Podbrege

Podbrege ; Подбреге
Poloha
Souřadnice	42°3′46″ s. š., 21°7′18″ v. d.
Nadmořská výška	395 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Severní Makedonie
Statistický region	Položský
Opština	Jegunovce
Oblast	Položská kotlina
	Podbrege
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	2,2 km²
Počet obyvatel	199 (2021)
Hustota zalidnění	90,5 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba	044
PSČ	1215
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podbrege (makedonsky: Подбреге) je vesnice v Severní Makedonii. Nachází se v opštině Jegunovce v Položském regionu.

Geografie

Podbrege se nachází v severovýchodní části oblasti Položská kotlina, na levé straně řeky Vardar. Obec je rovinatá a leží v nadmořské výšce 350 metrů. Od města Tetovo je vzdálená 18 km.

Vesnicí prochází krajská silnice 2242 spojující Tetovo a Želino.

Nejbližšími vesnicemi jsou na severu Jegunovce, na jihozápadě Jančište a Raotince na východě. V okolí obce se nachází prameny Rupe a Zabel, z nichž si dříve obyvatelé zajišťovali vody.

Katastr vesnice je velmi malý a činí pouze 2,2 km², převažuje hlavně orná půda o výměře 195 ha. Už za dob turecké nadvlády vesnice sloužila hlavně k zemědělství. Půdu zde obdělávali především Romové, kteří žili v pěti pracovních budovách, které se zachovaly až do roku 1947.

Díky zemědělství zde sídlí část závodu Jugochrom.

Historie

Podbrege je velmi stará vesnice a první písemní zmínky o ní pochází z roku 1321. Srbský král Štěpán Uroš II. Milutin daroval všechny zdejší polnosti statkáři Borkovi v listinách kosovského kláštera Gračanica.

Další písemný doklad o obci pochází v let 1461 a 1462. Tetovský bej Mehmed se zmiňuje o loukách mezi vesnicemi Raotince a Podbrege, které získal darem. Jako svědek podepsal darovací listinu Turek Ismail bin Ibrahim.

Během nadvlády Osmanské říše byla vesnice městskou osadou v Položské kotlině, kde stála kasárna, jatka, lázně a mešita, vyráběly se zde obklady na kostely a náboženské stavby. Každý den zde probíhaly trhy. Vesnice byla ale během let zničena a místní obyvatelé ji přestavěli na menší osadu.

V okolí vesnice a i v ní se nachází se pozůstatky staveb, mezi nejznámější patří zbytky mlýna a chrámu. Chrám se nacházel v části zvané Crkvište, západně od dnešní polohy vesnice. V roce 1947 obyvatelé na místě kostela vyorali peníze, kříž kostela, základy, mramorový sloup a lebky. V minulosti bylo toto místo zalesněné a na místě dnešních polí byly nalezeny pozůstatky hradeb. V okolí se nachází i zbytky budov civilních obyvatel.