Polder

území s regulovanou hladinou vody
Tento článek je o území s regulovanou hladinou vody. O suché či polosuché nádrži pojednává článek Polder (nádrž).

Polder je území, na kterém musí být kontrolována úroveň vodní hladiny. Neexistují zde přímá spojení mezi vodstvem uvnitř území a vně, kromě uměle vybudovaných zařízení, jako jsou zdymadla a pumpy. U většiny polderů není hladina vody uvnitř níže než hladina vně, ale není to podmínkou. Pokud je vnitřní hladina níže než okolní vodstvo, je třeba za pomocí pump udržovat polder suchý. U těchto polderů je rovněž nutná výstavba přehrad, které drží nápor vyšší okolní vody. U většiny polderů je pevně stanovena úroveň vnitřní hladiny.

vznikající poldery na severním pobřeží Německa
Satelitní snímek polderu Noordoostpolder

V Nizozemsku existuje mnoho typů poldrů, jejich přehled následuje.

Říční poldery

editovat

Říční polder je polder, ležící v blízkosti řeky. Pokud je úroveň říční hladiny standardní, většina říčních polderů nepotřebuje pumpy pro odsávání vody, neboť hladina řeky je pod úrovní polderu. Občas vystoupí hladina řeky nad úroveň polderu a pak je třeba vodu pumpovat.

Příklady říčních polderů v Nizozemsku jsou:

Nízké říční poldery

editovat

Nízké říční poldery bývaly dříve normálními říčními poldery uvedenými výše. Avšak z důvodu dlouhodobého odčerpávání vody terén poklesl a v současnosti je níže než nejnižší poloha hladiny řeky. Z tohoto důvodu vyžadují tyto poldery pumpy pro odčerpávání vody a vysoké hráze.

Často se u tohoto typu polderů užívalo kanálů, které odváděly vodu do řeky. Na těchto kanálech pak byly stavěny hráze, které zabraňovaly toku vody z řeky do polderu, tedy opačným směrem, než bylo žádoucí. Z tohoto důvodu je dnes v Nizozemsku velké množství měst, jejichž název končí na „-dam“, což je nizozemské slovo pro hráz.

Příklady nízkých říčních polderů v Nizozemsku jsou:

Vysušené dno moře či jezera

editovat

Poldery vzniklé odvodněním mořského dna jsou další skupinou polderů. Vznikly ohrázováním části vodní plochy moře či jezera a jeho následným odvodněním. Veškerá nově získaná půda se nachází pod hladinou okolního moře a je třeba fungujících čerpacích stanic pro zajištění odvodnění území polderu. Vznikaly již v 16. století, ale největší poldery vzniklé na vysušeném mořském dně byly realizovány ve 20. století v rámci projektu Zuiderzeewerken.

Příklady polderů vzniklých vysušením mořského dna v Nizozemsku jsou:

Externí odkazy

editovat