Podlešínská skalní jehla
Přírodní památka Podlešínská skalní jehla byla vyhlášena v roce 1987 a nachází se u obce Podlešín v okrese Kladno, na okraji pole jihovýchodně od zmíněné vesnice, zhruba 700 metrů vzdušnou čarou směrem na východ od železniční stanice Podlešín.[2]
 Podlešínská skalní jehla | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Podlešínská skalní jehla, pohled od jihozápadu | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 15. ledna 1987[1] |
| Vyhlásil | ONV Kladno |
| Nadm. výška | 250–255[1] m n. m. |
| Rozloha | 0,0409 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Kladno |
| Umístění | Podlešín |
| Souřadnice | 50°13′7,68″ s. š., 14°9′56,52″ v. d. |
  Podlešínská skalní jehla | |
| Další informace | |
| Kód | 1021 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předmět ochrany
editovatPředmětem ochrany je výrazná izolovaná pískovcová skalní věž, vzdáleně připomínající přírodní výtvory známé z východočeských skalních měst, avšak její původ je staršího data, neboť je budována karbonskými uloženinami.[3] Z hlediska botanického či zoologického není lokalita nikterak pozoruhodná.
Bizarně zvětralý skalní útvar o půdorysu přibližně 6×(2–3) m, ploše 17 m² a výšce 8 metrů je tvořen pískovcem, přesněji ledeckou arkózou svrchnokarbonského stáří. Jemnozrnná sedimentární hornina místy obsahuje až jeden centimetr velké valounky křemene. Největší dutiny jsou na jižní straně útvaru zhruba v polovině jeho výšky. Na některých místech je povrch skály tvořen černou kůrou, vzniklou reakcí oxidu uhličitého a siřičitého s uhličitanem vápenatým ze sedimentu. Místy vytváří rozpuštěný uhličitan vápenatý krajky a náteky. Původní lidový název věže je Žiďák[4] (též Židovský kámen[5]). V okolí skalní věže i v lese na sever od ní vycházejí na povrch podobné skalní útvary z ledeckých arkóz, avšak nejsou natolik výrazné jako zmíněná přírodní památka.[3]
Podle vymezení hranic přírodní památky odvozeného podle vyhlašovací dokumentace leží skála paradoxně zcela mimo plochu PP, přibližně 10 m severozápadně od jejího nezápadnějšího cípu.[1]
Přístup
editovatK Podlešínské skalní jehle se lze dostat po polních cestách z Podlešína či z Želenic. Přímo u jehly je odpočinkové místo s lavičkami, stolem, odpadkovým košem a ohništěm. Skála je sice evidována jako horolezecký terén[6], ovšem v současné době je zde jakákoliv horolezecká činnost zakázána. S ohledem na malou výšku, měkkou horninu a umělé stupy v náhorní stěně je objekt z horolezeckého hlediska stejně málo zajímavý. Největší ohrožení skalního útvaru tak podle [7] představují „dětské hry“, resp. pokusy nedisciplinovaných návštěvníků o nešetrné lezení na vrchol. S ohledem na polohu památky v málo navštěvované oblasti, navíc mimo turistické značky (někdejší modře značená turistická trasa, vedoucí poblíž, byla zrušena), turistický ruch skálu prozatím nijak výrazněji neohrožuje. Návštěvu lokality je vhodné plánovat s ohledem na počasí, neboť po deštích bývají přístupové komunikace velmi blátivé.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d PP Podlešínská skalní jehla [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Seznam. Přírodní památka Podlešínská skalní jehla [online]. mapy.cz [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče pro přírodní památku "Podlešínská skalní jehla" na období 2006–2020 [online]. AOPK ČR [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o obci a jejích pamětihodnostech pro turisty [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
- ↑ TM 5, mapový list M_33_65_(86) [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Podlešínská skalní jehla [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ NĚMEC, Jan. Podlešínská skalní jehla: inventarizační průzkum geologický, geomorfologický a pedologický. Praha: KSSPPOP Praha a SÚPPOP Praha, 1984. 10 s.
Literatura
editovat- Chráněná území ČR, Střední Čechy, svazek XIII. 2005, s. 189, ISBN 80-86064-87-5
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podlešínská skalní jehla na Wikimedia Commons - Popis na stránkách České geologické služby
