvoudílná knižní série pro děti, jejíž autorkou je americká spisovatelka Eleanor Hodgman Porterová. První díl s názvem Pollyanna byl publikován roku 1913 a jeho pokračování s názvem Pollyanna Grows Up (česky jako Pollyanna dorůstá) následovalo roku 1915. Tato série se stala velmi oblíbenou, a proto po smrti autorky na sérii navázala Harriet Lummis Smithová. Knihy z pera Smithové ale již takovou popularitu nezískaly a postupně vyšly z tisku.[1] Na sérii navázaly také Elizabeth Borton, Margaret Piper Chalmers, Virginia May Moffitt a Colleen L. Reece. Kniha byla několikrát zfilmována.

Pollyanna
Obálka prvního vydání
Obálka prvního vydání
AutorEleanor Hodgman Porterová
Původní názevPollyanna
ZeměSpojené státy
JazykAngličtina
ŽánrLiteratura pro děti
VydavatelL.C. Page
Datum vydání1913
Předchozí a následující dílo
Pollyanna Grows Up
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po vzoru této postavy se jméno Pollyanna začalo přeneseně používat pro neotřesitelné optimisty.[2] Ke jménu se také váže tzv. Pollyannin princip.[2]

Děj

editovat

Jedenáctiletá Pollyanna Whittierová přijíždí do městečka Beldingsville za svojí přísnou tetou Polly, u které má po smrti rodičů žít. Teta o ni ale nestojí a bere si ji k sobě jen proto, že cítí povinnost vůči své zesnulé sestře. Pollyanna má výjimečný pohled na svět – nikdy neztrácí optimismus ani dobrou náladu. Její otec ji totiž naučil hrát „Hru na radost“, což znamená, že se Pollyanna v každé situaci snaží najít něco dobrého, a její nakažlivý optimismus postupně rozzáří celé město. Nakonec si Pollyanna dokáže získat i srdce své přísné tety Polly.

Její radostný přístup k životu ale projde tvrdou zkoušku, když ji srazí auto a ona zjistí, že už možná nikdy nebude moct chodit. Pollyanna propadá smutku a ztrácí chuť do života. Tehdy ale zasáhnou místní obyvatelé, kteří si uvědomí, jak moc pro ně Pollyanna znamená, a přicházejí ji podpořit. Díky jejich vděčnosti a vřelým slovům Pollyanna opět najde naději a dokáže se radovat i z toho, že kdysi chodit mohla. Teta Polly se nakonec znovu sblíží se svou starou láskou, doktorem Chiltonem, a Pollyanna se zotaví v nemocnici, kde se pomalu učí znovu chodit. Její život je teď díky prožitému trápení hlubší a její radost silnější než kdy předtím.

Knihy série a jejich autorky

editovat
 
Polyanna dorůstá, obálka českého vydání, 1930

Eleanor H. Porter

  • Pollyanna: The First Glad Book (1913)
  • Pollyanna Grows Up: The Second Glad Book (1915)

Harriet Lummis Smith

  • Pollyanna of the Orange Blossoms: The Third Glad Book (1924)
  • Pollyanna's Jewels: The Fourth Glad Book (1926)
  • Pollyanna's Debt of Honor: The Fifth Glad Book (1927)
  • Pollyanna's Western Adventure: The Sixth Glad Book (1929)

Elizabeth Borton

  • Pollyanna in Hollywood: The Seventh Glad Book (1931)
  • Pollyanna's Castle in Mexico: The Eighth Glad Book (1934)
  • Pollyanna's Door to Happiness: The Ninth Glad Book (1936)
  • Pollyanna's Golden Horseshoe: The Tenth Glad Book (1939)

Margaret Piper Chalmers

  • Pollyanna's Protegee: The Eleventh Glad Book (1944)

Virginia May Moffitt

  • Pollyanna at Six Star Ranch: The Twelfth Glad Book (1947)
  • Pollyanna of Magic Valley: The Thirteenth Glad Book (1949)

Elizabeth Borton

  • Pollyanna and the Secret Mission: The Fourteenth Glad Book (1951)

Colleen L. Reece

  • Pollyanna Plays the Game (1995)
  • Pollyanna Comes Home (1997)

České překlady a vydání

editovat

Přeložil Josef Vorel

  • Pollyanna: Kniha radostí. Díl I. (Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1929)[3]
  • Pollyanna: Kniha radostí. Díl II. (Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1929)[4]
  • Pollyanna se vdala: Třetí kniha radosti (Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1930)[5]
  • Pollyanniny klenoty: Čtvrtá kniha radosti (Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1931)[6]
  • Pollyannin čestný dluh: Pátá kniha radosti (Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1931)[7]

Přeložil Lumír Mikulka

  • Pollyanna (Praha: Knižní klub, 2010)[8]

Vybrané adaptace

editovat

Divadelní hra

editovat
 
Philip Merivale a Patricia Collinge v broadwayské produkci Pollyanny z roku 1916

Catherine Chisholm Cushingová knihu adaptovala do komedie o čtyřech dějstvích s názvem Pollyanna: The Glad Girl. Hra byla s velkým úspěchem uvedena na Broadwayi roku 1916 v hlavní roli s Patriciou Collinge. Tehdejší kritika hru zhodnotila slovy: „Cushingová vzala příběh o Pollyanně a její nakažlivé radosti, pořádně ho rozkrájela, překopala a překroutila, až z něj vznikla svižná, dramatická a živoucí podívaná.“[9] V letech 1918 a 1919 putovala inscenace po USA a Kanadě v hlavní roli s devatenáctiletou Violou Harperovou (roz. Harpmanovou).[10]

Filmové adaptace

editovat

Roku 1920 byla kniha zfilmována v režii Paula Powella[11] v hlavní roli s Mary Pickfordovou, které bylo v té době 27 let.[12] Film sklidil obrovský úspěch a byl považován za jeden z klíčových snímků její kariéry.[13]

Roku 1960 vznikla adaptace od Walta Disneyho v režii Davida Swifta v hlavní roli s Hayley Mills.[14]

Roku 1973 vznikl šestidílný seriál od společnosti BBC v hlavní roli s Elizabeth Archard.[15]

Roku 2003 Pollyannu režírovala Sarah Harding v hlavní roli s Georginou Terry.[16]

Rozhlasová hra

editovat

Na motivy příběhu vznikla roku 2014 česká rozhlasová hra, kterou pro Český rozhlas připravila Věra Eliášková a kterou režíroval Petr Mančal.[17]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pollyanna na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Tom Burns, ed. (2005). "Pollyanna: The Glad Book". Children's Literature Review, volume 110. Gale.
  2. ↑ a b Hansen, Liane. "Pollyanna: Spirit of Optimism Born Out of War". NPR, 2008 [audio]. Dostupné zde
  3. ↑ Porter, Eleanor H. Pollyanna: Kniha radostí. Díl I. Přeložil Josef Vorel. Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1929. Dostupné zde
  4. ↑ Porter, Eleanor H. Pollyanna: Kniha radostí. Díl II. Přeložil Josef Vorel. Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1929. Dostupné zde
  5. ↑ Smith, Harriet Lummis. Pollyanna se vdala. Přeložil Josef Vorel. Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1930. Dostupné zde
  6. ↑ Smith, Harriet Lummis. Pollyanniny klenoty. Přeložil Josef Vorel. Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1931. Dostupné zde
  7. ↑ Smithová, Harriet Lummis. Pollyannin čestný dluh: Pátá kniha radosti. Přeložil J. Vorel. Praha: Sfinx – Bohumil Janda, 1931. Dostupné zde
  8. ↑ Porter, Eleanor H. Pollyanna. Přeložil Lumír Mikulka. Praha: Knižní klub, 2010. Dostupné zde
  9. ↑ "The Glad Play Still: Catherine Chisholm Cushing's Excellent Work in Dramatizing 'Pollyanna'." The Book News Monthly, 1915–1916, vol. 34, s. 327.
  10. ↑ "'Pollyanna' at Columbia on Monday." The San Francisco Examiner, březen 1919, s. 9. Dostupné zde
  11. ↑ Pollyanna. Režie Paul Powell. United Artists, 1920. Dostupné zde
  12. ↑ KROON, Richard W. A/V A to Z: An Encyclopedic Dictionary of Media, Entertainment and Other Audiovisual Terms. McFarland, 2014. s. 500.
  13. ↑ FORSTER, Merna. 100 Canadian Heroines: Famous and Forgotten Faces. Dundurn Press, 2004. s. 206.
  14. ↑ Pollyanna. Režie David Swift. Walt Disney, 1960. Dostupné zde
  15. ↑ Pollyanna. Režie June Wyndham-Davies, BBC, 1973. Dostupné zde
  16. ↑ Pollyanna. Režie Sarah Harding, 2003. Dostupné zde
  17. ↑ PORTER, Eleanor H. Pollyanna. [rozhlasová hra]. Rozhlasová úprava Věra ELIÁŠKOVÁ. Režie Petr MANČAL. ČRo, 2014. ČRo Rádio Junior. Dostupné zde
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pollyanna&oldid=24405947“