Podpojištění
Podpojištění je stav, kdy je předmět pojištěn na nižší částku, než je jeho vlastní hodnota.[1] V případě pojistné události pak bude pojistné plnění (tedy náhrada od pojišťovny) stanovováno ve stejném poměru ke škodě, v jakém byla částka, na níž bylo pojištění sjednáno, ke skutečné (reálné) hodnotě pojišťovaného předmětu.[2]
Popis podpojištění
editovatPokud je předmět pojištěn na nižší částku, než je jeho vlastní hodnota, dochází k podpojištění.[1] Za stanovení pojistné částky odpovídá pojistník (ten, kdo pojištění sjednává a bude jej pak také platit).[3] Vlastní hodnota pojišťovaného předmětu se stanovuje dle nákladů nutných na pořízení, výpočtem nebo znaleckým posudkem. V případě pojistné události je podpojištění vnímáno relativně vůči hodnotě pojištěného předmětu.[1] To znamená, že pojišťovnou bude vyplácena náhrada v takové poměrné výši vůči způsobené škodě, v jaké je hodnota uzavřeného pojištění vůči skutečné hodnotě předmětu. Definice podpojištění je uvedena v zákoně č. 89/2012 Sb. („NOZ“) takto:[4]
| „ | Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude. | “ |
| — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. března 2024. | ||
Novelizace občanského zákoníku od 01.04.2024 provedená zákonem č. 31/2024 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, odstranila podle důvodové zprávy k zákonu dosavadní nežádoucí praxi, kdy někteří pojistitelé aplikují snížení pojistného plnění podle poměru pojistné částky k této hodnotě v případě totální škody nikoli na hodnotu pojištěného majetku, ale na pojistnou částku.[5]
| „ | Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, použije se pro určení výše pojistného plnění částka odpovídající výši škody snížená v poměru, v jakém je v době vzniku pojistné události pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude. (Pozn. znění od 01.04.2024). | “ |
| — Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění od 1. dubna 2024 | ||
Tím docházelo k dvojímu trestání pojištěného, který jednak utrpěl vyšší škodu, než je horní hranice pojistného plnění vyjádřená pojistnou částkou, a dále mu pojistitel ještě pojistné plnění sníží ponížením sjednané pojistné částky. To jistě nebylo záměrem zákonodárce. Cílem změny bylo omezit právo pojistitele snížit pojistné plnění v důsledku podpojištění na částku nižší, než jaká odpovídá poměru sjednané pojistné částky ke skutečné hodnotě pojištěného majetku v době pojistné události. V případě totální škody tak oprávněná osoba musí obdržet pojistné plnění odpovídající nejméně sjednané pojistné částce, na kterou je majetek pojištěn a s ohledem na kterou byla stanovena výše pojistného.
Bude-li tedy například předmět v hodnotě 10 milionů (tj. „pojistná hodnota“)[2] pojištěn pouze na částku 5 milionů (tj. „pojistná částka“)[2], tedy na částku poloviční, a na předmětu dojde ke škodě ve výši 2 milionů (tedy v pětinové částce vůči skutečné hodnotě předmětu), bude vyplacena částka (tj. „pojistné plnění“) v pětinové výši vůči pojištěné hodnotě, tedy 1 milion.
Důvody vzniku
editovatMožnými důvody vzniku podpojištění může být:
- snaha o snížení poplatků za pojištění (nižší ocenění pojišťovaného předmětu představuje nižší pojistku a tedy i nižší placení pojistného)[6]
- nedostatečné ocenění pojišťovaného předmětu (například pozapomenutí na ocenění vybavení bytu atd.)[6]
- nezohlednění zvyšování hodnoty pojišťovaného předmětu (například inflací, zvyšování ceny bytu zvelebování (rekonstrukcí) jeho částí (koupelna, WC) či zhodnocování starožitností apod.)[6]
Předcházení podpojištění
editovatPro předcházení podpojištění (ale i nadpojištění) je třeba pojistnou částku, která je uvedena v pojistné smlouvě, pravidelně porovnávat s aktuálním stavem předmětu a průběžně pojistnou částku ve smlouvě upravovat.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c JERMÁŘ, Petr. Orientujte se v pojištění 1. Banky.cz [online]. 2013-12-10 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. ISSN 2464-4579.
- ↑ a b c SIMKANIČ, Ján. Podpojištění je jako časovaná bomba. Měšec.cz [online]. 2003-08-13 [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. ISSN 1213-4414.
- ↑ ŠEDIVÁ, Štěpánka. Pojištění nemovitosti: jste pojištění, nebo jen platíte pojišťovně příspěvky?. Peníze.cz [online]. 2011-09-26 [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. ISSN 1213-2217.
- ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 2012. Dostupné online. § 2854. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ 31/2024 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o pojištění odpovědnosti z prov.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2024-08-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c HUTLOVÁ, Hana. Problematika podpojištění. Dům Financí.cz [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné online. ISSN 1802-5153.
- ↑ KOLMANOVÁ, Vendula. Pojištění nemovitostí. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2009. 45 s. Dostupné online. Kapitola Podpojištění, přepojištění, s. 13.
Literatura
editovat- ŠÍDLO, Dušan. Život jako riziko. Praha: Adadin Agency, 2010. 188 s. ISBN 978-80-904345-1-6.