Polabština neboli drevjanština je vymřelý jazyk Polabských Slovanů v severním Německu. Zřejmě se podobala více polštiněkašubštině než dalšímu menšinovému slovanskému jazyku na německém území, lužické srbštině. Spolu s ní však někdy bývá označována jako vendština. Slovanům žijícím na německém území se zejména ve starších pramenech často říká Vendové.

Polabština (Wenska rec)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
Rozšířeníseverní Německo do 18. století
Počet mluvčíchvymřelý jazyk
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení oficiálním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2sla (B)
sla (T)
ISO 639-3pox
EthnologuePOX
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O podobě jazyka používaného v raném středověku na rozsáhlém území v dolním povodí Labe se můžeme pouze dohadovat z dochovaných místních názvů. Jen jedno nářečí, používané kmenem Drevanů v okolí dolnosaského Lüneburgu, se udrželo až do 18. století a vznikly v něm sporé texty, které se nám dochovaly. Ani ty nemají jednotný pravopis. Polabština totiž vymizela dříve, než se stačila ustavit jako spisovný jazyk.

Příklady

editovat

Číslovky

editovat
Polabsky Česky
jadån jeden
dåvo dva
tåri tři
citěr čtyři
pąt pět
sist šest
siděm sedm
visěm osm
divąt devět
disąt deset

Vzorový text

editovat

Aita nos (Otče náš)

editovat
polabsky Aita nos, tâ toi jis wâ nebesai, sjętü wordoj tüji jaimą; tüji rik komaj; tüja wüľa mo są ťüńot kok wâ nebesai tok no zemi; nosę wisedanesnę sťaibę doj nam dâns; a wütâdoj nam nose greche, kok moi wütâdojeme nosim gresnarem; ni bringoj nos wâ warsükongę; toi losoj nos wüt wisokag chaudag. Pritü tüje ją tü ťenądztwü un müc un câst, warchni Büzac, nekąda in nekędisa. Amen.
česky Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé; přijď království tvé; buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi; chléb náš vezdejší dej nám dnes; a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme naším viníkům; neuveď nás v pokušení; ale zbav nás od všeho zlého. Neboť tvé je království i moc i čest, nejvyšší Bože, na věky věků.[1] Amen.

Reference

editovat
  1. Chwała czy Sława?. www.bogowiepolscy.net [online]. [cit. 2015-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-04. 

Externí odkazy

editovat