Pluralismus
Pluralismus (z latinského pluralis, množný, vícerý) je označení postojů, směrů a teorií, které zdůrazňují neredukovatelnou mnohost a rozmanitost. Zkušenost je příliš složitá, než aby se dala plně vystihnout jediným pohledem, jedinou teorií, odvodit z jediného základního principu, jak chce monismus. Ani hodnocení různých jevů a skutečností nemůže být často jednoznačné, nýbrž bude závislé na stanovisku hodnotícího, na jeho situaci a podobně.[1] V případě, kdy ony neslučitelné principy jsou právě dva, se hovoří o dualismu, který lze pak takto vnímat jako speciální případ pluralismu.
Pluralismus tedy nezpochybňuje možnost pravdivého poznání a hodnocení jako agnosticismus nebo relativismus, upozorňuje pouze na to, že u složitějších témat může být takových poznání a hodnocení víc, aniž by proto některá z nich musela být nutně nesprávná.[1]
- Vůle jednoho člověka sama o sobě není závazným pravidlem pro vůli druhého.[2]
- Všichni chybují tím nebezpečněji, že každý sleduje jednu pravdu; jejich chyba není v tom, že by se řídili nepravdou, nýbrž že nedokáží sledovat i jinou pravdu.[3]
Pojem pluralismu zavedl americký filosof William James[4] a od té doby se rozšířil do mnoha oblastí.
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Pluralismus. Sv. 8, str. 1132
- Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Pluralismus, pluralita, str. 317.
- Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Pluralismus. Sv. 7, sl. 988n.
- Sokol, J., Tolerance a pluralismus. In: tent., Malá filosofie člověka. Praha 2004, str. 251 - 258
- Velek, J. (vyd.), Spor o spravedlnost. Praha 1997
