Pořádková pokuta
Pořádková pokuta je v českém procesním právu pořádkové opatření soudu, správního orgánu nebo jiného orgánu veřejné moci, kterým je donucován subjekt určitého řízení, aby splnil nějakou povinnost, zejména, aby se dostavil k jednání, aby předložil nějakou věc nebo aby splnil jinou výzvu. Také ji lze uložit i za rušení jednání či za urážlivé chování, kromě donucovacího efektu má tedy i výchovný smysl. Jde o jiný pojem a jiný právní institut než je pokuta, kterou lze uložit podle přestupkového zákona za porušení veřejného pořádku nebo pořádku ve státní správě a samosprávě.
Uložení pokuty
editovatO uložení pořádkové pokuty rozhoduje příslušný soud, správní orgán nebo jiný orgán veřejné moci rozhodnutím (nikoliv usnesením). Je možné ji uložit až do výše 50 000 Kč, může být ukládána i opakovaně, je příjmem státu (v případě správního řízení příjmem toho orgánu, který ji uložil) a pokud nebude dobrovolně zaplacena, bude exekučně vymáhána. Na druhou stranu, už uloženou pokutu lze většinou prominout, jestliže subjekt požadovanou povinnost splní, nebo pokud to odůvodní jeho jiné chování.[1]
Kromě soudů a správních orgánů může pořádkovou pokutu ukládat i státní zástupce nebo orgán policie v trestním řízení nebo třeba soudní exekutor při získávání informací v exekučním řízení.[2]
Jiné sazby
editovatObecně je maximální výše jedné pořádkové pokuty 50 000 Kč. V některých případech ale může být uložena v jiné výši:
- při jednání před Ústavním soudem až 100 000 Kč,[3]
- za neposkytnutí součinnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů až 25 000 Kč,[4]
- Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže obchodní společnosti až do výše 300 000 Kč nebo 1 % z jejího ročního čistého obratu,[5]
- pojišťovacímu zprostředkovateli Českou národní bankou až 5 000 000 Kč,[6]
- Inspekcí životního prostředí za znemožnění kontroly vodního zdroje nebo za neposkytnutí součinnosti při kontrole obchodování se zvířaty až 200 000 Kč a za znemožnění kontroly znečisťujícího zařízení až 100 000 Kč.[7]
Reference
editovat- ↑ § 53 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 66 a § 361 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, a § 62 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
- ↑ § 34 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád
- ↑ § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
- ↑ § 39 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
- ↑ § 22c odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže
- ↑ § 135f odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku
- ↑ § 36 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci